Data zveřejněná v únoru ukážou zpomalení tempa růstu české ekonomiky ve 4Q 2021 na stále slušných 1,2 % q/q. To by mělo být odrazem zlepšení ve výrobě i ve službách před koncem roku. Data z průmyslu za prosinec by se měla nacházet v mírně pozitivním teritoriu ačkoliv meziměsíční skok jako v listopadu tentokrát nezopakují. Od maloobchodních tržeb bez prodeje aut čekáme relativně slabší údaje. Pokud jde o ČNB, očekáváme společně s většinou analytiků zvýšení 2T repo-sazby o 75 bb na 4,50 %. Teprve poté ČSÚ odhalí jak silně vzrostly spotřebitelské ceny na začátku roku. My počítáme s meziročním tempem zdražení o 9,6 %, ale nejistota odhadu je vysoká.
HDP: Česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla podle našeho odhadu mezičtvrtletně o 1,2 %. To by zhruba odpovídalo růstovým tempům, jakých dosahovala v průběhu předchozích dvou čtvrtletí. V meziročním vyjádření růst HDP pravděpodobně zrychlil z 3,3 % na 3,7 %. S ohledem na obnovené šíření koronavirové nákazy a přetrvávající problémy s dodávkami vstupů v průmyslu by šlo o relativně dobrý výsledek. Historie ukázala, že každá další vlna onemocnění covid-19 má na ekonomiku menší vliv, což je znát na spotřebě domácností. Ta ve čtvrtém čtvrtletí podle nás pokračovala ve svižném mezičtvrtletním růstu.
Ukazuje na to vývoj tržeb v maloobchodu a službách. Její růstový potenciál se však postupně vyčerpává a negativní vliv nejspíše bude mít i vysoká inflace, která stále více ukrajuje z kupní síly domácností. V průběhu první poloviny letošního roku tak očekáváme nepatrný pokles soukromých výdajů. Konec loňského roku již přinesl náznaky lépe fungujících dodavatelských řetězců a dalšího zlepšení bychom se měli dočkat v průběhu letošního roku. Průmyslová produkce tak v listopadu zaznamenala významné oživení, které by mělo pokračovat i v dalších měsících. Spolu s tím k mezičtvrtletnímu růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí pravděpodobně pozitivně přispěl jak čistý export, tak i fixní investice. Vyskladňování dosud nedokončených výrobků by naopak mělo vést k zápornému příspěvku změny stavu zásob. Za celý rok 2021 ekonomika podle nás vzrostla o 3,1 % a letos by podle naší prognózy měl její růst zrychlit na 4,9 %.
ČNB: Česká národní banka bude pravděpodobně v následujících měsících pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Na blížícím se únorovém zasedání očekáváme, že zvedne repo sazbu o dalších 75 bb na 4,5 %. Následovat budou dvě standardní zvýšení o 25 bb v březnu a květnu, kdy by sazby měly dosáhnout svého vrcholu na úrovni 5 % oproti současným 3,75 %. Důvodem pro jejich další růst jsou přetrvávající inflační tlaky, které by však měly ve druhém letošním pololetí výrazně slábnout. Ke konci roku tak podle nás bude ČNB muset sazby začít opět snižovat. Ve druhém čtvrtletí 2023 již očekáváme repo sazbu poblíž politicky neutrálních 2,5 %. V opačném případě by mohlo v příštím roce dojít naopak k podstřelení inflačního cíle.
Průmyslová výroba: Částečné zlepšení situace v subdodávkách do výroby zejména v případě polovodičů by mělo být pozitivně znát i na obvykle slabším prosincovém výkonu. Kromě anekdotických zpráv od výrobců tomu nasvědčuje i vývoj předstihových indikátorů. Index PMI se v listopadu a zejména v prosinci zlepšil výrazně nad očekávání. V listopadu s tím korespondoval i prudký nárůst výroby aut o 61 % m/m (SA). V prosinci následoval naopak pokles o cca 16,5 %.
