Německá průmyslová produkce klesla po sezonním očištění meziměsíčně o 0,3 %, zatímco analytici v průměru očekávali její růst o 0,5 %. Směrem k lepšímu byl však revidován údaj za listopad, kdy produkce vzrostla o 0,3 % meziměsíčně, zatímco předchozí údaj hovořil o poklesu o 0,2 %. Za prosincovým poklesem stál zejména slabý výkon stavebnictví, který se meziměsíčně snížil o výrazných 7,3 %. Ten totiž německý statistický úřad započítává do celkové průmyslové produkce. Bez zahrnutí stavebnictví a energetiky se tamní produkce v průmyslu zvýšila meziměsíčně o 1,2 %, což lze považovat za relativně dobrý výsledek. Přispěla k němu zejména výroba zboží investičního charakteru.
Za celý loňský rok vzrostla celková průmyslová produkce v Německu o 3 %, oproti předkrizovému roku 2019 byla nicméně o 5,5 % nižší. Letos bychom se však měli dočkat významnějšího oživení, a to hlavně vlivem lépe fungujících dodavatelských řetězců. Známky zlepšení jsme již pozorovali koncem loňského roku, což dokazuje i vývoj v německém automobilovém průmyslu. Zde v posledním loňském čtvrtletí vzrostla výroba mezičtvrtletně o 13,2 %.
Ve srovnání s Německem byl prosincový výkon tuzemského průmyslu slabší. V ČR klesla průmyslová produkce meziměsíčně o 2,9 % a i zde tak vývoj zaostal za očekáváními. Je však nutné zmínit, že k tomu došlo po výrazném listopadovém nárůstu meziměsíčně o 4,9 %. Výrazná volatilita průmyslových dat souvisí s nárazovým charakterem produkce v automobilovém průmyslu s tím, jak jsou výrobcům dodávány nezbytné součástky. Za celý rok 2021 tuzemská průmyslová produkce vzrostla o 6,4 %, avšak poté co rok před tím klesla o zhruba 7 %. V souladu s tím, co bylo zmíněno v případě Německa, očekáváme letos její růst o přibližně 8 %. S nižší průmyslovou produkcí v prosinci za očekáváními zaostal také výsledek zahraničního obchodu.
Tuzemská obchodní bilance skončila ve schodku 15 mld. CZK, což byl asi dvojnásobek toho, co se čekalo. Ke konci loňského roku se naopak relativně dařilo českému stavebnictví. Jeho produkce v prosinci vzrostla meziměsíčně o 1,8 % a zaznamenala tak nejrychlejší nárůst od loňského května. Na něm se podílelo především inženýrské stavitelství, které rostlo meziměsíčně o 3,9 %. To souviselo pravděpodobně s vyšší investiční aktivitou státu, která ke konci roku po předchozím relativně utlumeném vývoji zrychlila. Produkce však rostla meziměsíčně i v oblasti pozemního stavitelství, a to o 1,1 %. Za celý loňský rok však stavební produkce vzrostla pouze o 1,4 %, navíc po poklesu o zhruba 5 % v roce 2020. S ustupujícími pandemickými omezeními a se snižující se nejistotou by již letošek mohl přinést významnější oživení, v důsledku čehož čekáme růst stavební výroby o přibližně 6 %.
Česká koruna a stejně tak i zbytek regionu dnes mírně posilovaly. Tuzemská měna zpevnila o přibližně půl procenta mírně nad 24,20 CZK/EUR, a to i přes pokračující pokles tržních sazeb v případě většiny splatností a nepatrné oslabení eura k dolaru. Akciové trhy v průběhu evropského obchodování rostly mírně pod 1 %.
Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.
7. února 2022