Jana Steckerová: Inflace v eurozóně na dalších maximech

I dnes bude hlavní pozornost směřovat k dění na Ukrajině. Averze vůči riziku a odklon k bezpečnějším aktivum tak budou pokračovat. Z dat si pozornost zaslouží předběžný odhad inflace v eurozóně za únor. Ta by měla akcelerovat až na 5,8 %. Kvůli vývoji cen energií jsme nahoru posunuli i celoroční odhad. Pozitivně by se měl vyvíjet německý trh práce. Nezaměstnanost se zřejmě vrátí na historicky nejnižší úroveň pěti procent, když počet nezaměstnaných Němců o třicet tisíc poklesne.

Data z amerického i německého trhu práce ukáží zlepšení

Ve Spojených státech bude dnes zveřejněn počet volných pracovních míst v soukromém sektoru. Ten by měl podle konsenzu trhu dosáhnout solidních 325 tisíc. Silný výsledek a s tím spojený další pokles míry nezaměstnanosti se očekává i od páteční klíčové statistiky z amerického trhu práce (NonFarm Payrolls).

Svým růstem může dnes překvapit únorová inflace v eurozóně. Ta v důsledku vývoje cen energií zřejmě meziročně vzroste z lednových 5,1 % na 5,8 %. Trh přitom počítá jen s 5,6 %. Jádrová inflace by se měla posunout z lednových 2.3 % na 2.6 %. Vývoj cen energií byl i jedním z důvodů, proč jsme odhad inflace pro letošní rok posunuli z původních průměrných 4,6 % na 5,9 %. Cenu ropy totiž již letos neočekáváme v průměru na 84 dolarech za barel, ale na 95. Příští rok ji pak vidíme místo na 75 dolarech za barel na 85. Na vyšších úrovních v krátkém horizontu očekáváme i ceny plynu, které by měly začít klesat až v příštím roce. Z kraje letošního roku pak předpokládáme i vyšší růst cen potravin.

Počet nezaměstnaných Němců v únoru zřejmě o dalších 30 tisíc poklesl. Nezaměstnanost se tak vrátí na historicky nejnižší úroveň pěti procent. Tvorbě nových pracovních míst nahrává odeznívání problémů se subdodávkami. Počet volných pracovních míst je dokonce na historických maximech. Otázkou je, jak se na současném vývoji projeví ukrajinská krize. Ta se může odrazit v nižší důvěře a ochotě nová pracovní místa otevírat, zároveň ale může znamenat příliv pracovní síly.

Vyšší riziková averze přetrvává

I včera byl na finančních trzích patrný odklon od rizikových aktiv. Regionální měny ztrácely, stejně tak i společná evropská měna. Česká koruna ze svého konta nakonec odepsala 0,4 % a v odpoledních hodinách se obchodovala za 25,26 CZK/EUR. Zveřejněno bylo zpřesněné čtení výsledku HDP za Q4 21. Jeho růst byl sice potvrzen ve výši 0,9 % mezikvartálně a 3,6 % meziročně, na struktuře byl ale patrný vliv rostoucí inflace. Ta zřejmě vzala domácnostem chuť utrácet, když jejich spotřeba ve srovnání s předchozím čtvrtletím reálně poklesla o 1,8 %. Za očekáváními zaostal i index PMI, přestože jeho struktura ukázala na pokračující rychlý růst zakázek, výroby, snižující se problémy se subdodávkami i zmírňující se růst cen vstupních surovin. To bude ale vzhledem k rusko-ukrajinskému konfliktu pravděpodobně v dalších měsících negativně ovlivněno. Zveřejněny byly i výsledky státního rozpočtu za únor. Vykázaný schiodek byl oproti stejnému měsíci loňského roku poloviční. Za lepším výsledkem stály především nižší výdaje, ale i zotavující se ekonomika, která napomohla k vyššímu daňovému inkasu.

Polský zlotý v průběhu úterního obchodování oslabil o 0,2 % na 4,71 PLN/EUR, maďarský forint o 0,8 % na 374,4 HUF/EUR. V červených číslech byly včera i evropské akciové trhy (Stoxx Europe 600 ztratil 29 %). Cena ropy dál mírně rostla (na úrovně okolo 105 dolarů za barel). Měsíční forwardové ceny plynu se včera pohybovaly kolem 114 EUR/MWh a nijak výrazně již nestoupají. Od prosincových maxim, kdy dosahovaly 180 EUR/MWh, jsou stále ještě hodně daleko.