Předchozí nárůst by se ovšem se zpožděním měl ještě v průmyslové výrobě projevit, ačkoliv skok o téměř 5 %, jakého jsme byli svědky v listopadu tentokrát nečekejme. Při zvýšené nejistotě odhadu počítáme s růstem o 1,1 % m/m (SA). To by v meziročním vyjádření po zohlednění rozdílného počtu pracovních dnů znamenalo navýšení produkce o 1,9 % a bez očištění o kalendářní vlivy 4,2 %. Postupné zlepšování situace v průmyslu také vysvětluje naše pozitivní očekávání ohledně vývoje HDP ke konci loňského roku. Plynulejší subdodávky do výroby jsou i důležitým předpokladem a současně hlavním rizikem naší prognózy HDP pro letošní rok, která počítá s růstem ekonomiky ve výši 4,9 %. Za celý rok 2021 by růst průmyslové výroby měl dosáhnout cca 9 %. Ovšem tento na první pohled silný výkon je dán srovnáním s rokem 2020, kdy výroba prudce klesla. Měsíční objem produkce se v současnosti nachází na úrovni srovnatelné s únorem 2020. Pro letošek čekáme její růst o 7,8 %.
Maloobchodní tržby: Od maloobchodních tržeb za poslední měsíc minulého roku čekáme relativně slabý údaj. Důvodem je předchozí pokles spotřebitelské důvěry, která se ještě v prosinci držela na nízkých úrovních a teprve v lednu nepatrně vzrostla. Se zhoršenou důvěrou je spojen problém zrychlující inflace a skokového zdražení energií. Zvýšenou nejistotu rovněž stále ovlivňují další epidemické vlny, případně nové mutace viru. Karetní transakce z posledních týdnů roku ukazují rovněž na spíše slabší tržby. Z druhé strany však soukromou spotřebu podporuje z pohledu domácností velmi příznivá situace na trhu práce. Pro maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu tak po listopadovém poklesu o 1 % m/m (SA) odhadujeme přibližně meziměsíční stagnaci reálných tržeb.
V mezi-ročním srovnání by to znamenalo zpomalení růstu na 9,3 % po předchozím tempu 13,2 %. Po očištění o kalendářní vlivy by růst činil 7,3 % po listo-padových 11,7 %. Mírný pokles registrací aut v prosinci indikuje po předchozím silném nárůstu zpomalení tempa růstu jejich prodejů na 0,6 % m/m (SA). Se zahrnutím motoristického segmentu by pak celkové tržby v maloobchodu měly dosáhnout meziročního tempa 6,3 % (5,1 % WDA). Prodej aut by s ohledem na zvýšení nabídky mohl růst i v nejbližších měsících. Reálné objemy maloobchodu budou v nejbližších měsících ovlivněny vývojem inflace a mezd. Důvěra spotřebitelů je zatím i přes mírné lednové zlepšení nízko. Pro spotřebu domácností pro první čtvrtletí čekáme mezikvartální pokles.
Spotřebitelské ceny: Na počátku letošního roku čekáme nadprůměrné zdražování. Klíčovou nejistotou je, do jaké míry dojde k navýšení ceníků prodejců z důvodu předchozího zdražení vstupů, navíc při rostoucí poptávce spotřebitelů. Významnější nárůst čekáme v případě jádrové inflace bez cen energií a potravin. Týdenní šetření a anekdotická evidence také ukazuje na zdražení potravin. Současně dojde i k ohlášenému zvýšení cen energií, ke kterému se navíc připočte návrat plateb DPH. Z hlediska hlavních cenových seskupení tak ve prospěch nižších cen v lednu působily především meziměsíčně nižší ceny u čerpacích stanic. Zde počítáme s celoročním desinflačním vlivem, nicméně cena ropy Brent aktuálně roste nad 90 dolarů za barel, zatímco naše prognóza počítá pro letošek s cenou pod 80 USD/barel.
Hlavní nejistota prognózy se však týká jádrové inflace. Zde čekáme meziměsíční zdražení o necelá 2 %, což by v meziročním srovnání bylo těsně pod 10 %. V případě celého spotřebitelského koše odhadujeme meziměsíční zdražení v průměru o rekordních 4,2 %, což by znamenalo zrychlení meziroční míry inflace na 9,6 %. V nejbližších měsících pak naše prognóza ukazuje mírné překročení „magické desítky“. Nejistota odhadů letošní inflace na počátku roku je vysoká a můžeme se tak dočkat významného překvapení. Cenová dynamika pravděpodobně zůstane nadprůměrně vysoká i v nejbližších měsících, nicméně ve druhé polovině roku čekáme její výrazné slábnutí. Důvodem by mělo být globální odeznívání problémů ve výrobních řetězcích, které se dosud projevovaly v omezené nabídce, a dále pak utaženější měnová politika a zpomalení růstu cen nemovitostí.
Michal Brožka, Senior Economist, Investment Banking, Komerční banka
31. ledna 2022