Martin Gürtler: Rizikovější aktiva pod výprodejovým tlakem

Dnešní napadení Ukrajiny Ruskem vedlo k dalšímu odklonu investorů od rizikovějších aktiv. Americký dolar posílil proti euru v průběhu evropského obchodování o přibližně 1,5 %. Zhruba ve stejném rozsahu oslabila česká koruna, která se obchodovala v blízkosti 25 CZK/EUR. Ještě více proti euru ztratil maďarský forint a polský zlotý, a to více než 2 %. Akciové trhy v průběhu evropského obchodování klesaly o zhruba 4 až 5 % a k poklesu docházelo i u tržních úrokových sazeb.

Zatímco ty dolarové klesaly v podstatě po celé délce výnosové křivky, korunové sazby zaznamenaly nárůst v případě splatností od jednoho roku do tří let. Vliv mohlo mít i zveřejnění oficiálního stanoviska ČNB k dění na Ukrajině, podle kterého centrální banka neočekává významné dopady konfliktu na růst české ekonomiky. Důvodem je podle ČNB nízký podíl Ukrajiny a Ruska na českém vývozu. Zde je však nutné zmínit, že zprostředkovaně může být tento vliv silnější z důvodu významně vyšší expozice vývozu našeho největšího obchodního partnera Německa. Celkově hodnotí ČNB aktuální situaci na Ukrajině jako proinflační riziko, spočívající zejména ve výrazném nárůstu cen energetických komodit. Ve směru vyšších úrokových sazeb pak může podle centrální banky působit i slabší kurz koruny.

Ve vztahu k tomu ČNB dodává „V rámci režimu řízeného plovoucího kurzu je ČNB připravena kdykoliv reagovat na nadměrné výkyvy kurzu koruny, které by vedly k narušení hladkého fungování devizového či finančního trhu nebo které by ohrožovaly cenovou a finanční stabilitu v České republice. ČNB má pro plnění svých měnověpolitických cílů a dalších úkolů dostatečné devizové rezervy.“.

Dnes zveřejněná data zapadla v záplavě zpráv z Ukrajiny, investoři však v podstatě o nic zásadního nepřišli. Důvěra v tuzemskou ekonomiku za únor odrážela ústup pandemie a vzrostla z 5,5 na 7,2 bodu. To je nejvyšší úroveň od loňského července a více než dvojnásobek oproti úrovni z listopadu a prosince. Pokračující nárůst důvěry probíhal především u podnikatelů, kteří již pravděpodobně vyhlížejí návrat do normálu. Důvěra v oblasti služeb vzrostla na nejvyšší úroveň od ledna 2020. Další zlepšení zaznamenal také průmysl a stavebnictví, kde svou roli zřejmě sehrály i postupně se zmírňující problémy v dodavatelských řetězcích. Jen nepatrně se naopak zhoršil sentiment v odvětví obchodu.

Spotřebitelská důvěra sice mírně vzrostla, i přesto však zůstává nízká, a to hlavně v důsledku výrazné inflace. Ta totiž ukrajuje velkou část kupní síly domácností. Data z USA přinesla zanedbatelnou revizi mezičtvrtletního růstu tamní ekonomiky za čtvrté čtvrtletí z 6,9 % na 7,0 % (v anualizovaném vyjádření). Týdenní počty amerických žádostí o podporu v nezaměstnanosti se vyvíjely v souladu s očekáváními, když se udržely mírně nad 200 tis.