Jaromír Gec: Opatrný optimismus ze zahraničí a domácí inflační smršť

Jaromír Gec: Opatrný optimismus ze zahraničí a domácí inflační smršť

Maloobchodní tržby a průmyslová výroba v USA za leden by mohly naznačit, že dochází ke zlepšování situace v dodavatelských řetězcích. HDP a průmyslová produkce eurozóny z konce roku potvrdí zpomalení růstu dané horší pandemickou situací, rostoucími cenami energií a problémy se subdodávkami. Výhled pro letošní rok však zůstává pozitivní, což by se mělo odrazit na mírném zlepšení spotřebitelské důvěry. Zajímavé bude v tomto týdnu rovněž sledovat komunikaci představitelů ECB ohledně dalšího směřování měnové politiky a stranou pozornosti rozhodně nezůstane ani rusko-ukrajinský konflikt. Z domácího pohledu však bude klíčovou událostí jednoznačně lednová inflace, která je spojena s mimořádnou nejistotou.

V lednu byla v ČR nejvyšší inflace od roku 1998

Maloobchodní tržby i průmyslová výroba v USA by měly ukázat zmírňování problému v dodavatelských řetězcích. V lednu podle nás maloobchodní tržby vzrostly meziměsíčně o 2,4 % (po prosincovém poklesu o 1,9 %). To by mělo mj. odrážet zvýšené prodeje automobilů, za kterými však nestojí jen oživená poptávka, ale i zvýšená dostupnost výrobních vstupů. Uvolňování napětí v dodavatelských řetězcích společně se zvýšenými obraty zahraničního obchodu indikoval i nárůst zásob v oddílech materiálů, dílů a hotových výrobků již v závěru loňského roku. Automobilový průmysl by tak měl být i hlavním důvodem růstu americké průmyslové produkce v lednu. V samotném závěru týdne se také dozvíme, zda bude v USA pokračovat trend velmi dobrých dat z trhu práce, který vykazuje známky viditelného přehřátí a přikládá tak pod kotel inflačních tlaků.

V Evropě budeme sledovat především údaje o vývoji HDP a průmyslové produkce eurozóny na konci roku a spotřebitelskou důvěru. Průmyslová výroba v eurozóně v prosinci podle nás vzrostla meziměsíčně o výrazných 1,1 %, což by znamenalo, že se koncem loňského roku dostala na předpandemickou úroveň. Za tím by mělo stát především postupné odeznívání problémů se subdodávkami, jak již naznačily výsledky PMI ze zpracovatelského průmyslu, kde bylo na přelomu roku patrné zejména zlepšení v automobilovém průmyslu. To by v kombinaci se solidní poptávkou, indikovanou silnými údaji o nových zakázkách, mělo letos umožnit rychlé oživení evropského průmyslu.

Druhý odhad HDP eurozóny ve 4Q 21 by podle nás neměl (oproti tomu prvnímu z konce ledna) již přinést žádnou revizi. Očekáváme, že snížení mezičtvrtletního růstu ekonomiky eurozóny na 0,3 % (z 2,3 % ve 3Q 21) způsobil na jedné straně lehce záporný příspěvek spotřeby domácností vlivem další pandemické vlny, avšak hlavním negativním faktorem podle nás byly zásoby. Mírnější ekonomické dopady pandemické vlny omikronu, zmírňování problémů se subdodávkami a vysoké úspory domácností by měly přinést již v 1Q 22 opětovné zrychlení ekonomického růstu. Pozitivní výhled by se podle nás měl promítnout i v určitém zlepšení únorové spotřebitelské důvěry v eurozóně, kterou v předchozích měsících srážely rostoucí počty nákaz i cen energií. Kromě dat může být zajímavá rovněž komunikace vrcholných představitelů ECB, kterých by mělo tento týden vystoupit hned několik (Lagarde, De Cos, Lane, Panetta).

Hlavní domácí událostí (nejen) tohoto týdne je lednová inflace. Klíčovou nejistotou zůstává, do jaké míry se rostoucí spotřebitelská poptávka a ceny vstupů promítly do tradičního přeceňování na začátku roku. Očekáváme, že v lednu dosáhne meziroční inflace s přispěním všech svých složek 9,6 % (meziměsíčně 4,2 %). Nejistota odhadů letošní inflace na počátku roku je však vysoká a můžeme se tak dočkat významného překvapení. K inflaci bude nadále výrazně přispívat její jádrová složka odrážející pozitivní domácí poptávkové klima a cenové tlaky ze zahraničí. Začátkem roku by ale mělo dojít také ke zrychlení růstu cen energií, a to jak vlivem průsaku vyšších cen elektřiny a plynu do ceníků, tak v důsledku odeznění efektu dočasně sníženého DPH na energie. Výrazně však podle nás v lednu zdražovaly i potraviny. Opačným směrem tak meziměsíčně působily zřejmě jen nižší ceny na čerpacích stanicích. Cenová dynamika pravděpodobně zůstane nadprůměrně vysoká i v nejbližších měsících, nicméně ve druhé polovině roku čekáme její výrazné slábnutí. Důvodem by mělo být globální odeznívání problémů ve výrobních řetězcích, které se dosud projevovaly v omezené nabídce, a dále pak utaženější měnová politika a zpomalení růstu cen nemovitostí.

