Indikátory důvěry z obou stran Atlantického oceánu ukáží zlepšující se náladu v souvislosti s ústupem pandemické vlny způsobené mutací omikron. Lednové ceny průmyslových výrobců v eurozóně potvrdí výrazný cenový šok, což musí vnímat i tuzemští centrální bankéři jako významný proinflační šok. I dnes ale bude situace na globálních i lokálních finančních trzích primárně ovlivňována vývojem na Ukrajině. Finanční trhy vstupují do dnešního dne mírně optimisticky.
Konflikt Rusko-Ukrajina způsobuje na finančních trzích zvýšenou volatilitu, což je patrné zejména na středoevropských trzích. Platí přímá úměra, čím geograficky blíže k ohnisku konfliktu, tím vyšší citlivost finančních trhů. Zprávy z fronty zůstanou hlavním hybatelem lokálních trhů i dnes. Pozornost bude směřovat i k dalšímu jednání mezi oběma znesvářenými stranami.
Globální ekonomický kalendář dnes přinese v podstatě historická data. Zveřejněny sice budou předstihové PMI, respektive ISM indexy z obou stran Atlantického oceánu, jejich vypovídací schopnost je ale minimální. Zachycují totiž náladu v průmyslu a ve službách z doby před ukrajinským konfliktem. Tu podporovala zejména ustupující pandemická vlna způsobená mutací omikron a patrné by měly být i známky zlepšující se situace v dodavatelských řetězcích.
Kurzový vývoj eura vůči dolaru byl včera až překvapivě klidný, americká měna držela relativně silné pozice. Kurz EUR/USD se během dne pomalu snažil dostat pod hladinu 1,11. Prezident americké centrální banky J. Powell včera potvrdil odhodlání zvýšit dolarové úrokové sazby na zasedání koncem měsíce kvůli vysoké inflaci a utaženému trhu práce. Ruská invaze na Ukrajinu ale samozřejmě zvyšuje nejistotu ohledně růstových vyhlídek. Ještě ostřeji ve smyslu razantnějšího opuštění akomodativních měnových podmínek pak vystoupil prezident Fedu v St Louis J. Bullard.
Globální trhy se včera více obávaly inflačního scénáře než toho recesního ve světle zvýšeného geopolitického napětí. Odrazem toho byl patrný vzestup akciových indexů i nárůst tržních úrokových sazeb na obou stranách Atlantiku. Inflační očekávání povzbudil včerejší vývoj na komoditních trzích, zejména těch energetických. Cena ropy se včera posunula výše o zhruba pět procent, plyn skočil dokonce o dramatických více než 30 %.
Na středoevropských devizových trzích pokračoval výprodejní tlak v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Česká koruna včera odepisovala až dvě procenta, když z ranních kotací u 25,40 CZK/EUR se kurz krátce po poledni přehoupl přes 25,90 CZK/EUR. V závěru seance koruna své ztráty korigovala posunem k 25,50 CZK/EUR, aby nakonec zavřela nad 25,60 CZK/EUR. Obdobný pohyb zaznamenával maďarský forint i polský zlotý. Tamní centrální banka již v úterý intervenovala na jeho podporu zlotého a včera v tomto konání pokračovala.
Koruna včera ztrácela navzdory tomu, že kratší konec výnosové křivky celkem výrazně vzrostl. Trhy spekulují na další zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB. Impulsem byly již výše diskutovaný další nárůst cen energetických surovin i samotné oslabování české měny. Ve prospěch vyšších úrokových sazeb se vyjádřil i člen bankovní rady T. Holub. Jako proinflační riziko současný konflikt na Ukrajině označil i šéf sekce měnové v ČNB P. Král.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
3. března 2022