Jan Vejmělek: ECB si bude chtít koupit čas

Zasedání ECB se tento týden ponese na pozadí rusko-ukrajinského konfliktu. Výsledkem bude opatrnost centrálních bankéřů a snaha udržet si flexibilitu. Americká inflační data potvrdí předpoklady zvýšení dolarových úrokových sazeb na zasedání v příštím týdnu. Z domova se dočkáme silných inflačních čísel i relativně robustních lednových dat z reálné ekonomiky. To je ale historie. Stejně jako mzdy za Q4 21. ČNB bude dále monitorovat devizový trh a limitovat tlaky na oslabování koruny.

Tuzemská inflace dvouciferná

Pro hráče na globálním trhu zřejmě nebude v tomto týdnu důležitějších zpráv než těch přicházejících z fronty. Další eskalace konfliktu bude dále nahrávat měnám bezpečného přístavu včetně amerického dolaru. Zasedání ECB bude podle nás opatrné, když si evropští centrální bankéři budou chtít ponechat určitou míru flexibility v rozhodování. Žádnou změnu v nastavení měnových podmínek tedy ve středu nepředpokládáme. Německé statistiky podnikových objednávek a průmyslové výroby za leden by měly poukázat na zlepšování situace ve výrobních řetězcích. Je ale jasné, že válka na Ukrajině je opět přeruší a březnová data tím budou dotčená. Zejména nárůst cen komodit se tento týden projeví v další akceleraci americké inflace. I když podle nás nebude vzestup tak vysoký, jak se trh obává. To pro nás bude v kombinaci s geopolitickou nejistotou argumentem pro to, aby Fed na zasedání v příštím týdnu zvednul sazby o 25 bb, nikoliv o 50 bb.

Koruna bude tento týden ve vleku celé řady faktorů. Tím hlavním bude další vývoj na Ukrajině, který bude i nadále přispívat ke zvýšené volatilitě a tlakům na oslabení naší měny. Proti tomu bude stát ČNB se svými devizovými rezervami připravenými k podpoře koruny. Pokud jde o publikovaná data, i těch přijde celá řada a napoví, jak výrazné zvýšení úrokových sazeb na konci měsíce předpokládat. My to zatím vidíme na 25 bb, roste však riziko, že to bude o 50 bb. Data za Q4 21 sice překvapila mírně protiinflačně, pro tento týden se ale obáváme vyšších inflačních dat za únor, u mezd za Q4 21 je náš předpoklad v blízkosti toho, jak to vidí ČNB. Pokud jde o data z reálné ekonomiky, ta by měla za leden ukázat oproti prosinci na znatelné zlepšení. Bohužel, všeho do času. Rusko-ukrajinský konflikt od března data zejména z průmyslu opět negativně zasáhne. Pokud jde o kurz koruny, nebude-li se situace dále zhoršovat, vidíme stabilizaci v širším pásmu kolem 25,50 CZK/EUR s následnou pomalou apreciací.

Investoři utíkají k aktivům bezpečného přístavu

Celý minulý týden byl na globálních finančních trzích ve znamení silné preference aktiv bezpečného přístavu v situaci pokračující eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Situace na válečné frontě se bohužel s každým dnem zhoršovala, každé ráno přinášelo do té doby nepředstavitelné zprávy. Ne jinak tomu bylo v samotném závěru pracovního týdne, do kterého jsme vstoupili zprávami o ruském ostřelování největší ukrajinské i evropské jaderné elektrárny. Americký dolar tak vůči euru během páteční seance prudce posiloval pod 1,10 USD/EUR až k 1,09 USD/EUR. To je hodnota, kterou jsme přitom předpokládali až v průběhu druhého čtvrtletí. Hlavním důvodem přitom měl být především atraktivní úrokový diferenciál s tím, jak americký Fed odstartuje cyklus zvyšujících se úrokových sazeb.

Preference bezpečných aktiv se samozřejmě promítá do vysoké poptávky po amerických či německých vládních dluhopisech. Jejich ceny v závěru týdne vyskočily, jejich výnosy tedy spadly. Trh snížil agresivitu v očekávání zvýšení sazeb na zasedání americké centrální banky 16. března. O 50bb vzestupu se příliš nehovoří, trh se shoduje na 25 bb. A tak to vidíme i my. Data z amerického trhu práce za únor sice překvapila mnohem výraznější tvorbou nových pracovních míst a snížením nezaměstnanosti na nejnižší hodnotu od února 2020. Výrazně ale zklamal údaj o výdělcích. Navzdory všem očekáváním se totiž v únoru jejich růst zastavil.

Konflikt Rusko-Ukrajina má stagflační dopady. Ohrožuje hospodářský růst, ale zároveň posiluje inflační tendence. A to primárně kvůli zdražování energetických surovin. Jak předběžná únorová data spotřebitelských cen v eurozóně, tak lednové ceny průmyslových výrobců výrazně překonaly tržní očekávání. V kombinaci se současným vzestupem cen energetických surovin a silnějším dolarem to znamená, že inflační tlaky v eurozóně budou dále sílit a dostávat ECB do dilematu, jak reagovat. K projednání měnové politiky se evropští centrální bankéři sejdou již tento týden.

Čím geograficky blíže k ohnisku konfliktu, tím hůře. Není tedy divu, že středoevropské měny celý uplynulý týden dramaticky ztrácely. Maďarský forint během něj odepsal zhruba 5,5 %, polský zlotý 4,3 % a česká koruna 4,1 %. Maďarští centrální bankéři se proti slabé měně verbálně vymezili, k přímé intervenci na trhu se ale neodhodlali. Jiná situace byla v Polsku a Česku, což ztráty jejich měn mírnilo. Polská centrální banka se k intervencím odhodlala již v úterý, naše ČNB se pro přímé intervence na podporu koruny rozhodla v pátek.

Díky intervencím centrální banky byly páteční korunové ztráty minimální, i když globální finanční trhy byly pod tlakem kvůli bombardování ukrajinské jaderné elektrárny ze strany Ruska. Kvůli tomu v pátek ráno koruna otevřela na oslabující vlně, když se kurz hned ráno rychle blížil 25,90 CZK/EUR. Díky zásahu centrální banky koruna rychle posílila k 25,55, aby se v průběhu dne opatrně sunula do oblasti 25,70-80 CZK/EUR.

Intervence centrální banky chápeme jako rozumné řešení v situaci, kdy trh je vystresován. Cílem této operace je podle nás především zachovat likviditu na trhu a snížit kurzovou volatilitu. Zabránění oslabování koruny má v dnešní situaci též protiinflační benefit a může o něco snížit potřebu dalšího razantnějšího zvýšení korunových úrokových sazeb. K intervencím se ještě v pátek vyjádřil viceguvernér ČNB T. Nidetzký. Podle něj je skutečně cíl snížil volatilitu, konkrétní úroveň kurzu naši centrální bankéři necílují. Zároveň intervence nebrání diskusi o dalším zvyšování úrokových sazeb.