Lednová inflace pravděpodobně zkomplikuje komunikaci ECB. Dnes zveřejněné předběžné údaje o lednovém růstu harmonizovaných spotřebitelských cen v Německu i Španělsku v obou případech znatelně překonaly tržní odhady. V případě Německa byla meziroční inflace oproti tržnímu konsenzu vyšší o 0,8 pb, když zpomalila pouze na 5,1 % z prosincových 5,7 %. Pokud by podobný obrázek přinesla i data z dalších zemí eurozóny, která budou zveřejněna v následujících dnech, jednalo by se o varovný signál i pro ECB. Ta přitom zasedá již tento čtvrtek a dosud volila spíše opatrnější přístup s akcentem na dočasnost inflačních tlaků. Ve světle nových dat tak bude zajímavé sledovat, zda kromě očekávaného potvrzení omezování nákupu aktiv od března letošního roku připustí i určité riziko déletrvajícího zvýšeného růstu cen.
Ekonomický růst eurozóny ve Q4 21 podle očekávání výrazně zpomalil. Za snížením tempa mezičtvrtletní dynamiky HDP na 0,3 % z 2,3 % v předchozím čtvrtletí stála mimo jiné zhoršená pandemická situace v souvislosti s masivním šířením varianty delta a v samotném závěru roku i obavami z nástupu varianty omikron. Negativní efekt ale zřejmě měly i rostoucí ceny energií a přetrvávající problémy v průmyslových dodavatelských řetězcích.
Akciové trhy v Evropě se po opatrném začátku v průběhu odpoledne přehouply do černých čísel a zisky si po otevření připisovaly i americké akciové indexy. Dolar dnes přitom k euru mírně oslabil. Ze středoevropských měn se nejvíce dařilo koruně, která posílila až na 24,31 CZK/EUR. To zřejmě souviselo s nadcházejícím zasedáním ČNB tento čtvrtek. Pohledem krátkých sazeb totiž dnes trh pokračoval v zaceňování zvýšení dvoutýdenní repo sazby na čtvrtečním zasedání o dalších 75 bb na 4,5 %, což odpovídá i našemu aktuálnímu odhadu.
Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.
31. ledna 2022