Štěpán Hájek: Cena ropy klesla o 7 %, cena benzínu však nadále poroste

Nálada na akciových trzích není poslední obchodní den v tomto týdnu příliš pozitivní. Ruské vojenské jednotky totiž nejdříve ostřelovaly a poté získaly kontrolu nad ukrajinskou jadernou elektrárnou v Záporoží, kde následně vypukl požár. Nervozita se na finančních trzích objevila poté, co včerejší obchodování proběhlo relativně v klidu. Trhy již začínaly postupně započítávat jistotu, která je doprovázela. Jistotu, že Rusko napadlo Ukrajinu a individuální akcie zasažené přímo se budou muset poprat s externím tlakem. Většina akciového trhu ale zůstane téměř nedotčena. Proto jsme mohli sledovat čím dál klidnější obchodování, ačkoliv na Ukrajině dále eskalovala válka. Další výprodeje mohou potenciálně dorazit až ve chvíli, kdy Rusko bude ohrožovat členské státy NATO, nebo bude růst hrozba použití jaderných zbraní. Jinak by se trhy měly začít postupně věnovat ostatním makroekonomickým fundamentům a především dalším krokům centrálních bank.

Poměrně dramatické otočení dosavadního pohybu jsme mohli sledovat na trhu s ropou. Ropa Brent včera ze svých maxim klesla o 7 % poté, co se dostaly na povrch zprávy, že Spojené státy a Írán dospěly k jaderné dohodě. Ta by měla rozvolnit tvrdé sankce a především uvolnit na trh až 2 miliony barelů denně, což je v aktuální situaci pro trh velice dobrá zpráva. Jak se totiž za poslední týden ukázalo, ruskou ropu nikdo nechce a její exporty klesly o 70 %, i když nejsou západní sankce přímo mířeny na ruský energetický trh. Výraznějšímu růstu cen benzinu nad 40 Kč/litr se však nejspíše nevyhneme, ale rychlejší uvolnění íránské produkce by mělo růst minimálně přibrzdit. Cena ropy na světových trzích zároveň nyní pokračuje v technické korekci, která se objevila poté, co řada obchodníků spekulujících na růst ceny uzavřela své pozice.

Technická korekce aktuálního růstu se také objevila na měnových párech s českou korunou. Ta včera pouze konsolidovala a dnes mírně posiluje pod 25,6 Kč za euro. Situace je velmi zajímavá také u ostatních měn v regionu. Maďarský forint na páru s eurem oslabil nejvíce ve své historii a polský zlotý je nejslabší od roku 2009. Regionální měny jsou pod největším tlakem ze strany zahraničních investorů, kteří hledají lepší místo pro své peníze než právě v těchto krajinách. České koruně by však měly pomoci vyšší úrokové sazby, kterých by řada investorů měla využít při rozhodování, kam při uklidnění situace přesunou svůj kapitál.