Jana Steckerová: ECB bude na nadcházejícím zasedání opatrná

Jana Steckerová: ECB bude na nadcházejícím zasedání opatrná

Evropská centrální banka bude vzhledem k vysoké míře nejistoty na svém čtvrtečním zasedání se změnami v měnové politice opatrná. Zopakuje, že pandemický program ukončí v závěru tohoto měsíce, přičemž od dubna navýší nákupy aktiv v rámci standardního programu APP. Inflační prognózu pravděpodobně posune výrazně směrem nahoru. Jádrová inflace v letošním roce překročí cíl ECB a kolem dvou procent se bude držet i v následujících letech. Pokračovat ve stávající uvolněné měnové politice tak bude pro ECB stále hůře obhajitelné. Očekáváme tedy, že nákupy aktiv centrální banka definitivně ukončí ve třetím čtvrtletí letošního roku a v závěrečném čtvrtletí zvýší depozitní sazbu o 25 bb. V příštím roce pak bude následovat růst depozitní sazby o 75 bb. To vše ovšem za předpokladu, že se současný rusko-ukrajinský konflikt ještě více nevyhrotí, nebudou přerušeny dodávky energetických surovin a eurozóna si dokáže udržet hospodářský růst, což zatím předpokládáme.

Kvůli vysoké míře nejistoty spojené s rusko-ukrajinským konfliktem se na čtvrtečním zasedání bude ECB snažit koupit čas. Předpokládáme, že potvrdí ukončení pandemického programu ke konci března a navýšení APP programu ze současných 20 mld. EUR měsíčně na 40 mld. EUR měsíčně s platností od dubna. Další kroky ale oznámí až na nadcházejících zasedáních. My snížení APP programu očekáváme v Q3, a to na 20 mld. EUR měsíčně s tím, že by celý program měl skončit v září. První zvýšení depozitní sazby o 25 bb by pak mělo následovat v Q4 22, další trojí v pak v příštím roce. Kroky ECB však budou závislé i na tom, k jakému utažení měnových podmínek dojde skrze TLTRO, jehož výhodné podmínky v červnu skončí a banky již nebudou motivované ho v současném rozsahu využívat. Klíčový bude pochopitelně i vývoj ekonomiky, z něhož si ukrajinská krize vezme svou daň.

V současné době počítáme s tím, že v součtu bude v letošním a příštím roce růst HDP v důsledku ukrajinské krize o 1 pb nižší. Rizika se však jednoznačně koncentrují ve směru ještě nižší dynamiky. Náš relativní optimismus týkající se růstu ekonomiky eurozóny je dán vysokou mírou úspor, které domácnosti drží, solidními ziskovými maržemi korporací i předpokladem, že dodávky energetických surovin do eurozóny nebudou výrazně narušeny. V opačném případě bychom očekávali propad ekonomiky eurozóny do recese.

Centrální banka bude na nadcházejícím zasedání publikovat i svoji novou prognózu. Ta prosincová počítala v letošním roce s průměrnou inflací 3,2 %. To je vzhledem k již zveřejněným datům i aktuálnímu vývoji cen energetických surovin nereálné. Předpokládáme, že se inflační prognóza ECB posune výrazně směrem nahoru. K revizi jsme nedávno přistoupili i my, když inflaci v letošním roce očekáváme na průměrných 5,7 %.

Nad dvěma procenty se bude zřejmě držet i v následujících letech. Udržovat současnou uvolněnou měnovou politiku tak bude pro ECB stále více obtížně obhajitelné. Na stávajícím zasedání ale přesto obrat k výrazně jestřábí politice ještě neočekáváme. Pokud by se naopak materializoval náš krizový scénář, který počítá s kompletním přerušením dodávek energetických surovin do Evropy na delší období a s tím spojený propad ekonomiky eurozóny do recese, musela by ECB se stávající uvolněnou měnovou politikou pokračovat. V takovém případě by v nákupech aktiv v malých objemech zřejmě pokračovala i nadále, přičemž v polovině letošního roku by zřejmě spustila další program TLTRO.

Zdroj informací

Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

9. března 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.2288 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál