Michal Brožka: Riziko eskalace konfliktu na Ukrajině na prvním místě

Finančním trhem hýbe především konflikt Rusko – Ukrajina a potažmo Západ. Prostor pro nárůst averze vůči riziku je stále značný a hrozí tak další oslabení středoevropských měn včetně koruny. Dnes zveřejněné údaje o cenách výrobců v ČR za leden ukážou stále vysokou meziroční dynamiku, která je argumentem pro další navýšení úrokových sazeb ČNB.

Ceny výrobců jsou argumentem pro další růst sazeb ČNB

V hlavní roli dnes zůstane vývoj kolem Ukrajiny. Trh bude vstřebávat včera oznámené sankce, nicméně ty do značné míry již byly finančním trhem započítány. Futures hlavních akciových indexů dnes mírně rostou. Klíčovou otázkou je tak samozřejmě další vývoj. V relaci k existujícím rizikům je vývoj na trzích stále relativně klidný, takže na místě je obava z výraznějšího nárůstu averze vůči riziku, což by mělo negativní dopad zejména na ceny aktiv souvisejících s konfliktem v tomto regionu včetně české koruny. Prozatím nelze mluvit ani o negativním dopadu na české vládní dluhopisy. Jejich spread oproti německých vládním dluhopisům se v posledních dnech naopak mírně snížil. Další eskalace konfliktu by pravděpodobně vedla k rozšíření tohoto spreadu. Zda by došlo i k propadu cen dluhopisů, není jisté. Naopak by mohla převážit obava z nižšího růstu ekonomiky, a tudíž i očekávání nižších úrokových sazeb.

Makroekonomický kalendář dnes nabídne spíše druhořadé údaje. Nicméně z pohledu indikací domácích inflačních tlaků bude zajímavá statistika cen průmyslových výrobců v ČR za leden. Zde počítáme s proti sobě jdoucím snížením cen komodit a posílením koruny dohromady s náznakem mírného snížení napětí v dodavatelských řetězcích na začátku roku a z druhé strany růstem cen energií. Dříve zveřejněný silný skok v cenách výrobců v sousedním Německu indikuje, že náš na trhu nejnižší odhad 11,7 % y/y může být příliš nízko. V každém případě je ale dosavadní nárůst cen výrobců velmi vysoký a do značné míry se bude přenášet do spotřebitelských cen v letošním roce. I to je z pohledu ČNB důvod ve prospěch dalšího zvýšení úrokových sazeb. S tím počítáme již na zasedání koncem března, a to o 25 bb na 4,75 % či rovnou o 50 bb na 5,0 %. Vývoj situace na východě Ukrajiny může tento výhled citelně ovlivnit. Aktuální vývoj kolem Ukrajiny je ale zatím spíše proinflačním rizikem a z pohledu „inflačního cílovače“ tak důvodem pro vyšší sazby. Další eskalace by ale mohla přerůst v perspektivy oslabení domácí ekonomiky, což je rizikem v opačném gardu.

Oznámení sankcí stáhlo ceny akcií

Světové i regionální finanční trhy včera především vstřebávaly narůstající geopolitická rizika na hranici Ukrajiny a Ruska. Přesto byl jejich vývoj s ohledem na okolnosti prozatím relativně klidný. Akciové trhy včerejšek zahájily sestupem. Široký evropský index StoxxEurope600 v počátku klesl o necelá 2 %, ale později ztráty smazal a stočil se k růstu. V pozdějších hodinách, kdy s oznámením sankcí přišly USA, se sentiment obrátil a například americký index S&P500, který během dne také mírně rostl, klesl následně o 1,6 %. Dolar proti euru jen mírně oslabil. Cena ropy Brent včera dopoledne vzrostla nad 99 USD/barel. Během odpoledne se snížila pod 97 USD/barel.

K nejvýznamnějším sankcím oznámeným včera lze řadit odstavení od západního financování a nákup nového vládního dluhu (sankce se netýkají již vydaných dluhopisů) a zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2, na čemž existuje nyní shoda mezi Německem a USA. Mimoto další sankce směřují jmenovitě na konkrétní ruské osoby či finanční instituce.

Nárůst averze vůči riziku byl patrný na kurzu koruny, která oslabila o 0,4 % na 24,50 CZK/EUR. Podobně ztrácel i polský zlotý. Naopak maďarský forint posílil, přičemž tamní centrální banka v souladu s odhady zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 50 bb na 3,40 %.

Včera zveřejněná makroekonomická data překvapovala v pozitivním směru. Německý Ifo index podnikatelské důvěry za únor vzrostl výrazně nad odhady, a to zejména v subindexu očekávání. Zvýšenou ekonomickou aktivitu indikoval i index PMI v USA, který jak v oblasti výroby, tak i ve službách vzrostl v únoru nad odhady. Také zveřejněný index spotřebitelské důvěry v USA ve stejném měsíci sice klesl, ale méně, než se čekalo.