Martin Gürtler: Zvyšování úrokových sazeb ČNB ještě neskončilo

Česká národní banka dnes zveřejnila zápis z posledního zasedání bankovní rady, které se konalo minulý čtvrtek. Její členové na něm rozhodli o dalším zpřísnění měnové politiky, když zvýšily repo sazbu o tři čtvrtiny procentního bodu. Stejně jako na minulých jednáních byla i tentokrát hlavním tématem vysoká inflace. Ta se podle nové prognózy ČNB bude začátkem roku pohybovat mírně nad 9 procenty, v jeho druhé polovině by však již mělo docházet k jejímu zmírňování a v první polovině roku 2023 by se již měla nacházet poblíž svého dvouprocentního cíle.

Členové bankovní rady však vyhodnotili rizika prognózy ČNB v souhrnu jako mírně proinflační. Zmiňován byl vliv slabší koruny, než jakou očekává prognóza centrální banky, a to v důsledku možného rychlého zpřísňování zahraničních měnových politik, hlavně tedy amerického Fedu. Naše prognóza s tímto vlivem počítá, a proto očekává oslabení koruny v průběhu druhého a třetího čtvrtletí až k 25 CZK/EUR. Naproti tomu prognóza ČNB předpokládá pokračující posilování k 24 CZK/EUR. Velkou nejistotou je také to, v jakém rozsahu proběhne tradiční lednové přecenění, které provádí převážná část prodejců. Lednová inflace, která bude zveřejněna již v pondělí, tak bude zásadní informací pro další vývoj měnově politických úrokových sazeb.

Naše prognóza inflace je ve srovnání s ČNB vyšší. Růst spotřebitelských cen by se podle nás měl v první polovině letošního roku pohybovat poblíž výrazných 10 procent. Poté i my počítáme s postupným odezníváním inflačních tlaků. To je však významně podmíněno předpokladem, že bude nadále docházet k odeznívání problémů v dodavatelských řetězcích. Na nejistotu ohledně tohoto faktoru působícího na rychlý růst nákladů upozorňují i členové bankovní rady.

Ta část z nich, kteří na posledních jednáních hlasovali pro růst sazeb, uvádějí také to, že úrokové sazby podle nich pravděpodobně zůstanou poblíž svého vrcholu po delší dobu, než předpokládá prognóza ČNB. Podle té se již repo sazba v blízkosti vrcholu nachází a od druhého čtvrtletí by měla začít opět klesat. My však čekáme ještě dvojí zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu v březnu a květnu, na výsledných 5 procent, a jejich následnou stabilitu po dobu zhruba půl roku. Sazby podle nás začne bankovní rada snižovat až na konci letošního roku. Nejprve podle nás budou chtít centrální bankéři vidět známky odeznívání inflačních tlaků. I tuto skutečnost dnes zveřejněný zápis zmiňuje, když uvádí, že další vývoj sazeb bude významně záviset na datech přicházejících z ekonomiky.