Michal Brožka: ECB zahýbala eurem a ČNB korunou

V uplynulém týdnu překvapil oproti odhadům vyšší růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny za leden. Meziroční míra inflace se tak v eurozóně zvýšila na 5,1 %, když se čekal její pokles. To mělo za následek zvýšení spekulací na budoucí utahování měnové politiky ECB. Ty následně umocnilo ještě zvýšení úrokových sazeb Bank of England o 25 bb, když značná část členů BoE prosazovala ještě vyšší nárůst. A ačkoliv bylo zasedání Evropské centrální banky poměrně opatrné s tím, že další kroky podmiňovala jasně vývojem dat, vyznělo v souhrnu jestřábím dojmem. ECB tentokrát nezopakovala frázi o tom, že zvýšení úrokových sazeb je v letošním roce vysoce nepravděpodobné. Zmínila proinflační rizika prognózy, a to nikoliv jen v krátkém období.

Na druhou stranu Christine Lagarde zopakovala záměr nezačít zvyšovat úrokové sazby, dokud nebudou ukončeny programy nákupu aktiv. Peněžní trh sice zvýšil spekulace na letošní růst úrokových sazeb ECB již na červen, ale to se zdá být z dnešní perspektivy skutečně příliš brzy. Nicméně i tak jsme v důsledku rychlejší aktuální inflace posunuli očekávaný počátek zvýšení úrokových sazeb ECB z druhého čtvrtletí příštího roku na letošní čtvrté čtvrtletí. Euro po zasedání posilovalo až nad hladinu 1,145 USD/EUR.

V průběhu týdne byla zveřejněna makro-data USA, která ukázala sice zpomalování expanze, ale přesto silný růst jak v sektoru výroby, tak služeb na začátku letošního roku. Existovaly obavy především z většího zpomalení služeb včetně zaměstnanosti. Údaj o počtu nových pracovních míst za leden překonal všechny odhady, když dosáhl 467 tisíc, zatímco medián odhadů ukazoval 125 tisíc. Navíc předchozí údaj byl silně revidován vzhůru. Míra nezaměstnanosti se pouze mírně zvýšila na 4,0 % z předchozích 3,9 %. Dolar po zveřejnění dat mírně posílil k 1,143 USD/EUR, čímž zkorigoval ztráty tohoto týdne, které utrpěl zejména v reakci na zasedání ECB.

Akciové trhy byly tento týden zmítány jednak zveřejňovanými korporátními výsledky a dále spekulacemi na další postup centrálních bank. Od pondělí do středy akciové trhy v průměru rostly, ale ve zbytku týdne tyto zisky umazávaly. Naopak dluhopisové výnosy celosvětově rostly v očekávání utahování měnových politik. Německý vládní dluhopis se splatností 5 let se poprvé od roku 2018 dostal do kladného teritoria. Na úrovně z roku 2018 se vrátil shodou okolností i celosvětový objem dluhopisů nesoucí záporný výnos.

Zasedání České národní banky tento týden nebylo bez překvapení. Ta sice v souladu s naší prognózou a odhady většiny analytiků zvýšila hlavní úrokovou sazbu o 75 bb na 4,50 %, trh ale čekal spíše 100 bb. Prognóza ČNB navíc ukázala, že by sazby mohly být na či těsně pod vrcholem a ve druhé polovině roku by mělo docházet k rychlému snižování. My se domníváme, že riziko inflačních tlaků je v letošní první polovině roku o něco silnější, než s čím prognóza ČNB počítá. Ukazují to i data o vývoji cen z přelomu roku v eurozóně. Nadále proto čekáme další zvýšení hlavní úrokové sazby ČNB na 5,0 % v první polovině letošního roku a její sestup spíše až od jeho čtvrtého čtvrtletí. Důležité v tuto chvíli budou další statistiky o vývoji inflace a později to, jak se tento vývoj přenese do mezd. Česká koruna v průběhu týdne posílila k 24,10 CZK/EUR, ale po zasedání ČNB, které vedlo k poklesu tržních sazeb, oslabila na 24,40 CZK/EUR.