Finanční trhy spekulují na zákaz dovozu energií z Ruska jako na další možné sankční opatření ze strany Západu. Vše je zatím pouze v mezích úvah, to však stačilo na to, aby ceny vybraných komodit prolomily historická maxima. Dění na Ukrajině zůstává hlavní událostí i pro dnešek. Polská centrální banka by dnes měla zvýšit úrokové sazby o 50 bb.
Z ekonomických událostí středoevropského regionu bude dnes nejdůležitější zasedání polské centrální banky. Očekáváme zvýšení úrokových sazeb o 50 bb na 3,25 %, což je zároveň i tržní konsenzus. S ohledem na rychlý růst cen komodit, které budou vytvářet další silný tlak na inflaci (ta v lednu činila 9,2 %), jsou však rizika vychýlena ve směru ještě výraznějšího nárůstu sazeb. Vyšší úrokové sazby by mohly alespoň z části uvolnit výprodejní tlak, kterému polský zlotý, společně s ostatními měnami regionu, v posledních dnech čelí. Stejně jako ČNB se i polská centrální banka v minulých dnech rozhodla vstoupit na devizový trh a proti oslabující měně intervenovat. V ČR bude zveřejněn únorový podíl nezaměstnaných osob. Čekáme jeho snížení z 3,6 % na 3,5 %.
Zbytek Evropy nabídne lednové statistiky průmyslové produkce z Německa a finální odhad HDP eurozóny za čtvrté čtvrtletí loňského roku. Německá průmyslová produkce podle našeho odhadu vzrostla meziměsíčně o 0,9 %, když by ji měly pomoci zmírňující se problémy v dodavatelských řetězcích. Rizikem pro další měsíce je však možné omezení dodávek energií či jejich vysoké ceny. Konečný odhad HDP v eurozóně by měl, jak ukazují již zveřejněná data pro jednotlivé státy, přinést nepatrnou revizi mezičtvrtletního růstu ve čtvrtém čtvrtletí z 0,3 % na 0,2 %. Mírně směrem vzhůru by měla být naopak revidována předchozí čtvrtletí. Meziroční růst evropské ekonomiky by se tak podle nás mohl pro čtvrté čtvrtletí nepatrně zvýšit z 4,6 % na 4,7 %. Za celý loňský rok rostla eurozóna tempem mírně přesahujícím 5 % a zároveň ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla své předkrizové úrovně.
Včerejšek byl na finančních trzích ve znamení razantního nárůstu cen komodit, když řada z nich dosáhla historicky nejvyšších úrovní. Obavy z předchozích dní umocnily zvěsti o tom, že USA uvažují o zákazu dovozu energií z Ruska. Obdobné výzvy už zaznívají také z některých evropských států. Západ Rusko sice odřízl od velké části devizových rezerv uložených u zahraničních bank, zároveň však posílá platby za dodávky energií, což účinek tohoto opatření významně limituje. Cena ropy Brent hned zpočátku včerejší asijské seance vystřelila mírně nad 135 dolarů za barel, poté však postupně korigovala mírně nad 120 dolarů.
I tak šlo oproti pátku o nárůst o cca 4 %. Spolu s ropou během včerejška výrazně zdražil také zemní plyn, který již významně překonal dosavadní maxima z konce loňského roku. Včera se jeho spotová cena pohybovala nad 250 EUR/MWh, loni v prosinci to bylo mírně nad 150 EUR. K rychlému cenovému růstu docházelo také v případě většiny kovů. Z potravinářských komodit zdražila především pšenice (jen oproti pátku o zhruba 7 %), jejímž významným producentem je právě Rusko a Ukrajina.
Tržní úrokové sazby včera rostly, zatímco akciové trhy pokračovaly v poklesu. Úrokové sazby ženou vzhůru očekávané dopady vysokých cen komodit na další nárůst inflace a s tím související pravděpodobná reakce velkých centrálních bank. K nárůstu dolarových sazeb včera došlo téměř po celé délce výnosové křiky, pouze s výjimkou ultra dlouhých splatností. Výnos na desetiletém americkém dluhopisu se v jednu chvíli dostal k 1,8 %, pak však korigoval k 1,75 %. Investoři na akciových trzích se pravděpodobně na druhou stranu obávají dopadů vysoké inflace na ekonomický růst. Během včerejšího evropského obchodování klesaly akciové trhy kolem 1 %. Od začátku roku nejznámější americký index S&P 500 ztratil více než 10 %.
Regionální trhy byly i nadále pod tlakem zvýšené rizikové averze. Polský zlotý a maďarský forint ztratily oproti euru během včerejška přibližně 2 %. Nejednoznačný trend mělo obchodování s českou korunou. Ta včera zažívala opět vyšší míru volatility, když se obchodovala v pásmu od 25,50 do 25,85 CZK/EUR. Připomeňme, že ČNB v pátek na devizový trh vstoupila a proti oslabující koruně intervenovala.
Zveřejněn byl včera také vývoj tuzemské průměrné mzdy za čtvrté čtvrtletí loňského roku. Odezva finančních trhů na tato data však byla vzhledem k okolnostem v podstatě nulová.
Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.
8. března 2022