Martin Gürtler: Na koruně se negativně odrazil nárůst geopolitických rizik

Tento týden přinesl první předběžné odhady hospodářského vývoje v posledním čtvrtletí loňského roku. Podle dnes zveřejněných čísel klesl HDP Německa mezičtvrtletně o 0,7 % po předchozím růstu o 1,7 %. To bylo více, než se čekalo, když konsensus analytiků předpokládal pokles o 0,3 %. Negativně se na vývoji tamní ekonomiky podepsalo šíření nové koronavirové mutace omikron i přetrvávající problémy s dodávkami vstupů v průmyslu. Nad odhady se naopak vyvíjelo hospodářství Španělska, které mezičtvrtletně vzrostlo o 2 %, zatímco se čekal růst o 1,4 %. Jde však stále o dohánění předchozího propadu, když tamní ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí za předkrizovou úrovní zaostávala o zhruba 4 %.

Mezičtvrtletní růst francouzské ekonomiky výrazně zpomalil ze 3,1 % na 0,7 %, což však bylo zhruba v souladu s očekáváními. Rozdílný vývoj tří výše uvedených ekonomik lze do určité míry vysvětlit právě odlišnými podíly průmyslu na ekonomice jako celku. Včera pak byly zveřejněny výsledky americké ekonomiky, která si vedla nad očekávání dobře, když její mezičtvrtletní anualizovaný růst zrychlil z 2,3 % na 6,9 %. Uplynulý týden přinesl také řadu indikátorů hodnotící sentiment ve spotřebitelském a podnikatelském sektoru. Ty nejpodstatnější dopadly o poznání lépe, než se čekalo. Za zmínku v tomto ohledu stojí americká spotřebitelská důvěra, německé PMI indexy ze zpracovatelského průmyslu a služeb, a také německé IFO. Na zmírňující se problémy v dodavatelských řetězcích na začátku letošního roku ukázal i nárůst důvěry v tuzemském průmyslu.

Česká koruna v tomto týdnu mírně ztrácela. Proti euru oslabila v jeho průběhu o zhruba 0,2 % na dnešních přibližně 24,44 CZK/EUR. Na trzích byl zjevný nárůst rizikové averze spojený se zvýšenými geopolitickými riziky, především v souvislosti s děním na Ukrajině. Euro k dolaru tak oslabilo během týdne o poměrně výrazných 1,5 %. Mimo odklonu od rizikovějších aktiv pomohlo americké měně také středeční zasedání Fedu, jehož výsledek indikuje první zvýšení tamních sazeb v březnu. Výnos amerického desetiletého dluhopisu se tak v průběhu týdne zvýšil o zhruba 10 bodů nad 1,8 %. Negativní sentiment vůči rozvíjejícím se trhům dopadl na celý středoevropský region.

To se projevilo především na polském zlotém, který oproti euru ztratil asi procento ze své hodnoty. Maďarský forint nakonec uzavíral týden poblíž svých pondělních úrovní, když mu pomohlo rozhodnutí maďarské centrální banky. Ta v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu z 2,4 % na 2,9 %, zatímco se čekal nárůst pouze o 30 bb. Podobně z nárůstu tržních sazeb těžila také česká koruna. S blížícím se zasedáním ČNB, které se koná příští týden ve čtvrtek, trh po předchozím mírném poklesu obnovoval sázky na další utažení měnové politiky. Trh nyní sází spíše na zvýšení o 50 bb, my si však myslíme, že to bude o 75 bb. Narůstající pnutí mezi Západem a Ruskem se odráží také v pokračujícím růstu energetických komodit. Cena ropy Brent v tomto týdnu prolomila hranici 90 dolarů za barel. Akciové trhy se po předchozím výrazném poklesu v tomto týdnu zhruba stabilizovaly. Americký index S&P 500 je však stále ve srovnání s koncem loňského roku o zhruba 10 % níže.