Trhy očekávají, že Fed bude muset brzy zasáhnout

Nejdůležitějším údajem, který v minulém týdnu rozvířil globální finanční trhy, byla lednová inflace v USA. Ta trhy znovu překvapila, když byla stejně jako v prosinci oproti očekáváním vyšší. Meziročně dosáhl růst spotřebitelských cen 7,5 %, což překonalo tržní konsenzus i náš odhad shodně o 0,3 pb. Jednalo se navíc o nejvyšší inflaci za poslední čtyři dekády. Meziměsíčně se ceny zvýšily v průměru o 0,6 %, přičemž z hlediska struktury byl jejich růst poměrně plošný. Přispěly k němu jak ceny potravin a energií, tak i vyšší náklady na bydlení a ceny služeb. To indikuje, že se cenové tlaky začaly na začátku roku rozlévat napříč ekonomikou. V kombinaci se solidními statistikami z amerického trhu práce se tak závěr týdne nesl hlavně v duchu růstu sázek na brzké a výraznější zvýšení sazeb Fedem. Trh má aktuálně zaceněn růst klíčové úrokové sazby o více než 1pb do letošního července, přičemž na nejbližším zasedání 16. března je již očekáváno většinově její zvýšení o 25-50bb.

Prosincová průmyslová produkce v Německu i ČR trhy spíše zklamala. V ČR klesla meziměsíčně o 2,9 %, a to po výrazném listopadovém nárůstu o 4,9 %. Výrazná volatilita průmyslových dat souvisí s nárazovým charakterem produkce v automobilovém průmyslu s tím, jak jsou výrobcům dodávány nezbytné součástky. Německá průmyslová produkce klesla po sezonním očištění meziměsíčně o 0,3 (oček. růst o 0,5 %). Za prosincovým poklesem stál zejména slabý výkon stavebnictví, který německý statistický úřad započítává do celkové průmyslové produkce.

Bez zahrnutí stavebnictví a energetiky se tamní produkce v průmyslu zvýšila meziměsíčně o 1,2 %, což lze považovat za relativně dobrý výsledek. Přispěla k němu zejména výroba zboží investičního charakteru. Letos bychom se měli dočkat významnějšího oživení v průmyslu, a to hlavně vlivem lépe fungujících dodavatelských řetězců. Známky zlepšení jsme již pozorovali koncem loňského roku, což dokazuje i vývoj v německém automobilovém průmyslu. Zde v posledním loňském čtvrtletí vzrostla výroba mezičtvrtletně o 13,2 %. Na vlně oživení by se v letošním roce měl svézt i český průmysl, u kterého čekáme letos růst o přibližně 6 %.

Rovněž tuzemské maloobchodní tržby zůstaly v prosinci za očekáváním. V meziměsíčním srovnání po sezónním očištění reálně poklesly o 1 %, když náš odhad počítal alespoň s jejich stagnací. Výsledek koresponduje s nízkou úrovní spotřebitelské důvěry, na kterou koncem roku velmi negativně zapůsobila zrychlující inflace, a to zejména turbulence na trhu s energiemi. Ve prospěch lepšího výsledku naopak stále hovoří dobrá situace na trhu práce, ale před koncem roku pravděpodobně u lidí převážila opatrnost. Důležité bude, jak se na začátku roku bude vyvíjet inflace a také mzdy. Pokud by slabost ve spotřebě domácností měla pokračovat, bylo by to signálem pro ČNB, která v prognóze pro letošek počítá s jejím reálným růstem o vysokých 6 %, že by s utahováním měnové politiky měla brzdit.

Americké akcie v závěru týdne v reakci na inflační data klesaly, zatímco výnosy dluhopisů i tržní úrokové sazby rostly. Zisky si se zvyšujícími se spekulacemi na nárůst amerických měnově-politických sazeb připsal dolar, který se téměř celý pátek obchodoval viditelně pod hranicí 1,14 USD/EUR. Měny středoevropského regionu měly tendenci po zveřejnění inflace v USA oslabovat. Polský zlotý tak neudržel předchozí zisky, které inkasoval po zvýšení základní sazby tamní centrální banky o dalších 50bb na 2,75 %. U maďarského forintu nepříznivý vliv rostoucích amerických výnosů v závěrů týdne lehce tlumila tamní překvapivě vysoká lednová inflace, která podpořila sázky na další utažení měnové politiky. Silnější dolar potom v kombinaci se slabšími makrodaty z uplynulého týdne přispěl i k oslabení koruny, která se dnes pohybovala v blízkosti 24,45 CZK/EUR.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

14. února 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 2.4185 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál