Martin Gürtler: ČNB tento týden zvedne úrokové sazby o dalších 75 bb

Tento týden přinese pro korunový trh hned dvě důležité události, kterými jsou zveřejnění tuzemského HDP za čtvrté čtvrtletí a zasedání ČNB. Česká ekonomika podle nás navázala na předchozí dvě čtvrtletí a rostla i v závěru loňského roku slušným mezičtvrtletním tempem o 1,2 %. Podobně i ČNB bude pokračovat s utahováním měnové politiky, když čekáme další zvýšení repo sazby, tentokráte o 75 bb. Z globálního hlediska bude finanční trhy zajímat především zasedání ECB, první odhad evropské inflace za leden a lednové statistiky z amerického trhu práce. Ostře sledován bude i další vývoj situace na Ukrajině.

Výkon tuzemské ekonomiky byl na konci roku slušný

Česká ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostla podle našeho odhadu mezičtvrtletně o 1,2 %. To by zhruba odpovídalo růstovým tempům, jakých dosahovala v průběhu předchozích dvou čtvrtletí. V meziročním vyjádření růst HDP pravděpodobně zrychlil z 3,3 % na 3,7 %. S ohledem na obnovené šíření koronavirové nákazy a přetrvávající problémy s dodávkami vstupů v průmyslu by šlo o relativně dobrý výsledek. Historie ukázala, že každá další vlna onemocnění covid-19 má na ekonomiku menší vliv, což je znát na spotřebě domácností. Ta ve čtvrtém čtvrtletí podle nás pokračovala ve svižném mezičtvrtletním růstu.

Ukazuje na to vývoj tržeb v maloobchodu a službách. Její růstový potenciál se však postupně vyčerpává a negativní vliv nejspíše bude mít i vysoká inflace, která stále více ukrajuje z kupní síly domácností. V průběhu první poloviny letošního roku tak očekáváme nepatrný pokles soukromých výdajů. Konec loňského roku již přinesl náznaky lépe fungujících dodavatelských řetězců a dalšího zlepšení bychom se měli dočkat v průběhu letošního roku. Průmyslová produkce v listopadu zaznamenala významné oživení, které by mělo pokračovat i v dalších měsících. Spolu s tím k mezičtvrtletnímu růstu HDP ve čtvrtém čtvrtletí pravděpodobně pozitivně přispěl jak čistý export, tak i fixní investice. Vyskladňování dosud nedokončených výrobků by naopak mělo vést k zápornému příspěvku změny stavu zásob.

Toto položka v posledních několika čtvrtletích významně určovala vývoj celého HDP, a to především s ohledem na hromadění nedokončených výrobků v průmyslových podnicích. Její odhad je však ze všech složek národních účtů nejsložitější, jak z hlediska dostupnosti dat o množství zásob, tak i s ohledem na jejich časové zachycení. Vyšší nejistota vývoje tuzemského HDP se tak týkala i posledního loňského čtvrtletí, což dokazuje rozptyl odhadů jednotlivých analytiků. Ti na jedné straně předpovídají mezičtvrtletní pokles ekonomiky o 0,9 % a na té druhé naopak růst o 1,2 %. Náš odhad tedy patří mezi ty nejoptimističtější. Za celý rok 2021 ekonomika podle nás vzrostla o 3,1 % a letos by podle naší prognózy měl její růst zrychlit na 4,9 %.

Česká národní banka by měla pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb. Na zasedání tento čtvrtek očekáváme, že zvedne základní repo sazbu o dalších 75 bb na 4,5 %. To je zároveň i medián očekávání analytiků. Následovat budou podle naší prognózy dvě standardní zvýšení o 25 bb v březnu a květnu, kdy by sazby měly dosáhnout svého vrcholu na úrovni 5 % oproti současným 3,75 %. Důvodem pro jejich další růst jsou přetrvávající inflační tlaky, které by však měly ve druhém letošním pololetí výrazně slábnout. Zatímco v první polovině roku očekáváme meziroční inflaci kolem 10 %, na jeho konci by se už mohla dostat do blízkosti tolerančního pásma centrální banky. Dosažení dvouprocentního inflačního cíle předpokládáme v prvním pololetí příštího roku. Ke konci letošního roku tak podle nás bude ČNB muset sazby začít opět snižovat. Ve druhém čtvrtletí 2023 již očekáváme repo sazbu poblíž politicky neutrálních 2,5 %. V opačném případě by mohlo v příštím roce dojít naopak k podstřelení inflačního cíle.

Z globálního hlediska budou finanční trhy sledovat zejména zasedání ECB, první odhad evropské inflace za leden a rovněž lednové statistiky z amerického trhu práce. Evropská centrální banka bude pokračovat ve své výrazně uvolněné měnové politice. K omezování množství nakupovaných aktiv by mělo docházet od letošního března a k prvnímu zvýšení úrokových sazeb podle nás dojde až na konci příštího roku. Na prvním jednání v letošním roce budou představitelé ECB zcela jistě diskutovat dopady možného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem na evropskou ekonomiku. Den před zasedáním bude navíc zveřejněn první odhad lednové inflace v eurozóně, který podle nás ukáže na zvolnění cenového růstu z 5,0 % na 4,4 % y/y. To by ECB, která stále považuje vzestup inflace za pouze dočasný, mělo částečně usnadnit komunikaci. Rizikem by však mohl být letošní růst mezd. Růst americké zaměstnanosti podle nás vlivem omikronu zpomalil a míra nezaměstnanosti v lednu stagnovala na 3,9 %.

Na koruně se negativně odrazil nárůst geopolitických rizik

Minulý týden přinesl první předběžné odhady hospodářského vývoje v posledním čtvrtletí loňského roku. Podle v pátek zveřejněných čísel klesl HDP Německa mezičtvrtletně o 0,7 % po předchozím růstu o 1,7 %. To bylo více, než se čekalo, když konsensus analytiků předpokládal pokles o 0,3 %. Negativně se na vývoji tamní ekonomiky podepsalo šíření nové koronavirové mutace omikron i přetrvávající problémy s dodávkami vstupů v průmyslu. Nad odhady se naopak vyvíjelo hospodářství Španělska, které mezičtvrtletně vzrostlo o 2 %, zatímco se čekal růst o 1,4 %. Jde však stále o dohánění předchozího propadu, když tamní ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí za předkrizovou úrovní zaostávala o zhruba 4 %. Mezičtvrtletní růst francouzské ekonomiky výrazně zpomalil ze 3,1 % na 0,7 %, což však bylo zhruba v souladu s očekáváními. Rozdílný vývoj tří výše uvedených ekonomik lze do určité míry vysvětlit právě odlišnými podíly průmyslu na ekonomice jako celku. Ve čtvrtek pak byly zveřejněny výsledky americké ekonomiky, která si vedla nad očekávání dobře, když její mezičtvrtletní anualizovaný růst zrychlil z 2,3 % na 6,9 %.

Uplynulý týden přinesl také řadu indikátorů hodnotící sentiment ve spotřebitelském a podnikatelském sektoru. Ty nejpodstatnější dopadly o poznání lépe, než se čekalo. Za zmínku v tomto ohledu stojí americká spotřebitelská důvěra, německé PMI indexy ze zpracovatelského průmyslu a služeb, a také německý IFO. Na zmírňující se problémy v dodavatelských řetězcích na začátku letošního roku ukázal i nárůst důvěry v tuzemském průmyslu.

Česká koruna v minulém týdnu mírně ztrácela. Proti euru oslabila v jeho průběhu o zhruba 0,2 % na pátečních přibližně 24,44 CZK/EUR. Na trzích byl zjevný nárůst rizikové averze spojený se zvýšenými geopolitickými riziky, především v souvislosti s děním na Ukrajině. Euro k dolaru tak oslabilo během týdne o poměrně výrazných 1,5 %. Mimo odklonu od rizikovějších aktiv pomohlo americké měně také středeční zasedání Fedu, jehož výsledek indikuje první zvýšení tamních sazeb v březnu. Výnos amerického desetiletého dluhopisu se tak v průběhu týdne zvýšil o zhruba 10 bodů nad 1,8 %. Negativní sentiment vůči rozvíjejícím se trhům dopadl na celý středoevropský region. To se projevilo především na polském zlotém, který oproti euru ztratil asi procento ze své hodnoty. Maďarský forint nakonec uzavíral týden poblíž svých pondělních úrovní, když mu pomohlo rozhodnutí maďarské centrální banky.

Ta v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu z 2,4 % na 2,9 %, zatímco se čekal nárůst pouze o 30 bb. Podobně z nárůstu tržních sazeb těžila také česká koruna. S blížícím se zasedáním ČNB trh po předchozím mírném poklesu obnovoval sázky na další utažení měnové politiky. Trh nyní sází spíše na zvýšení o 50 bb, my si však myslíme, jak již bylo ostatně zmíněno, že to bude o 75 bb. Narůstající pnutí mezi Západem a Ruskem se odráží také v pokračujícím růstu cen energetických komodit. Cena ropy Brent v uplynulém týdnu prolomila hranici 90 dolarů za barel. Akciové trhy se po předchozím výrazném poklesu v minulém týdnu zhruba stabilizovaly. Americký index S&P 500 je však stále ve srovnání s koncem loňského roku o zhruba 10 % níže.