Miroslav Zámečník: Komentář České bankovní asociace k vývoji vkladů, úvěrů a nevýkonných úvěrů za leden 2022 dle statistik ČNB

Český bankovní sektor tradičně patří k nejstabilnějším v Evropě, s velmi nízkým podílem úvěrů v selhání a solidní profitabilitou.

Vklady obyvatel v bankách, počítáno v korunách i cizí měně, nadále rostly. Již v srpnu loňského roku překonaly magickou hranici tří bilionů korun, loňský rok uzavřely vzestupem o 197,6 miliardy korun na 3,020 bilionu korun. Lednový vzestup vkladů je o vysokých 28,3 miliardy korun. Rostla i poptávka po úvěrech obyvatelstvu. Ze statistik sestavovaných Českou národní bankou (ČNB) vyplývá, že úvěry obyvatelstvu stouply meziměsíčně o 11,8 miliardy korun, v meziročním srovnání vzrostly úvěry (zejména díky hypotéční vlně, jež se odehrála v loňském roce) o 10,8 % na 1,960 bilionu korun. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva pak v lednu o 88 miliard korun překročilo biliónovou hranici.

Živnostníci v lednu nepatrně snížili čerpání úvěrů, jejich vklady klesly o 6,4 miliardy korun na 164,6 miliardy korun, ale i tak měli na vkladech koncem ledna o 117,4 miliardy korun více, než kolik si od bank vypůjčili.

Vklady firem za měsíc leden klesly o 11,3 miliardy korun, úvěry stagnovaly

V lednu meziměsíčně procentuálně nepatrně klesl zůstatek podnikových úvěrů, v absolutním vyjádření dosahoval 1,188 bilionu korun, meziročně se jedná o nárůst o 5,3 %. Klesl i objem firemní hotovosti na účtech v bankách na necelých 1, 298 bilionu korun; výsledné saldo vůči bankám tak skončilo na téměř 110 miliardách korun.

Zatímco u obyvatel je převis úspor nad půjčkami základní charakteristikou českého bankovnictví od nepaměti, a živnostníci jsou v „netto pozici“ od přelomu tisíciletí, u firem se objevil tenhle fenomén až v průběhu pandemie, poprvé v červenci 2020. Sice nyní mírně klesá, ale stále jde o projev opatrnosti českých finančních ředitelů - firemní sektor jako celek by byl schopen vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by zůstalo. V české ekonomice máme co dělat s „averzí na riziko“ – opatrnost v přijímání finančních závazků je sice ctnost, ale odvrácenou stranou téže mince je pomalý ekonomický růst.

Hypotéky mají historicky nejnižší procento selhání. Zatím

Navzdory poruchám v dodavatelském řetězci, prudkému nárůstu cen vstupů, návratu další vlny covidu 19, a ještě k tomu eskalace mezinárodního napětí, což je kombinace v novodobé historii ČR nevídaná (lednová statistika nezachycuje ostrou fázi konfliktu na Ukrajině), jsou podíly nevýkonných úvěrů jak u firemních půjček, tak v případě úvěrů obyvatelstvu v Česku již řadu let v celoevropském srovnání mezi nejnižšími v Evropě.

Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a víme, kam se bude, vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů, posouvat v nadcházejících měsících. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí.

Podíl firemních nevýkonných úvěrů v lednu pohoršil o setinu procentního bodu meziměsíčně, na 3,85 %. To je hluboko pod hladinou 8,2 %, na níž byl na konci roku 2011, natož pak 17,67 % v lednu před dvaceti lety.

Podíl nevýkonných hypotečních úvěrů v lednu vylepšil historické rekordy a oproti konci roku dále klesl na 0,73 %.