Jaromír Gec: Válka na Ukrajině a inflace zůstávají v centru pozornosti

Lednová průmyslová produkce v ČR patrně ukáže dočasné zlepšení situace, zejména ve výrobě automobilů. Konflikt na Ukrajině však pro nejbližší měsíce optimistické vyhlídky průmyslu sráží. První dopady války na spotřebitelský sentiment amerických domácností odhalí index Michiganské univerzity za březen. Trhy budou nadále sledovat i další vývoj války na Ukrajině.

Český průmysl se na začátku roku mírně nadechl

Lednová průmyslová výroba v ČR ukáže dočasné zlepšení. Očekáváme, že v lednu vzrostla po sezónním očištění meziměsíčně o 1,8 %, a to po výrazném prosincovém propadu o 2,9 %. To by znamenalo zmírnění meziročního poklesu na 0,3 % WDA a růst o 2 % NSA. Tento vývoj by měl odrážet již pozorované zlepšení indexu nákupních manažerů i produkce automobilů v lednu a obecně i určitý ústup problémů v dodavatelských řetězcích. Přes dílčí zlepšení začátkem roku je však výhled pro průmysl na následující měsíce nejistý a vychýlený negativním směrem. Kromě omezení přímého vývozu do Ruska, který na celkových vývozech zaujímá přibližně 2 %, může mít nepříznivý vliv rovněž snížený reexport přes další země, ale i opětovné zhoršení nedostatku některých komponent (např. kabelů pro automobilový průmysl z Ukrajiny).

Důvěra amerických spotřebitelů v březnu ukáže první dopady ruské invaze na sentiment. Trh očekává pokles indexu Michiganské univerzity na 61 bodů, což by znamenalo nejhorší náladu amerických spotřebitelů za více než 10 let. Výrazným negativním faktorem byla v minulých měsících zvýšená inflace, která citelně snižuje reálnou koupěschopnost domácností. Rostoucí ceny energií v souvislosti s válkou na Ukrajině tak patrně sentiment dále sníží.

Inflace v ČR i USA nahrává růstu sazeb

Včerejší zasedání Evropské centrální banky překvapilo trhy rychlejším plánovaným ukončením programu nákupu aktiv. ECB sice podle očekávání zopakovala, že k ukončení pandemického programu PEPP dojde na konci března, v rámci „běžného“ programu nákupu aktiv (APP) ale od začátku května zpomalí nákupy a k jejich úplnému zastavení by mohlo dojít již v letošním třetím čtvrtletí. Oproti očekávání trhů tak nedošlo k odsunutí termínu pro snižování objemu APP v důsledku války na Ukrajině. Celkově se tak zdá, že ECB vnímá naléhavěji proinflační implikace současného konfliktu ve srovnání s rizikem nižšího ekonomického růstu. Na to v průběhu včerejšího odpoledne dočasně reagovalo euro, které krátkodobě v páru s dolarem posílilo až nad 1,11 USD/EUR. Tento zisk ale neudrželo a brzy se vrátilo do blízkosti 1,10 USD/EUR.

Americká inflace v únoru podle očekávání zrychlila na 7,9 %. Jedná se o nejvyšší cenový růst za poslední čtyři dekády. Oproti lednovým 7,5 % meziroční růst cen zrychlil o dalších 0,4 pb. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,8 %, k čemuž přispěly především vyšší ceny pohonných hmot, potravin a náklady na bydlení. Ruská invaze na Ukrajinu má navíc potenciál proinflační tlaky dále zesílit zejména skrze další růst cen energií. To by podle nás mělo přimět Fed, aby zahájil cyklus zvyšování sazeb již na zasedání příští týden „hikem“ o 25 bb.

V ČR inflace v únoru vzrostla na meziročních 11,1 %. My jsme předpokládali růst spotřebitelských cen o 10,6 % a tržní konsensus byl ještě o dvě desetiny nižší. V meziročním vyjádření dosáhla inflace poprvé od července 1998 dvouciferné hodnoty. V únoru pokračovalo i výrazné meziměsíční tempo zdražování, které po sezónním očištění oproti lednu (2,9 %) sice viditelně pokleslo, stále však dosahovalo 1,3 %, a přispívalo tak ke zrychlení meziroční inflace. Z hlediska struktury k meziměsíčnímu zdražení ve spotřebitelském sektoru přispěly nejvíce náklady spojené s bydlením a potraviny. V růstu však pokračovaly i ceny v dalších kategoriích zboží a služeb, a nadále tak platí, že růst cen je v české ekonomice velmi plošný. Česká národní banka bude podle nás muset reagovat dalším zvyšováním úrokových sazeb, a to již na březnovém zasedání, kde očekáváme růst repo sazby o 50 bb na 5 %.

Akciové trhy včera korigovaly středeční zisky. V tom se zřejmě odrážely jak rostoucí tržní sazby v souvislosti se závěry zasedání ECB, respektive dalším zrychlení inflace v USA, tak i negativní sentiment spojený se zintenzivněním ruských útoků a minimálním posunem ve vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem. Z měn středoevropského regionu včera nepatrně posílila koruna, která se dostala do blízkosti 25,20 CZK/EUR, což zřejmě odráželo překvapivě vysokou únorovou inflaci, která oživila sázky trhu na další růst úrokových sazeb. Naopak mírně ztrácel polský zlotý i maďarský forint.