Martin Gürtler: Maloobchodní tržby doplácí na nižší spotřebitelskou důvěru

Tuzemské maloobchodní tržby bez prodejů aut po listopadovém poklesu v prosinci podle našeho odhadu meziměsíčně zhruba stagnovaly. Prodeje aut pravděpodobně nadále meziměsíčně rostly, avšak oproti listopadu výrazně pomalejším tempem. Celkové maloobchodní tržby by pak podle nás měly vykázat meziroční růst o 7,3 %, což je nad tržním konsensem ve výši 5,4 %. Dnes zasedá také polská centrální banka, od které očekáváme další zvýšení úrokových sazeb o 75 bb.

Polská centrální banka dále zvýší úrokové sazby

V ČR dnes budou zveřejněny maloobchodní tržby za prosinec, na které podle nás negativně dopadl pokles spotřebitelské důvěry. Ta byla v průběhu listopadu a prosince na nejnižší úrovni od loňského března, kdy ekonomiku trápily nejsilnější restrikce za celou dobu pandemie. Ty ke konci roku nebyly oproti jaru zdaleka tak silné, k obnovenému šíření pandemie v důsledku nové mutace omikron však docházelo. Na nižší důvěru spotřebitelů navíc významně působila také stále se zvyšující inflace. Příjmy domácností však na druhou stranu byly podporovány napjatým trhem práce, předchozí velmi uvolněnou fiskální politikou, potažmo vynucenými úsporami z dob tvrdého lockdownu. Po předchozím meziměsíčním poklesu o 1 % tak podle nás tržby bez prodejů aut zhruba meziměsíčně stagnovaly. Prodeje automobilů po silném listopadovém nárůstu meziměsíčně o 2,9 % podle našeho odhadu v prosinci zpomalily svůj růst na 0,6 %. Nižší meziměsíční dynamiku indikovaly také již zveřejněné počty nově registrovaných aut. V případě celkových maloobchodních tržeb očekáváme meziroční růst o 7,3 % a jsme tak optimističtější než tržní konsensus ve výši 5,4 %.

Polská centrální banka podle nás urychlí tempo zvyšování úrokových sazeb. Po lednovém zvýšení o 50 bb čekáme, že zvedne základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb na 3 %. Trh však v průměru opět čeká růst o 50 bb. Stejně jako v ostatních zemích je i zde důvodem výrazná inflace, která v prosinci činila 8,6 %. Vrcholu by úrokové sazby podle naší prognózy měly dosáhnout v květnu na úrovni 4,25 %.

Průmyslová produkce v prosinci zklamala

Německá průmyslová produkce klesla po sezonním očištění meziměsíčně o 0,3 %, zatímco analytici v průměru očekávali její růst o 0,5 %. Směrem k lepšímu byl však revidován údaj za listopad, kdy produkce vzrostla o 0,3 % meziměsíčně, zatímco předchozí údaj hovořil o poklesu o 0,2 %. Za prosincovým poklesem stál zejména slabý výkon stavebnictví, který se meziměsíčně snížil o výrazných 7,3 %. Ten totiž německý statistický úřad započítává do celkové průmyslové produkce. Bez zahrnutí stavebnictví a energetiky se tamní produkce v průmyslu zvýšila meziměsíčně o 1,2 %, což lze považovat za relativně dobrý výsledek. Přispěla k němu zejména výroba zboží investičního charakteru. Za celý loňský rok vzrostla celková průmyslová produkce v Německu o 3 %, oproti předkrizovému roku 2019 byla nicméně o 5,5 % nižší. Letos bychom se však měli dočkat významnějšího oživení, a to hlavně vlivem lépe fungujících dodavatelských řetězců. Známky zlepšení jsme již pozorovali koncem loňského roku, což dokazuje i vývoj v německém automobilovém průmyslu. Zde v posledním loňském čtvrtletí vzrostla výroba mezičtvrtletně o 13,2 %.

Ve srovnání s Německem byl prosincový výkon tuzemského průmyslu slabší. V ČR klesla průmyslová produkce meziměsíčně o 2,9 % a i zde tak vývoj zaostal za očekáváními. Je však nutné zmínit, že k tomu došlo po výrazném listopadovém nárůstu meziměsíčně o 4,9 %. Výrazná volatilita průmyslových dat souvisí s nárazovým charakterem produkce v automobilovém průmyslu s tím, jak jsou výrobcům dodávány nezbytné součástky. Za celý rok 2021 tuzemská průmyslová produkce vzrostla o 6,4 %, avšak poté co rok před tím klesla o zhruba 7 %. V souladu s tím, co bylo zmíněno v případě Německa, očekáváme letos její růst o přibližně 8 %. S nižší průmyslovou produkcí v prosinci za očekáváními zaostal také výsledek zahraničního obchodu.

Tuzemská obchodní bilance skončila ve schodku 15 mld. CZK, což byl asi dvojnásobek toho, co se čekalo. Ke konci loňského roku se naopak relativně dařilo českému stavebnictví. Jeho produkce v prosinci vzrostla meziměsíčně o 1,8 % a zaznamenala tak nejrychlejší nárůst od loňského května. Na něm se podílelo především inženýrské stavitelství, které rostlo meziměsíčně o 3,9 %. To souviselo pravděpodobně s vyšší investiční aktivitou státu, která ke konci roku po předchozím relativně utlumeném vývoji zrychlila. Produkce však rostla meziměsíčně i v oblasti pozemního stavitelství, a to o 1,1 %. Za celý loňský rok však stavební produkce vzrostla pouze o 1,4 %, navíc po poklesu o zhruba 5 % v roce 2020. S ustupujícími pandemickými omezeními a se snižující se nejistotou by již letošek mohl přinést významnější oživení, v důsledku čehož čekáme růst stavební výroby o přibližně 6 %.

Česká koruna a stejně tak i zbytek regionu včera mírně posilovaly. Tuzemská měna zpevnila o přibližně půl procenta mírně nad 24,20 CZK/EUR, a to i přes pokračující pokles tržních sazeb v případě většiny splatností a nepatrné oslabení eura k dolaru. Akciové trhy v průběhu evropského obchodování rostly mírně pod 1 %.