Michal Brožka: Auta stáhla ke konci roku výkon průmyslu dolů

Průmyslová produkce v ČR v prosinci meziměsíčně mírně klesla a byla tak slabší, než ukazovaly všechny odhady. Nejbližší měsíce ale dávají naději na její opětovný růst. Bilance zahraničního obchodu deficitem za prosinec překvapila jen málo. Naopak výkon stavebnictví byl na konci roku velmi dobrý a to zejména v případě inženýrských staveb.

Průmyslová produkce v ČR v prosinci po očištění o sezónní vlivy oproti listopadu klesla o 2,9 %. V meziročním vyjádřením sice byla výš o 0,4 %, ale to pouze díky kalendářním efektům. My jsme počítali s meziročním růstem o 4,2 % a medián trhu činil 3,8 %. Po očištění o kalendářní vlivy činil meziroční pokles 2,1 %. Stále platí, že na celkové produkci je znát zlepšený vývoj subdodávek, který vedl v listopadu ke skokovému meziměsíčnímu nárůstu průmyslové produkce o téměř 5 %. Nicméně v tomto kontextu je prosincový výsledek zklamáním, které je pod všemi odhady.

O pokles průmyslu se ovšem celkem nepřekvapivě postarala produkce automobilů. U té došlo k meziměsíčnímu propadu o více než 11 % (SA) po předchozím nárůstu o cca 28 % (SA). Výroba aut je současně i největší brzdou v meziročním srovnání, kde její pokles činí 15,8 %. Bez zahrnutí produkce dopravních prostředků by průmysl v ČR v prosinci meziročně rostl o 0,7 % namísto poklesu o 2,1 %.

Zaměstnanost v průmyslu se v prosinci meziročně mírně zvýšila o 0,1 % a růst mezd dosáhl 2,3 % po předchozích 5,3 %. Meziroční růst hodnoty nových zakázek se snížil na 5,3 % z předchozího tempa 9,3 %.

Celoroční růst průmyslové produkce dosáhl vloni 6,4 %, což je s ohledem na extrémně nízkou srovnávací základnu z roku 2020 slabý výsledek. Jakkoliv byl údaj z průmyslu za prosinec zklamáním, je důležité připomenout, že poslední měsíc v roce má objemově relativně menší váhu. Vývoj předstihových indikátorů a zprávy o zlepšených subdodávkách dávají silnou naději, že na začátku roku uvidíme opět růst statistik z výroby. Za celý letošní rok čekáme expanzi průmyslové výroby v ČR o 7,8 %.

Obchodní bilance by se z loňského deficitu měla letos přehoupnout do přebytku

Bilance zahraničního obchodu za prosinec skončila v deficitu 15 mld. CZK, tedy v souladu s naším očekáváním ale o 7 mld CZK pod mediánem trhu. Ve srovnání s prosincem loňského roku byl výsledek o téměř 31 mld. CZK horší. Opět se prohloubil deficit obchodu s ropou a zemním plynem (o 7,9 mld. CZK), dále schodek obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (5,7 mld. CZK) a schodek se základními kovy (o 4,1 mld. CZK). Přebytek obchodu s motorovými vozidly byl pak meziročně nižší o 6,7 mld. CZK. V meziměsíčním srovnání klesl vývoz o 1,9 % a dovoz o 2,3 %, což koresponduje se slabším prosincovým výsledkem průmyslové výroby. Statistický úřad ale hovoří o trendovém růstu vývozu o 0,8 % m/m a 0,1 % u dovozu.

Za celý loňský rok bilance zahraničního obchodu skončila v mírném schodku 1,5 mld. CZK. V roce 2020 přitom ještě vykazovala přebytek 180 mld. V letošním roce očekáváme, že se bilance vrátí do kladných čísel. Její přebytek by měl dosáhnout 72 mld. CZK. V následujících letech očekáváme jeho stabilizaci kolem 120 mld. CZK. K normálu by se mělo vracet i tempo růstu exportů a importů. Zatímco v loňském roce bylo jejich tempo uměle navyšováno nízkou statistickou základnou z roku 2020, když exporty rostly o 13 % a dovozy o 19 %, v letošním roce očekáváme umírněnější tempa okolo 6 % u vývozů a 4 % u dovozů. Exportům by mělo nahrávat slábnutí problémů se subdodávkami i očekávaný solidní výkon ekonomiky eurozóny. Importy budou závislé na dalším vývoji na komoditních trzích i oživení domácí investiční aktivity. Cenu ropy očekáváme letos na průměrných 78 dolarech za barel. Vzhledem ke geopolitickým problémům se však rizika koncentrují ve směru vyšších cen a tím i vyšších importů.

Stavebnictví je i nadále v útlumu

Stavební produkce v prosinci vzrostla meziměsíčně po sezonním očištění o 1,8 % a zaznamenala tak nejrychlejší nárůst od loňského května. Na něm se podílelo především inženýrské stavitelství, jehož produkce se zvýšila meziměsíčně o 3,9 %. To souviselo pravděpodobně s vyšší investiční aktivitou státu, která ke konci roku po předchozím relativně utlumeném vývoji zrychlila. Produkce však rostla meziměsíčně i v oblasti pozemního stavitelství, a to 1,1 %. Meziročně celková stavební produkce v prosinci vzrostla po očištění o sezonnost a kalendářní vlivy o 7,9 %, což však souviselo s nízkou srovnávací základnou roku 2020.

Za celý loňský rok stavební produkce vzrostla pouze o 1,4 %, navíc po poklesu o zhruba 5 % v roce 2020. Stavebnictví během pandemie doplatilo především na vyšší míru nejistoty, omezenou funkčnost stavebních úřadů a také na vyšší důraz na sociální distancování. Průmyslové podniky byly z důvodu chybějících a zdražujících materiálů nuceny omezit produkci, což se odrazilo i na jejich chuti investovat. Nižší investiční aktivitu firem však nedokázal vyvážit ani stát, jehož investiční výdaje oproti plánu v loňském roce mírně zaostávaly.

S ustupujícími pandemickými omezeními a se snižující se nejistotou by již letošek mohl přinést významnější oživení stavební výroby. Pozitivní signálem by mohly být i první známky zmírňujících se problémů s dodávkami vstupů. Předvojem zvyšující se stavební výroby může být i rostoucí počet stavebních povolení, který se za celý loňský rok zvýšil téměř o 6 %. Naopak přetrvávajícím omezením bude ve stavebnictví nedostatek pracovních sil. Na odkládání stavebních záměrů mohou působit také vysoké ceny materiálů, či v souvislosti s nedávným výrazným nárůstem úrokových sazeb i výrazně vyšší náklady na zdroje financování. Letos by podle naší prognózy měla stavební produkce vzrůst přibližně o 6 %.

Česká koruna dnes navzdory horším výsledkům z průmyslové výroby posílila k hladině 24,25 CZK/EUR.