Jana Steckerová: Měníme výhled pro ECB – sazby nahoru již letos

Únorové zasedání Evropské centrální banky se neslo v jestřábím tónu. Ve směru nahoru překvapila i lednová inflace, což změnilo náš pohled na další inflační vývoj i politiku ECB. Odhad inflace jsme posunuli směrem nahoru, a to samé očekáváme od nové prognózy ECB, která bude zveřejněna v březnu. S inflací nad 4 % po většinu letošního roku a jádrovou inflací nad 2 % by podle našeho názoru zachování současného status quo bylo pro ECB obtížně komunikovatelné.

Předpokládáme tedy, že výrazně sníží nákupy v rámci pandemického programu již před koncem března letošního roku. Následně je nebude muset vyhlazovat navýšením standartního programu APP, který nyní běží v objemu 20 mld. EUR. To by mělo umožnit ukončit veškeré nákupy aktiv již v letos červnu, nejpozději pak v září. První zvýšení depozitní sazby o 25 bb by tak mohlo následovat v závěrečném čtvrtletí letošního roku. Předpokládáme také, že ECB již nespustí další program TLTRO, což by mělo vést k podstatné redukci její bilanční sumy.

Tisková konference se po únorovém zasedání Evropské centrální banky nesla v jestřábím tónu. Podle její prezidentky Lagardeové se rizika spojená s inflačním výhledem posunula směrem nahoru, minimálně v krátkém horizontu. V projevu již také nezaznělo, že je velmi nepravděpodobné, že by sazby rostly již tento rok. Zdůraznila, že další rozhodování ECB bude záležet na datech přicházejících z ekonomiky, a že důležité bude v tomto ohledu březnové zasedání, kdy ECB bude mít k dispozici novou prognózu. Na základě toho, co bylo řečeno, i z vývoje inflačních dat, předpokládáme, že se nová inflační prognóza ECB posune směrem nahoru. Ta poslední očekávala inflaci v Q1 v průměru na 4,1 %, v Q2 na 3,7 %. Náš aktuální odhad pak počítá v tomto období s inflací na úrovní 5,3 %, respektive 5,2 % ve druhém čtvrtletí. Pro celý rok jsme náš výhled zvedli z původních 3,6 % na 4,3 %, jádrovou inflaci pak na 2,2 % z 1,8 %. Nad 4 % by se inflace měla držet až do října. Další inflační vývoj pak bude závislý především na tom, zda se současný cenový růst přeleje do tlaku na vyšší růst mezd, či nikoli.

Lagardeová zároveň zdůraznila, že jakákoli změna v politice by měla být v souladu s postupy, které byly již dříve odsouhlasené (tj. že zvyšování úrokových sazeb bude následovat až po ukončení programu QE). Ke změně prohlášení, ve kterém ECB upravuje přepokládaný postup snižování nákupů aktiv (ukončení pandemického programu v březnu a následné navýšení APP programu ze současných 20 mld. EUR na 40 mld. EUR v Q2, 30 mld. EUR v Q3, a 20 mld. EUR od října dál) na únorovém zasedání nicméně nedošlo. Zatím předpokládáme, že ECB do konce března sníží nákupy aktiv v rámci pandemického programu na minimum. Pokud by poklesly na pouze několik miliard EUR týdně, nemusela by ECB navyšovat program APP a veškeré nákupy by mohly skončit v polovině letošního roku.

Pokud by však takovýto postup vyvolával na finančních trzích tenze, popřípadě pokud se zhorší situace na trhu práce (po ukončení programů na podporu udržení pracovních míst v březnu), mohla by ECB navýšit APP program a ukončit nákupy až v září. Oba postupy by však měly otevřít prostor pro zvýšení úrokových sazeb ve druhém pololetí letošního roku. Konkrétně očekáváme zvýšení depozitní sazby o 25 bb v září, či říjnu nebo prosinci v závislosti na vývoji zmiňovaném výše. Za předpokladu, že by rostly obavy, že se jádrová inflace bude držet nad 2 % příští rok, a i v letech následujících, mohlo by zvyšování sazeb přijít dříve. Červen, se kterým nyní počítají finanční trhy, ale považujeme za nerealistický.

Program TLTRO4 podle našeho názoru ECB již nevyhlásí, čímž také dojde utažení měnových podmínek. Navíc, vzhledem k tomu, že výhodné podmínky pro držení přebytečné likvidity pro banky letos v létě skončí, mohou banky značnou část z 2,2 bilionu EUR, které si nabraly v průběhu pandemické krize, splatit. Bilanční suma ECB se tak začne snižovat.