Vít Hradil: Leden v přebytku - první vlaštovka normalizace rozpočtu?

Poprvé od roku 2019 vykázalo lednové hospodaření státu kladnou bilanci, když dosáhlo přebytku ve výši 3,9 mld. Kč. Tento údaj je sice poněkud zkreslen jednorázovými vlivy a vzhledem k omezenému časovému úseku jednoho měsíce má značně omezenou vypovídací hodnotu, bližší pohled na data ministerstva financí ovšem zavdává důvody k opatrnému optimismu.

Příjmy státní pokladny pokračují v trendu nastoleném v roce 2021 a vyvíjejí se tak ve srovnání s předchozími rozpočty pozitivněji. Lze to přičíst robustnímu českému trhu práce, který vysokou mírou zaměstnanosti a objemy mezd svižně plní kasičku pojistného na sociální zabezpečení. Podobně i výběr daně z příjmu fyzických osob lze označit jako uspokojivý, byť je jeho meziroční srovnání zkresleno efektem zrušení superhrubé mzdy, které se v loňské statistice nestačilo projevit, zatímco tu letošní již snižuje. Pozitivně lze hodnotit i rostoucí výběr daně z přidané hodnoty a spotřebních daní, které odrážejí pokračující oživení ekonomické aktivity.

Výdaje státu jsou momentálně limitovány stavem rozpočtového provizoria, které ani významnější excesy neumožňuje. Za pozornost zde stojí hlavně meziroční propad neinvestičních transferů územním rozpočtům, kde se meziročně „ušetřilo“ 27,1 mld. Kč, což je ovšem dáno letošním pozdržením výplaty části prostředků z ledna do února. O skutečnou úsporu se tak v tomto ohledu nejedná, a toto pozdržení pak celkovou bilanci činí opticky líbivější, než reálně je.

Lednová statistika hospodaření státu poskytuje vlivem rozpočtového provizoria a krátkého časového období pouze omezený obrázek, ovšem potvrzuje některé důležité pozitivní trendy. Primárně se jedná o nadále příznivý vývoj na příjmové straně, a to u daní z příjmů, odvodů na sociální zabezpečení, DPH a spotřebních daní. Výhled státních výdajů pak bude záviset hlavně na avizovaných úsporných opatřeních, které chtějí představitelé vlády ohlásit v nejbližší době. Avizovaná ambice snížení výdajů o 80 mld. Kč oproti předchozímu rozpočtu bude podle našeho názoru vyžadovat velké množství kreativity, a patrně se neobejde bez výrazného snížení podpory podnikatelskému sektoru. Bez znalosti bližších podrobností se tak aktuálně kloníme k tomu, že by se letošní deficit měl i bez bolestivějších úspor blížit 300 mld. Kč. Zda a jak hluboko pod tuto hranici se jej vládě nakonec podaří stlačit, bude záviset právě na zvolené konsolidační strategii.