Martin Gürtler: Na spotřebu domácností dopadá výrazná inflace

Český HDP ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostl podle zpřesněného odhadu mezičtvrtletně o 0,9 %. To je plně v souladu s dřívějším předběžným odhadem. V meziročním vyjádření růst ekonomiky zrychlil z 3,5 % na 3,6 %. Ve srovnání s předkrizovým čtvrtým kvartálem roku 2019 byla však úroveň ekonomické aktivity stále o 1,9 % nižší.

Růst HDP na konci roku podpořilo zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích, které se projevilo v oživení průmyslové produkce. Významně k tomu přispěla výroba aut, která byla chybějícími součástkami nejvíce zasažena. Na plynulejší dodávky vstupů do výroby ukazují různé průzkumy mezi průmyslníky. V souladu s oživením v průmyslu byl hlavním zdrojem mezičtvrtletního růstu ekonomiky čistý vývoz, jehož příspěvek činil +2,1 pb. Příspěvek změny stavu zásob byl naopak mírně záporný, což souviselo s dokončováním a vyskladněním části do té doby rozpracovaného zboží. Mírně ve čtvrtém čtvrtletí rostly i fixní investice, mezičtvrtletně o 0,5 %. Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu indikuje, že hlavním důvodem byly pravděpodobně vyšší investice vlády. To, že investiční aktiva vládního sektoru ke konci loňského roku zesílila, v předstihu ukazovaly také výsledky hospodaření státního rozpočtu.

Spotřeba domácností byla ve čtvrtém čtvrtletí slabá, když se mezičtvrtletně snížila o 1,8 %. Jedná se pravděpodobně o první známky dopadu vysoké inflace na výdaje domácností. Tento negativní efekt bude pravděpodobně přetrvávat po velkou část letošního roku. Inflace v lednu vystoupala na 9,9 % a v dalších měsících zřejmě ještě dále mírně vzroste. Za celý letošní rok odhadujeme růst spotřebitelských cen v průměrné výši 8,8 %. Dopad na spotřebu domácností zesiluje skutečnost, že růst spotřebitelských cen je hodně plošný a zahrnuje i základní zboží a služby, včetně energií.

Odlišný obrázek o struktuře ekonomického růstu nabízí nabídková strana národních účtů. Podle té celková hrubá přidaná hodnota v ekonomice vzrostla mezičtvrtletně o 0,7 %. K tomu přispělo především odvětví obchodu a služeb, kde se přidaná hodnota zvýšila o 0,5 %, resp. o 1,1 %. V tomto směru přitom zhruba ukazovaly i předstihové indikátory o vývoji tržeb v maloobchodu a službách. Zde je tedy těžko vysvětlitelný rozpor s výrazně klesající spotřebou domácností. Zpracovatelský průmysl na druhou stranu zaznamenal mezičtvrtletní pokles o 1,6 %. V případě průmyslu lze však pravděpodobně nalézt vysvětlení v tom, že exportovány byly výrobky (to se týkalo hlavně automobilů), které jen čekaly na finální osazení chybějícími součástkami. Jejich výroba již tudíž byla pravděpodobně z velké části součástí statistik přidané hodnoty v předchozích čtvrtletích.

Ve srovnání s naší prognózou byla struktura tuzemské ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí méně proinflační, a to samé platí při srovnání s prognózou centrální banky. Zatímco spotřeba domácností mezičtvrtletně klesla, v meziročním vyjádření rostla pouze o 9,3 %. Naše prognóza počítala s růstem 12,4 % a ČNB čekala 13,2 % (v případě celého HDP byla prognóza ČNB zhruba v souladu se skutečností). Tuto odchylku v případně naší prognózy kompenzovala vyšší tvorba zásob. Čistý vývoz se vyvíjel zhruba v souladu s našimi očekáváními. Zveřejnění národních účtů přineslo také mírné revize především prvních dvou čtvrtletí loňského roku, kdy byl mezičtvrtletní růst ekonomiky v obou případech navýšen o zhruba 0,1 pb.

Za celý loňský rok vzrostla ekonomika o 3,3 %, letos odhadujeme její růst ve výši 4,9 %. Ve světle aktuálního dění se však již jedná o spíše optimistický odhad. Hlavním zdrojem ekonomického růstu by v letošním roce měl být čistý vývoz a oživení průmyslové produkce. Výkon průmyslu však může být významně ohrožen případnými nedostatečnými dodávkami energií z Ruska.