Jana Steckerová: Důvěra v ekonomiku eurozóny vzroste

Kalendář tento týden zaplaví indikátory důvěry. Ve Spojených státech se spotřebitelská důvěra chová záhadně – její úrovně odpovídají spíše recesi. Přesto ale výdaje Američanů v lednu výrazně předčily jejich osobní příjmy, což se projeví v poklesu úspor. Důvěra v ekonomiku eurozóny díky lepší pandemické situaci zřejmě vzroste. Stejně tak i kompozitní index PMI a PMI z oblasti služeb. Průmyslový PMI se sice mírně zhorší, bude to ale dáno vývojem dodacích lhůt, jejichž vývoj naznačuje, že problémy se subdodávkami slábnou. Z obdobných důvodů by se měl zlepšit i německý IFO index. Vysoké ceny energií společně s rusko-ukrajinským konfliktem však pro evropskou důvěru představují riziko. V Česku budou zveřejněny ceny průmyslových výrobců, jejichž meziroční růst by měl zvolnit. K jednacímu stolu tento týden zasedne maďarská centrální banka. Od té očekáváme zvýšení klíčové tříměsíční depozitní sazby o dalších 50 bazických bodů.

Výdaje Američanů rostly

Ve Spojených státech bude tento týden zveřejněn vývoj spotřebitelské důvěry za únor. Ta podle našeho odhadu poklesne na nejnižší úroveň za poslední rok. Zajímavý bude i vývoj důvěry podle Michigenské univerzity, která bude oznámena v pátek. Ta se podle předběžného odhadu dostala na nejnižší úroveň od roku 2011. Její výše tak odpovídá spíše fázi recese. I přes klesající důvěru však výdaje domácností rostou. V lednu konkrétně o 1,7 %, zatímco jejich příjmy vzhledem k ukončení některých pandemických programů poklesly o 0,1 %. Útraty tak jdou na vrub úsporám, které se sníží z prosincových necelých 8 % na lednových 6 %.

K jednacímu stolu tento týden zasedne Euroskupina. Diskutovat se bude o vysoké inflaci, plánovaných změnách ve fiskálních pravidlech i o dalších krocích směrem k bankovní unii. Před francouzskými volbami však žádná zásadní rozhodnutí pravděpodobně nepadnou. Na datové frontě nás čekají indexy PMI, důvěra v ekonomiku eurozóny, spotřebitelská důvěra i německý IFO index. Všechny tyto indikátory by měly díky ustupující pandemii a lepšící se situaci v subdodavatelských řetězcích vykázat zlepšení. Mírně podle našeho odhadu poklesne pouze PMI ze zpracovatelského průmyslu. Zhoršení jde však na vrub lepšící se situace s dodacími lhůtami. Za zmínku stojí i indikátor M3, který zřejmě ukáže, že úvěry soukromému sektoru v lednu výrazně akcelerovaly. Finální odhad lednové inflace by měl prozradit, proč její jádrová složka překvapila ve směru nahoru.

Z domácích dat budou zveřejněny lednové ceny průmyslových výrobců. Jejích meziroční růst by mohl dále zvolnit. Naznačuje to alespoň vývoj na komoditních trzích v kombinaci se silnějším kurzem české koruny. Náš odhad počítá s meziroční dynamikou 11,7 %.

K jednacímu stolu zítra zasedne maďarská centrální banka. Ta na svém lednovém zasedání zvýšila klíčovou tříměsíční depozitní sazbu o 50 bb na 2,90 %. Zároveň v lednu zvedla týdenní depozitní sazbu na 4,30 %. Další růst 3M depozitní sazby o 50 bodu očekáváme na zítřejším zasedání, dále pak i v březnu, dubnu, v květnu a červnu. Také počítáme se zvýšením týdenní depozitní sazby o 30 bb během února a března a o 15 bb během dubna, května a června. Obě sazby by se tak měly v červnu dostat na 5,4 %. Přesto se ale rizika, vzhledem k rusko-ukrajinskému konfliktu a vysoké inflaci, koncentrují ve směru ještě razantnějšího utažení měnových podmínek.

Na regionální měny dolehla riziková averze

Pro regionální měny a euro nezačal minulý týden zrovna šťastně. Trhy byly pod vlivem silné rizikové averze, kterou spustila eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Akciové trhy ztrácely, vítězem byl naopak americký dolar. Česká koruna se během prvních dvou dnů minulého týdne držela nad hladinou 24,50 CZK/EUR. Napětí kolem Ukrajiny částečně překrylo i zveřejnění domácí lednové inflace. Ta překvapila mírně ve směru nahoru, když její meziroční růst dosáhl 9,9 %. Po oznámení ruského ministra obrany, že část vojsk bude z rusko-ukrajinských hranic stažena, začal region opět posilovat. Koruna se dostala pod hladinu 24,40 CZK/EUR, kde se držela i po zbytek týdne. V pátek v odpoledních hodinách se obchodovala za 24,34 CZK/EUR. Podobný vývoj proběhl i u polského zlotého a maďarského forintu s tím rozdílem, že v závěru týdne obě měny zisky neudržely a oslabovaly (polský zlotý na 4,52 PLN/EUR, maďarský forint na 356,7 HUF/EUR).

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nesvědčil ani společné evropské měně. Ta týden zahájila pod hladinou 1,13 USD/EUR. Poté se však trend otočil a euro posílilo až na úrovně 1,135-1,139 USD/EUR. Svou roli sehrála i dobrá data. Výrazně překvapil především prosincový průmysl v eurozóně, který meziměsíčně vzrostl o 1,2 %, zatímco trh čekal 0,3 %. Zkrátka ovšem nepřišly ani Spojené státy, kde průmyslová produkce vyskočila meziměsíčně o 1,4 %, zatímco trh čekal 0,5 %. Významně nad odhady skončily i americké maloobchodní tržby. Jak na datech z eurozóny, tak i z USA je patrné, že problémy v subdodavatelských řetězcích již začínají slábnout. To je dobrá zpráva i pro český průmysl.