Hlavním makroekonomických údajem tohoto týdne bude vývoj spotřebitelských cen za leden v USA. Všeobecně se čeká opětovné výrazné meziměsíční zdražení a zvýšení meziročního tempa inflace nad 7 %. Průmysl v Německou by měl vlivem zlepšení subdodávek zaznamenat růst. Ten bychom měli vidět i v případě průmyslové výroby za prosinec v ČR. Naopak od maloobchodní tržeb za stejný měsíc očekáváme meziměsíční stagnaci. Mexická a ruská a centrální banka pravděpodobně zvýší úrokové sazby.
Hlavním makroekonomickým ukazatelem týdne bude inflace v USA za leden. U spotřebitelských cen zde počítáme s dalším zdražením jednak na straně energií vlivem opětovného zvýšení cen ropy, tak i u jádrových složek spotřebního koše. Z hlediska struktury a implikací pro budoucí vývoj úrokových sazeb Fedu naše pozornost směřuje zejména na zrychlující zdražování nákladů na bydlení. Meziroční inflace by tak dle odhadu SG posunula na 7,2 %, zatímco a tržní očekávání míří nepatrně výš.
V Evropě budeme sledovat především údaje o vývoji průmyslové výroby zejména v Německu a potažmo v ČR. Na německých datech by mělo být patrné zlepšení v subdodávkách, takže by úroveň produkce měla dohánět růst objednávek. V nejbližších měsících má takovýto vývoj šanci přetrvat. Dobrá data by obecně měla povzbuzovat spekulace na zvyšování úrokových sazeb ECB. Ovšem peněžní trh započítává jejich růst už od letošní poloviny roku, což je z dnešní perspektivy a s ohledem na komunikaci ECB minulý týden opravdu velmi brzo. Ekonomové SG s tím počítají až pro letošní čtvrté čtvrtletí. Jinak je světový kalendář tento týden oproti minulému relativně prázdný. Pozornost ovšem upoutají i některá zasedání centrálních bank na rozvíjejících se trzích. Úrokové sazby pravděpodobně zvýší ruská či mexická měnová autorita.
Česká průmyslová produkce zaznamenala v listopadu velmi silný meziměsíční růst téměř o 5 %, a to vlivem oživení výroby aut. Ta sice v prosinci mírně klesla, nicméně pro průmyslovou výrobu jako celek čekáme ve stejném měsíci i tak mírný růst, který by měl potvrdit zlepšující se subdodávky. Medián analytiků je jen 0,4 pb pod naším odhadem. O den později bude zveřejněn i výsledek maloobchodu za prosinec, od kterého čekáme meziměsíční stagnaci s výjimkou mírného růstu prodeje aut. I tak je náš odhad nejoptimističtější na trhu. Hlavním důvodem obav ze slabého výsledku je možný negativní dopad skokového růstu cen energií, který se negativně podepsal i na spotřebitelské důvěře. Údaj může indikovat další vývoj spotřeby domácností a ovlivnit tak i spekulace na vývoj úrokových sazeb ČNB. Připomeňme, že ČNB v nové prognóze pro letošek počítá s reálným růstem spotřeby domácností o vysokých 6,0 %, zatímco my čekáme 3,9 %.
V uplynulém týdnu překvapil oproti odhadům vyšší růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny za leden. Meziroční míra inflace se tak v eurozóně zvýšila na 5,1 %, když se čekal její pokles. To mělo za následek zvýšení spekulací na budoucí utahování měnové politiky ECB. Ty následně umocnilo ještě zvýšení úrokových sazeb Bank of England o 25 bb, když značná část členů BoE prosazovala ještě vyšší nárůst. A ačkoliv bylo zasedání Evropské centrální banky poměrně opatrné s tím, že další kroky podmiňovala jasně vývojem dat, vyznělo v souhrnu jestřábím dojmem. ECB tentokrát nezopakovala frázi o tom, že zvýšení úrokových sazeb je v letošním roce vysoce nepravděpodobné. Zmínila proinflační rizika prognózy, a to nikoliv jen v krátkém období.
Na druhou stranu Christine Lagarde zopakovala záměr nezačít zvyšovat úrokové sazby, dokud nebudou ukončeny programy nákupu aktiv. Peněžní trh sice zvýšil spekulace na letošní růst úrokových sazeb ECB již na červen, ale to se zdá být z dnešní perspektivy skutečně příliš brzy. Nicméně i tak jsme v důsledku rychlejší aktuální inflace posunuli očekávaný počátek zvýšení úrokových sazeb ECB z druhého čtvrtletí příštího roku na letošní čtvrté čtvrtletí. Euro po zasedání posilovalo až nad hladinu 1,145 USD/EUR.
V průběhu týdne byla zveřejněna makroekonomická data z USA, která ukázala sice zpomalování expanze, ale přesto silný růst jak v sektoru výroby, tak služeb na začátku letošního roku. Existovaly obavy především z většího zpomalení služeb včetně zaměstnanosti. Údaj o počtu nových pracovních míst za leden překonal všechny odhady, když dosáhl 467 tisíc, zatímco medián odhadů ukazoval 125 tisíc. Navíc předchozí údaj byl silně revidován vzhůru. Míra nezaměstnanosti se pouze mírně zvýšila na 4,0 % z předchozích 3,9 %. Dolar po zveřejnění dat lehce posílil k 1,143 USD/EUR, čímž zkorigoval ztráty tohoto týdne, které utrpěl zejména v reakci na zasedání ECB. Akciové trhy byly minulý týden zmítány jednak zveřejňovanými korporátními výsledky a dále spekulacemi na další postup centrálních bank.
Od pondělí do středy akciové trhy v průměru rostly, ale ve zbytku týdne tyto zisky umazávaly. V souhrnu za celý týden americký index S&P500 přidal 1.55 a evropský STOXX Europe 600 klesl o 0,73 %. Naopak dluhopisové výnosy celosvětově rostly v očekávání utahování měnových politik. Německý vládní dluhopis se splatností 5 let se poprvé od roku 2018 dostal do kladného teritoria. Na úrovně z roku 2018 se vrátil shodou okolností i celosvětový objem dluhopisů nesoucí záporný výnos.
Zasedání České národní banky minulý týden nebylo bez překvapení. Ta sice v souladu s naší prognózou a odhady většiny analytiků zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 75 bb na 4,50 %, trh ale čekal spíše 100 bb. Prognóza ČNB navíc ukázala, že by sazby mohly být na či těsně pod vrcholem a ve druhé polovině roku by mělo docházet k rychlému snižování. My se domníváme, že riziko inflačních tlaků je v letošní první polovině roku o něco silnější, než s čím prognóza ČNB počítá. Ukazují to i data o vývoji cen z přelomu roku v eurozóně. Nadále proto čekáme další zvýšení hlavní úrokové sazby ČNB na 5,0 % v první polovině letošního roku a její sestup spíše až od jeho čtvrtého čtvrtletí. Důležité v tuto chvíli budou další statistiky o vývoji inflace a později to, jak se tento vývoj přenese do mezd. Česká koruna v průběhu týdne posílila k 24,10 CZK/EUR, ale po zasedání ČNB, které vedlo k poklesu tržních sazeb, oslabila na 24,40 CZK/EUR.
Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka
7. února 2022