Martin Gürtler: Ruská ekonomika míří do izolace

Finanční trhy dnes silně reagovaly na další, tentokrát poměrně významné, zpřísnění sankcí vůči Rusku, ke kterému přistoupil Západ v průběhu uplynulého víkendu. Ty směřují k téměř úplné ekonomické izolaci Ruska od zbytku světa. Shodu nakonec Západ nalezl i v dosud nejspornějším bodu, čímž je odpojení od mezinárodního platebního systému SWIFT. To by se prozatím mělo týkat pouze vybraných bank, jejichž seznam není dosud znám.

Zmrazen byl také přístup ruské centrální banky k devizovým rezervám u zahraničních institucí a USA dnes navíc zakázaly jakékoliv obchodní aktivity s ruskou centrální bankou. Jediným zdrojem devizových prostředků tak pro Rusko nyní bude obchod s energiemi, který zatím probíhá bez omezení. Rubl na nové sankce zareagoval v ranních hodinách výrazným oslabením o zhruba 30 %, ke kterému přispěla skutečnost, že řada významných společností a investorů se rozhodla ruský trh opustit. Moskevská burza dnes raději neotevřela, ruské tituly obchodované na zahraničních trzích však zaznamenaly strmý pád. Velká část ruského finančního trhu podle dostupných informací v důsledku nedostatku likvidity v podstatě nefunguje a ze strany drobných střadatelů dochází k výběrům hotovosti z běžných účtů.

Ruská centrální banka ve snaze předejít masivnímu odlivu kapitálu rozhodla o zvýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 %. Rubl tak v průběhu dne mírně korigoval, i tak se však pohyboval poblíž 100 rublů za dolar, což je oproti pátku o asi 20 % více. Rusko již přistoupilo i k opatřením přímo regulujícím odliv kapitálu ze země.

Výše uvedené způsobilo další výrazný nárůst nejistoty na finančních trzích a rizikovější aktiva tak opět čelila výprodejům. Evropské akciové trhy v průběhu dne odepisovaly zhruba 2 až 3 %, což však lze, vzhledem k okolnostem, považovat za ještě poměrně mírnou reakci. Cena ropy Brent se vrátila nad 100 dolarů za barel. Americký dolar v důsledku zvýšené rizikové averze posílil oproti euru přibližně o 0,5 % a pohyboval se zhruba na úrovni z pátečního rána. Na slabší euro tlačily i obavy týkající se budoucího výkonu evropských ekonomik, které jsou závislé na dovozu energetických komodit z Ruska. Tržní úrokové sazby ve světě vesměs klesaly.

Dolarový trh přesto i nadále počítá s relativně strmým růstem úrokových sazeb amerického Fedu, když pro letošek očekává, že sazby vzrostou o čtvrt procentního bodu celkem zhruba šestkrát. Rychle rostoucí ceny komodit totiž pravděpodobně dále urychlí již tak vysokou inflaci. Odklon od rizikovější aktiv se projevil také ve středoevropském regionu. Koruna ztratila cca 1 %, když se obchodovala kolem 25 CZK/EUR. Ještě více pak vůči společné evropské měně ztratil maďarský forint (cca 1,5 %) a polský zlotý (cca 2 %). Kalendář nově zveřejňovaných makroekonomických dat byl dnes v podstatě prázdný.