Michal Brožka: Inflace vzroste nad 10 % a ČNB zvýší sazby

Data o vývoji české ekonomiky ukážou slušné tempo mezd na konci minulého roku, které ovšem nepřevýšilo růst inflace, takže uvidíme reálný pokles průměrné mzdy. Inflace za únor velmi pravděpodobně překročila 10 % y/y. Průmyslová výroba by z počátku roku mohla vykázat solidní čísla reflektující zlepšení v subdodávkách. Maloobchodní tržby s výjimkou prodeje aut budou spíše slabší. Centrální banka pravděpodobně přikročí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb.

Průměrná mzda: Průměrná nominální mzda podle našeho odhadu vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,5 %, zatímco ve třetím čtvrtletí její růstové tempo dosahovalo 5,7 %. Za zpomalením meziročního růstu stála především vysoká srovnávací základna mezd ve zdravotnictví, které byly na konci roku 2020 podpořeny mimořádnými odměnami. V důsledku toho meziroční růst mezd ve veřejném sektoru pravděpodobně ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku výrazně zpomalil, a to i přes pokračující mezičtvrtletní růst ve většině odvětví. Na vývoj mezd v soukromém sektoru působilo pokračující oživení tuzemské ekonomiky, a také další pokles míry nezaměstnanosti.

Ta v lednu dosahovala 2,3 %, což bylo jen mírně nad předkrizovou úrovní a v souladu s výrazně napjatým trhem práce. Odhadujeme tak, že mzdy v soukromém sektoru se znovu mezičtvrtletně zvýšily, což vedlo k mírné akceleraci jejich meziročního růstu. Zvyšovala se však i inflace, a to z průměrných 4,1 % ve třetím čtvrtletí na 6,1 % meziročně ve čtvrtletí čtvrtém. To se projevilo ve vývoji průměrné reálné mzdy, která podle nás ve čtvrtém čtvrtletí klesla meziročně o 1,6 %, po již tak utlumeném růstu o 1,5 % ve třetím čtvrtletí. Očekávání ČNB je v souladu s tím naším, když centrální banka prognózuje pokles reálných mezd o 1,5 %.

Spotřebitelské ceny: U spotřebitelských cen za únor počítáme s jejich dalším zvýšením. To bude oproti lednu mírnější zejména v případě energií, kde po lednovém skoku čekáme jen mírnější zdražení. Mnozí obchodníci neprovedli cenové přizpůsobení na úplném začátku roku a mohou také reagovat na další zvýšení cen energií a cen výrobců z počátku roku. Od jádrové inflace tak čekáme mírné zpomalení meziměsíčního tempa na 0,9 % (SA) a zvýšení meziročního tempa na 10,4 % z předchozích 9,7 %. Ceny u čerpacích stanic v únoru zdražily cca o 2 %. U potravin týdenní šetření sice zdražení neindikuje, ale přesto je pravděpodobné, že s ohledem na anekdotické zprávy od výrobců, uvidíme zvýšení cen i zde. V souhrnu tak čekáme meziměsíční růst spotřebitelských cen o 0,9 % a zrychlení meziročního tempa na 10,6 %. To by bylo 0,9 pb nad prognózou ČNB. Tato odchylka činila již v lednu 0,5 pb. Aktuální oslabení koruny a výhled na ceny energií a ropy ukazují pro další měsíce vysokou šanci dosažení meziročního tempa inflace 11 %.

Průmyslová výroba: Od průmyslové výroby za leden čekáme po prosincovém výrazném propadu o 2,9 % nárůst o 1,8 % m/m (SA). To by znamenalo zmírnění meziročního poklesu na 0,3 % WDA a růst o 2,0 % NSA. Důvodem je statistika výroby aut, která se po prosinci opět mírně zlepšila a dále vysoká úroveň indexu nákupních manažerů. Ten se v lednu v subindexu výroby zvýšil na hodnotu 57,3 bodu, což je nejvýše od zimy 2020. Na výsledku by obecně mělo být znát zmírňování napětí v dodavatelských řetězcích. Produkce aut se přitom i v lednu nacházela meziročně v záporu 11,4 %, což je zlepšení oproti prosincovému poklesu o 17,6 %. K tomu ovšem přispěl i efekt nižší srovnávací základny. Stále tak vidíme prostor pro silnou expanzi v případě ústupu potíží s dodávkami. Současný vývoj ale citelně zamíchal výhledem pro nejbližší měsíce.

Předstihové indikátory se již v únoru začaly snižovat, nicméně neměly šanci zachytit efekt eskalace konfliktu na východě Evropy, který bude negativně působit i na český průmysl. Údaje o výrobě za únor by ještě měly být solidní, ale u dalších měsíců nyní panuje zvýšená nejistota. Připomeňme, že podíl exportu z ČR do Ruska na celkových vývozech ČR činí relativně nízkých cca 2 %. Ovšem významnou roli zde bude hrát i reexport přes další země a dodávky komodit nutných pro výrobu.

Maloobchodní tržby: Vývoj maloobchodních tržeb je nyní značně proměnlivý. Důvěra spotřebitelů se na začátku roku zlepšila jen nepatrně, což o rychlé změně trendu nenasvědčuje. Na začátku roku se výrazně zdražovalo, takže navyšovat reálně nákupy bylo problematičtější i přes vysokou míru úspor domácností. V případě maloobchodních tržeb bez zahrnutí motoristického segmentu tak počítáme přibližně s reálnou meziměsíční stagnací. To by znamenalo akceleraci meziročního růstu na 12,3 % (WDA) z předchozích 3,3 %. Po očištění o kalendářní vlivy by tempo činilo 10,9 % y/y. S ohledem na meziměsíční nárůst registrací aut a zprávy o jejich mírně lepší dostupnosti ovšem odhadujeme nárůst jejich prodejů o 2,5 % m/m (SA) po prosincovém poklesu o 3,0 %. Celkové maloobchodní tržby by tak mohly zrychlit meziroční tempo růstu na 8,0 % z předchozích 2,1 %.

ČNB: Centrální banka bude pravděpodobně pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Náš základní scénář pro následující zasedání na konci března zahrnuje zvýšení repo sazby o 25 bb, výrazná proinflační rizika posledního vývoje však indikují spíše zvýšení o 50 bb. Rizikem je i to, že úrokové sazby nakonec překročí hranici 5 %. Pokud nebude mít současný rusko-ukrajinský konflikt opravdu silné dopady na reálnou ekonomiku, lze pak navíc očekávat, že snižování úrokových sazeb se spíše posune až do příštího roku. Příští týden přinese řadu důležitých makro indikátorů z tuzemské ekonomiky, které poskytnou další vodítko pro vývoj měnové politiky. Pomocí intervencí proti oslabujícímu kurzu koruny, s kterými dnes centrální banka začala, však může ČNB předejít tomu, aby nemusela úrokové sazby zvyšovat výrazně nad 5 %.