Jan Vejmělek: Investoři utíkají k aktivům bezpečného přístavu

Jan Vejmělek: Investoři utíkají k aktivům bezpečného přístavu

Celý tento týden byl na globálních finančních trzích ve znamení silné preference aktiv bezpečného přístavu v situaci pokračující eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Situace na válečné frontě se bohužel s každým dnem zhoršovala, každé ráno přinášelo do té doby nepředstavitelné zprávy. Ne jinak tomu bylo v samotném závěru tohoto pracovního týdne, do kterého jsme vstoupili zprávami o ruském ostřelování největší ukrajinské i evropské jaderné elektrárny. Americký dolar tak vůči euru během páteční seance prudce posiloval pod 1,10 USD/EUR až k 1,09 USD/EUR. To je hodnota, kterou jsme přitom předpokládali až v průběhu druhého čtvrtletí. Hlavním důvodem, přitom měl být především atraktivní úrokový diferenciál s tím, jak americký Fed odstartuje cyklus zvyšujících se úrokových sazeb.

Preference bezpečných aktiv se samozřejmě promítá do vysoké poptávky po amerických či německých vládních dluhopisech. Jejich ceny v závěru týdne vyskočily, jejich výnosy tedy spadly. Trh snížil agresivitu v očekávání zvýšení sazeb na zasedání americké centrální banky 16. března. O 50bb vzestupu se příliš nehovoří, trh se shoduje na 25 bb. A tak to vidíme i my. Data z amerického trhu práce za únor sice překvapila mnohem výraznější tvorbou nových pracovních míst a snížením nezaměstnanosti na nejnižší hodnotu od února 2020. Výrazně ale zklamal údaj o výdělcích. Navzdory všem očekávání se totiž v únoru jejich růst zastavil.

Dopad konfliktu Rusko-Ukrajina má stagflační dopady. Ohrožuje hospodářský růst, ale zároveň posiluje inflační tendence. A to primárně kvůli zdražování energetických surovin. Jak předběžná únorová data spotřebitelských cen v eurozóně, tak lednové ceny průmyslových výrobců výrazně překonaly tržní očekávání. V kombinaci se současným vzestupem cen energetických surovin a silnějším dolarem to znamená, že inflační tlaky v eurozóně budou dále sílit a dostávat ECB do dilematu, jak reagovat. K projednání měnové politiky se evropští centrální bankéři sejdou již příští týden.

Čím geograficky blíže k ohnisku konfliktu, tím hůře. Není tedy divu, že středoevropské měny celý tento týden dramaticky ztrácely. Maďarský forint během týdne odepsal zhruba 5,5 %, polský zlotý 4,3 % a česká koruna 4,1 %. Maďarští centrální bankéři se proti slabé měně verbálně vymezili, k přímé intervenci na trhu se ale neodhodlali. Jiná situace byla v Polsku a Česku, což ztráty jejich měn mírnilo. Polská centrální banka se k intervencím odhodlala již v úterý, naše ČNB se pro přímé intervence na podporu koruny rozhodla dnes.

Díky intervencím centrální banky byly dnes korunové ztráty minimální, i když globální finanční trhy byly pod tlakem kvůli bombardování ukrajinské jaderné elektrárny ze strany Ruska. Kvůli tomu dnes koruna otevřela na oslabující vlně, když se kurz hned ráno rychle blížil 25,900 CZK/EUR. Díky zásadu centrální banky koruna rychle posílila k 25,55, aby se v průběhu dne opatrně sunula do oblasti 25,70-80 CZK/EUR.

Intervence centrální banky chápeme jako rozumné řešení v situaci, kdy trh je vystresován. Cílem této operace je podle nás především zachovat likviditu na trhu a snížit kurzovou volatilitu. Zabránění oslabování koruny má v dnešní situaci též protiinflační benefit a může o něco snížit potřebu dalšího razantnějšího zvýšení korunových úrokových sazeb.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

4. března 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.9517 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál