Vít Hradil: ČNB po dlouhé době nepřekvapila

Bankovní rada České národní banky na dnešním zasedání v souladu s očekáváními zvýšila základní úrokovou sazbu z 3,75 na 4,50 % a ta se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2002. Pro tento krok stejně jako na předchozích zasedáních hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco dva preferovali stabilitu.

Centrální banka tak pokračuje v energickém tažení proti rozbouřené tuzemské inflaci, během kterého stačila základní sazba vystoupat o více než 4 procentní body za pouhých 9 měsíců. Postpandemické zpřísňování měnové politiky tak v Česku probíhá nejsvižněji ze zemí západního světa. Maďarská centrální banka se z pandemické úrovně sazeb zatím posunula směrem vzhůru o 3,55 procentního bodu, polská o 2,25pb, americká se k prvnímu zvýšení teprve chystá (patrně k němu dojde v březnu) a ta evropská zatím ani to ne. Právě ECB přitom dnes taktéž zasedala, a ačkoliv svoji rétoriku vyostřila a zdůraznila, že inflaci považuje za problematickou, k akci se dosud neodhodlala.

Česká národní banka dnes zároveň představila aktualizovanou makroekonomickou prognózu. V ní nově počítá s výrazně rychlejším růstem cen výrobců v zemích eurozóny. Citelné revize doznal i výhled na letošní českou inflaci spotřebitelů, která má dosáhnout 8,5 % namísto dříve odhadovaných 5,6 %. Naopak očekávání na výkon tuzemské ekonomiky se snížilo a ČNB tak za rok 2022 předpokládá růst HDP o 3,0 % (dříve 3,5 %) a za rok 2023 3,4 % (dříve 3,8 %).

Bankéři i zbytek veřejnosti budou nyní s napětím vyhlížet hlavně údaj o lednové inflaci v Česku. Právě lednové přecenění má totiž silný vliv na úroveň inflace po celý zbytek roku. ČNB stejně jako my počítá s tím, že se tuzemská inflace přiblíží 10 %, což bude představovat vrchol, ze kterého se následně bude snižovat. V takovém případě předpokládáme, že by se české sazby měly zvýšit již jen jednou, dosáhnout 5 % a následně zamířit zpět dolů ve druhé polovině letošního roku.

Česká koruna na dnešní zprávy zareagovala oslabením z ranních EUR/CZK 25,20 k aktuálním EUR/CZK 25,35 a to z několika důvodů. Trh částečně spekuloval na zvýšení českých sazeb o 100 namísto doručených 75 bazických bodů. Naopak rétorika Evropské centrální banky byla spíše jestřábího charakteru, což prospělo euru. V neposlední řadě si navíc trh patrně povšiml, že navzdory razantně zvýšenému inflačnímu výhledu se ČNB ve svých vyjádřeních již mírně krotila a úměrně k němu svou rétoriku dále nevyhrotila.