Americký ADP report ukáže, že tvorbu volných pracovních míst v lednu negativně ovlivnil omikron. I tak byl ale jejich nárůst solidní. Inflace v eurozóně by měla zvolnit, ale méně, než jsme původně očekávali. Z historického maxima pěti procent v prosinci by se v lednu měla dostat na 4,7 %. Ubrat na tempu by měla i jádrová inflace. Vzhledem k překvapení, které již přinesla německá a španělská inflace, by ale zveřejněné číslo mohlo být nakonec vyšší. Z dnešní seance by tak mohlo benefitovat spíše euro.
Americký ADP report mapující počet volných pracovních míst v soukromém sektoru zřejmě za leden vykáže přírůstek 184 tisíc. To je ve srovnání s prosincovými 807 tisící podstatně méně. Na vině bude omikron, který v lednu vedl ke přísnějším restriktivním opatřením. Po odeznění epidemie však očekáváme víceméně okamžitý návrat k rychlé tvorbě nových pracovních míst.
Inflace v eurozóně by měla zvolnit z prosincového rekordu na úrovni 5 % na lednová 4,7 %. Poklesnout o 0,6 pb by měla i jádrová inflace, a to na 2,0 %. Lednovou inflaci by mělo směrem dolu tlačit vyprchání vlivu statistické základny spojené s úpravami německého DPH (sníží inflaci o 0,5-0,6 pb), vliv by mělo sehrát i loňské odložení výprodejů v Itálii a Francii, které pro letošní leden a únor vytvořilo vysokou srovnávací základnu, směrem dolů budou inflaci tlačit i různé daňové změny týkající se energií, mění se i váhy ve spotřebitelském koši, což také podle našeho odhadu může přispět k poklesu inflace. V každém případě lednová inflace je tradičně obtížně predikovatelná a letos je to ještě o něco těžší. Překvapení směrem nahoru by mohlo přilít do ohně očekáváním ohledně prvního zvýšení úrokových sazeb v eurozóně. Vzhledem k tomu, že již zveřejněná německá inflace poklesla podstatně méně, než jsme očekávali (HICP na 5,1 % y/y, očekávali jsme 4,4 %), nelze takovéto překvapení vyloučit. Z výsledků by pak těžilo euro.
Včera zveřejněná domácí data dopadla vesměs dobře. Česká ekonomika podle předběžného odhadu ČSÚ rostla v posledním kvartále loňského roku mezičtvrtletním tempem o 0,9 %, což bylo zhruba v souladu s naším odhadem. V meziročním vyjádření růst HDP zrychlil z 3,3 % na 3,6 %. K výsledku pravděpodobně přispělo zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích a tím pádem lepší výkon českého průmyslu. Kladně zřejmě přispěly i čisté exporty a fixní investice. Příspěvek změny stavu zásob byl naopak pravděpodobně záporný.
Zveřejněn byl i vývoj indexu PMI. Ten sice skončil mírně za očekáváními, stále je však výrazně nad 50bodovou hranicí značící expanzi. Podle průzkumu došlo v lednu i k nárůstu objemu výroby a nových zakázek, který byla nejrychlejší za pět měsíců. Publikován byl i výsledek státního rozpočtu. Podle Ministerstva financí stát letos v lednu hospodařil s přebytkem ve výši 3,9 mld. Kč. Oproti loňskému prvnímu měsíci jde o zlepšení o 35,4 mld. Kč.
Koruna se v odpoledních hodinách dostala až pod hladinu 24,26 CZK/EUR. Na silnější úrovně jí pomáhají očekávání čtvrtečního zvýšení domácích úrokových sazeb. Trh zatím ve svých cenách zahrnuje něco mírně přes 75 bb. Na minulých zasedáních však ČNB již předvedla, že ve směru nahoru umí překvapit a ani čtvrteční zasedání nemusí být v tomto ohledu výjimkou. V dobré náladě byl v úterý nicméně celý region. Polský zlotý posílil o 0,4 % na 4,567 PLN/EUR. Na silnější úrovně se propracovala i společná evropská měna, která si připsala 0,3 % a posunula se na 1,126 USD/EUR.
Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
2. února 2022