Konflikt Rusko/Ukrajina bude pravděpodobně předmětem diskuze na čtvrtečním zasedání ECB a pravděpodobně i důvodem, proč bude centrální banka přešlapovat na místě. Eskalace konfliktu a s tím spojené přerušení dodávek energií do Evropy by znamenalo výrazně holubičí rétoriku ECB. Ta by pravděpodobně, alespoň v krátkém horizontu, upřednostnila hospodářský růst a finanční stabilitu před snahou dostat inflaci na cíl. Stále předpokládáme, že ECB definitivně ukončí nákupy aktiv až v polovině roku 2023. První zvýšení sazeb tak očekáváme v prosinci 2023. Inflace v závěru letošního roku totiž zřejmě opět spadne pod 2 %. I za předpokladu, že by ECB ukončila program QE již v letošním roce, bylo by tak pro ni zvýšení sazeb obtížné komunikovat. Dalším důvodem, proč zvýšení sazeb nečekáme v letošním roce je i náš předpoklad pouze umírněného mzdového růstu. Rizika se ovšem koncentrují ve směru dřívějšího utažení měnové politiky.
Vzhledem k vysoké závislostí EU na dodávkách energií z Ruska (27 % ropa, 41 % plyn, 47 % uhlí) bude konflikt Rusko/Ukrajinou Evropskou centrální bankou ostře sledovaný. Jakékoli sankce či omezení dodávek by byly špatnou zprávou pro inflační výhled. V krátkém období by rétorika ECB byla zřejmě více holubičí, aby ochránila hospodářský růst a finanční stabilitu. Pokud by však vše trvalo déle a hrozilo přelitím do inflačních očekávání a dlouhodoběji vyšších cen energií, bylo by rozumné, aby politika ECB byla blíže své neutrální úrovni.
Pokud odhlédneme od rusko/ukrajinského konfliktu, bude pro další vývoj měnové politiky ECB klíčový vývoj na trhu práce, potažmo mzdový růst. Evropská centrální banka v prosinci výrazně zvýšila svůj inflační výhled. Letos očekává inflaci v průměru na úrovni 3,2 %, v příštím roce pak na 1,8 %. My v letošním roce vidíme inflaci v průměru dokonce na 3,6 %, v závěru letošního roku by však měla spadnout již pod 2 %. Důvodem, proč si myslíme, že ECB s utahováním měnové politiky v letošním roce nepřijde, je to, že očekáváme pouze pozvolný mzdový růst. V letošním roce by to mělo být o 2,4 % ve srovnání s odhadem ECB na úrovni 3,8 %. Inflační tlaky vyplývající z vyšších mezd by tak měly být umírněné.
Stále se tak domníváme, že ECB poprvé zvýší depozitní sazbu o 10 bb až v prosinci příštího roku, přičemž v roce 2024 k tomu přidá dalších 75 bb. Zvyšování sazeb tak přijde až poté, co ECB kompletně ukončí program nákupů aktiv, což by mělo být v červnu 2023. Pandemický program vypne sice již v březnu letošního roku, bude ho však vyhlazovat vyššími nákupy v rámci programu APP (v dubnu na 40 mld. EUR ze současných 20 mld. EUR, v červnu snížen na 30 mld. EUR, v září na 20 mld. EUR). I kdyby se ECB rozhodla ukončit program QE již v letošním roce, komunikovat zvyšování úrokových sazeb v momentě, kdy se inflace bude opět nacházet pod cílem, nebude snadné. V preventivním zvyšování sazeb bude navíc ECB bránit i její vlastní Strategická revize, která kladla silný důraz na faktory, které vedly k dlouhodobému podstřelování inflačního cíle. Trh ve svých cenách nicméně zahrnuje 25bodové zvýšení sazeb již v letošním roce.
Pro utažení měnové politiky může ECB v letošním roce využít i program TLTRO a tiering. Pokud by nevyhlásila další TLTRO program, mohl by to být signál, že chce využívat objem bilanční sumy jako nástroj k utahování měnových podmínek. Navíc vzhledem k tomu, že výhodné podmínky pro držení přebytečné likvidity pro banky letos v létě skončí, mohou banky značnou část z 2,2 bilionu EUR, které si nabraly v průběhu pandemické krize, splatit. Signálem, že ECB není spokojená s tím, jak banky likviditu využívají (značná část se nedostává k nefinančním podnikům), by bylo ponechání tieringového multiplikátoru beze změny.
Jana Steckerová, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
1. února 2022