Německé tovární objednávky i francouzská průmyslová produkce potvrdí, že závěr loňského roku přinesl první známky zmírnění potíží v globálním výrobním řetězci. Obdobný výsledek by měly přinést i maďarské statistiky, což naznačila již dříve publikovaná polská data. Ze Spojených států bude pozornost směřovat k lednovým datům z tamního trhu práce. Po středečních číslech ADP je na místě opatrnost.
Do závěrečného dne týdne vstupují finanční trhy s opatrností, hlavně kvůli včerejšímu jestřábímu vyznění zasedání ECB. Akciové trhy se utahování měnové politiky bojí. Růst eurových sazeb a včerejší zchlazení těch korunových po zasedání ČNB vytváří krátkodobě riziko pro korunu oslabit do oblasti 24,40-50 CZK/EUR. Výraznějšímu oslabení ale dnes bude bránit silnější euro vůči dolaru. Naše střednědobá prognóza nadále pro březen počítá s 24,50 CZK/EUR. Kurzotvorným faktorem pro korunu může být i dnešní setkání ČNB s analytiky, které začíná v 11:00.
Data z reálné ekonomiky dnes zřejmě jednoznačný směr finančním trhům neudají. Na straně jedné počítáme se solidními prosincovými daty průmyslové výroby z Francie, povzbudivé statistiky předpokládáme i pokud jde o německé podnikové objednávky. Ty po dramatickém ale dočasném říjnovém propadu zaznamenaly za listopad výrazný vzestup a v solidním růstu podle nás pokračovaly i v prosinci. Mělo by to být potvrzení toho, že potíže v dodavatelském a výrobním řetězci začínají pomalu ustupovat. Německý průmysl by tak po třech kvartálech negativního příspěvku k dynamice německého HDP měl konečně za Q4 21 přispět pozitivně. Protože obdobnou informaci přinesla již publikovaná polská data a dnes je podle nás potvrdí i maďarské statistiky, je to dobrý předpoklad pro solidní výkon i domácích průmyslníků. To se ale dozvíme až příští týden.
U amerických dat z lednového trhu práce se obáváme zklamání, což naznačily již odhady počtu nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru dle ADP. Hlavním důvodem nízké tvorby pracovních míst bude podle nás dopad pandemické vlny mutace omikron. Ta způsobila časté uzávěry v ekonomické činnosti, a to zejména ve službách, když si vynutila omezení sociálního kontaktu. U lednových dat je tradičně na místě opatrnost vzhledem k nejistotě související s revizí časové řady.
Čtvrtek byl ve znamení zasedání centrálních bankéřů. Pokud jde o evropské banky, jako první hodinu po poledni našeho času včera oznámila výsledek jednání Bank of England. V souladu s očekáváním zvedla sazby o 25bb na 0,50 %. Bylo to ale těsným poměrem 5:4. Ti čtyři požadovali zvýšení sazeb o 50 bb. O 45 minut později ECB oznámila, že ponechává nastavení měnové politiky beze změny. Na následné tiskové konferenci trh komentáře prezidentky Lagardeové vyhodnotil jako jestřábí. Hlavním důvodem byl fakt, že se rizika spojená s inflačním výhledem dle ECB posunula směrem nahoru, minimálně v krátkém horizontu. V jejím projevu již také nezaznělo, že je velmi nepravděpodobné, že by úrokové sazby rostly již tento rok.
Nicméně platí, že zvyšovat sazby ECB nebude dříve, než ukončí program nákupů aktiv. Na tom ale nic ECB nezměnila, měl by trvat minimálně do podzimu. I z toho vyplývá, že spekulace trhu na zvýšení úrokových sazeb již v červnu se zdají být opravdu předčasné. Tržní eurové sazby se v reakci posunuly výše, díky čemuž euro vystřelilo až k 1,140 USD/EUR, aby se kurz následně vyšplhal až k 1,145 USD/EUR, když se před rozhodnutím banky kurz držel dokonce pod 1,130 USD/EUR.
Výsledek zasedání ČNB způsobil na domácím trhu zvýšenou volatilitu. Zatímco samotné rozhodnutí centrální banky zvýšit úrokové sazby o 75 bb jsme my očekávali a bylo to i v souladu s analytickým konsensem, pro trhy to bylo zklamání. Obchodníci spekulovali na zvýšení sazeb o 100 bb. Kvůli tomu koruna do zasedání ČNB zpevňovala až k 24,10 CZK/EUR, aby po zveřejnění výsledku a následné tiskové konferenci oslabila krátce dokonce nad 24,35 CZK/EUR. ČNB ve své nové prognóze odhalila, že období razantního zvyšování úrokových sazeb je za námi. Vyznění rizik zveřejněné prognózy je podle bankovní rady mírně proinflační a my s tím souhlasíme.
Ve srovnání s centrálními bankéři vidíme pro první měsíce letošního roku míru inflace o něco výše než ČNB, tím pádem není důvod měnit náš předpoklad ještě dvojího jemného zvýšení úrokových sazeb na dalších dvou zasedáních. Ve druhé polovině roku se již ČNB může vydat směrem opačným a začít sazby snižovat. Pokud jde o kurz koruny, ten ČNB vidí v průměru na 24,50 CZK/EUR během Q1 22, pro Q2 pak kurz předpokládá v průměru 24,07 CZK/EUR. Tady jsme mnohem skeptičtější kvůli tomu, že se obáváme dopadu razantnějšího utahování měnové politiky americké centrální banky. Zároveň se domníváme, že během pár měsíců začne diskuse o tom, jak rychle se korunové sazby budou shora vracet k neutrální úrokové sazbě.
Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka
4. února 2022