Michal Brožka: Inflace v lednu skoro 10 %, ale senzace se nekoná

Spotřebitelské ceny v ČR v lednu oproti prosinci vzrostly o 4,4 %, meziroční míra inflace tedy zrychlila na 9,9 % z předchozích 6,6 %. To bylo jen nepatrně nad naším odhadem ve výši 9,6 %. Očekávání trhu bylo poblíž 9,3 %. S ohledem na výjimečně velkou nejistotu lze říci, že výsledek je velmi blízko odhadů.

Senzace v podobě velkého skoku inflace nad 10 % se nekoná, ale to nic nemění na faktu, že předchozí růst spotřebitelských cen byl skutečně vysoký a meziroční míra inflace tak dosahuje vysokého tempa. Současně je velmi pravděpodobné, že v nejbližších měsících magickou desítku překročí.

Z hlediska struktury bylo oproti našemu odhadu výrazně větší zdražení v případě potravin. Zde ceny v průměru meziměsíčně povyskočily o 4,1 %. Největším cenovým tahounem ovšem byly náklady na bydlení kvůli zdražení energií a také kvůli návratu plateb DPH v případě plynu a elektřiny. To dle ČSÚ samo o sobě přihodil k inflaci výrazných 1,4 procentního bodu. Tato struktura ovšem znamená, že se se zdražení odehrávalo především v cenách, na které má ČNB relativně malý nebo žádný vliv. Dle našich předběžných propočtů jádrová inflace naopak mírně zpomalila.

Prognóza ČNB pro leden čekala inflaci 9,4 % a pro celý rok 8,5 %. My jsme počítali s 9,6 % a celoročním růstem v průměru 8,8 %. Vyšší údaj ze začátku roku tak spíše indikuje, že by se celoroční průměr mohl nacházet blízko 9 %. Většina letošního zdražení by se dle naší prognózy měla odehrát na začátku roku a v dalších měsících by mělo tempo zdražování slábnout. Obava z růstu inflačních očekávání a průsaku vyšších cen energií do dalších položek spotřebitelského koše by dle naší prognózy ještě měla vést ke zvýšení úrokových sazeb ČNB. Současně však relativně slabší jádrová inflace naznačuje, že úrokové sazby jsou blízko svého vrcholu.

Česká koruna reagovala na zveřejnění výsledku mírným oslabením.