Martin Gürtler: Rusko směřuje do ekonomické izolace, rubl strmě padá

Martin Gürtler: Rusko směřuje do ekonomické izolace, rubl strmě padá

Pozornost finančních trhů bude nadále upřena směrem k Ukrajině. Západ v průběhu uplynulých několika dní výrazně zpřísnil sankce vůči Rusku, které povedou k jeho ekonomické izolaci. Schváleno bylo odstřižení části ruských bank od systému SWIFT a zmrazeny byly také veškeré devizové rezervy ruské centrální banky u zahraničních institucí. Ta včera výrazně zvýšila úrokové sazby a došlo také k regulaci odlivu kapitálu ze země. Ruský rubl však i tak výrazně oslabil. Ač je na globálních finančních trzích znát zvýšená averze k riziku, ty reagují vzhledem k okolnostem relativně mírně. Makroekonomická data sice zůstanou i dnes upozaděna, to však neubírá na jejich významu. Z globálního hlediska bude důležitý především první odhad německé inflace za únor.

Dnešek nabídne řadu indikátorů z tuzemské ekonomiky

Vývoj na finančních trzích se sice i dnes bude točit hlavně kolem zpráv z ukrajinské fronty, zveřejněny však budou i důležité ekonomické indikátory, včetně těch českých. Zpřesněný odhad tuzemského HDP za čtvrté čtvrtletí by měl potvrdit mezičtvrtletní růst ekonomiky poblíž 0,9 %. Pozitivně podle nás působily zejména zmírňující se problémy s dodávkami vstupů v průmyslu a také pokračující růst spotřeby domácností. Lépe fungující dodavatelské řetězce by se měly odrazit také ve vývoji tuzemského PMI ze zpracovatelského průmyslu za únor. V důsledku metodiky výpočtu však očekáváme snížení indexu z 59,0 na 58,3 bodu. V rámci výpočtu PMI jsou totiž zkracující se dodavatelské lhůty hodnoceny jako pokles poptávky po průmyslovém zboží. Třetím dnes zveřejněným indikátorem v ČR bude únorová bilance státního rozpočtu. Z globálního úhlu pohledu bude však důležitější první odhad německé inflace za únor a americký ISM ze zpracovatelského průmyslu. Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu podle nás zrychlil z 5,1 % na 5,6 %. V případě ISM očekáváme nepatrný nárůst z 57,6 na 57,8 bodu.

Ruská ekonomika míří do izolace

Finanční trhy včera silně reagovaly na další, tentokrát poměrně významné, zpřísnění sankcí vůči Rusku, ke kterému přistoupil Západ v průběhu uplynulého víkendu. Ty směřují k téměř úplné ekonomické izolaci Ruska od zbytku světa. Shodu nakonec Západ nalezl i v dosud nejspornějším bodu, čímž je odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT. To by se prozatím mělo týkat pouze vybraných bank, jejichž seznam není dosud znám. Zmrazen byl také přístup ruské centrální banky k devizovým rezervám u zahraničních institucí a USA včera navíc zakázaly jakékoliv obchodní aktivity s ruskou centrální bankou. Jediným zdrojem devizových prostředků tak pro Rusko nyní bude obchod s energiemi, který zatím probíhá bez omezení.

Rubl na nové sankce zareagoval v ranních hodinách výrazným oslabením o zhruba 30 %, ke kterému přispěla skutečnost, že řada významných společností a investorů se rozhodla ruský trh opustit. Moskevská burza včera raději neotevřela, ruské tituly obchodované na zahraničních trzích však zaznamenaly strmý pád. Velká část ruského finančního trhu podle dostupných informací v důsledku nedostatku likvidity v podstatě nefunguje a ze strany drobných střadatelů dochází k výběrům hotovosti z běžných účtů. Ruská centrální banka ve snaze předejít masivnímu odlivu kapitálu rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 %. Rubl tak v průběhu dne mírně korigoval, i tak se však pohyboval poblíž 100 rublů za dolar, což je oproti pátku o asi 20 % více. Rusko již přistoupilo i k opatřením přímo regulujícím odliv kapitálu ze země.

Výše uvedené způsobilo další výrazný nárůst nejistoty na finančních trzích a rizikovější aktiva tak opět čelila výprodejům. Evropské akciové trhy v průběhu včerejšího dne odepisovaly zhruba 2 až 3 %, což však lze, vzhledem k okolnostem, považovat za ještě poměrně mírnou reakci. Cena ropy Brent se vrátila nad 100 dolarů za barel. Americký dolar v důsledku zvýšené rizikové averze posílil oproti euru přibližně o 0,5 % a pohyboval se zhruba na úrovni z pátečního rána. Na slabší euro tlačily i obavy týkající se budoucího výkonu evropských ekonomik, které jsou závislé na dovozu energetických komodit z Ruska. Tržní úrokové sazby ve světě vesměs klesaly.

Dolarový trh přesto i nadále počítá s relativně strmým růstem úrokových sazeb amerického Fedu, když pro letošek očekává, že sazby vzrostou o čtvrt procentního bodu celkem zhruba šestkrát. Rychle rostoucí ceny komodit totiž pravděpodobně dále urychlí již tak vysokou inflaci. Odklon od rizikovější aktiv se projevil také ve středoevropském regionu. Koruna ztratila cca 1 %, když se obchodovala kolem 25 CZK/EUR. Ještě více pak vůči společné evropské měně ztratil maďarský forint (cca 1,5 %) a polský zlotý (cca 2 %). Kalendář nově zveřejňovaných makroekonomických dat byl včera v podstatě prázdný.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

1. března 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.4991 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál