Martin Gürtler: Průmyslová aktivita na začátku roku vzrostla

Včerejší PMI indexy ekonomické aktivity z Německa velmi pozitivně překvapily. V případě dnes zveřejněného IFO indikátoru za leden očekáváme téměř zastavení předchozího zhruba půl roku trvajícího poklesu, i zde je však šance na pozitivní překvapení. V USA bude zveřejněna lednová spotřebitelská důvěra, která by měla klesnout vlivem šíření omikronu a vysoké inflace. Dnes zasedá také maďarská centrální banka, která bude pravděpodobně pokračovat se zvyšováním úrokových sazeb.

Německé IFO na úrovni loňského března

Stejně jako včerejšek bude i dnešek o lednových indikátorech ekonomické aktivity a sentimentu. Zveřejněn bude německý IFO index podnikatelské důvěry. Ten podle nás setrvá poblíž hodnot z prosince, když čekáme jen nepatrné snížení z 94,7 na 94,5 bodu. Měl by se tak zbrzdit jeho půl roku trvající pokles, který vedl ke snížení hodnoty ukazatele až na úroveň z loňského března. V případě složky hodnotící současnou situaci by mělo dojít k mírnému zhoršení, výhled pro následujícího půl roku by se však mohl naopak podle nás nepatrně zlepšit. Zatímco zmírňující se problémy s dodávkami vstupů by měly výhled zlepšovat, šíření mutace omikron, rostoucí ceny energií a geopolitická rizika spojená se situací na Ukrajině působí v opačném směru. S ohledem na včerejší velmi slušné PMI indexy z Německa však i v případě IFO indikátoru existuje šance na pozitivní překvapení.

V USA pozornost přitáhne především spotřebitelská důvěra od Conference Boardu. Ta by podle nás měla vlivem omikronové vlny a rychlého růstu spotřebitelských cen klesnout z 115,8 na 112,2 bodu a prohloubit své zaostávání za předkrizovou úrovní.

Hlavní událostí středoevropského regionu je zasedání maďarské centrální banky. Ta podle nás zvýší základní úrokovou sazbu o dalších 30 bb na 2,7 %. To je zároveň plně v souladu s tržním konsensem. Jestřábí by měla být i komunikace tamních centrálních bankéřů z důvodu přetrvávající inflačních tlaků a utaženého trhu práce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku dosáhl v prosinci 7,4 %. V první polovině letošního roku tak očekáváme další nárůst měnově politických sazeb až na 3,75 %, kde by měly setrvat po zbytek roku. Silnou reakci trhu na dnešní rozhodnutí pravděpodobně očekávat nelze, ten totiž ve svých cenách již zohlednil výrazný nárůst týdenní sazby, ke kterému došlo v průběhu listopadu a prosince. Základní měnově politická sazba by tak měla pouze tento vývoj dohnat.

Situace v podnikatelském sektoru se začátkem roku zlepšila

Předstihové ukazatele ekonomické aktivity a důvěry za leden indikují významné zlepšení situace v podnikatelském sektoru. Indikátor tuzemské důvěry podnikatelů od ČSÚ se zvýšil z prosincových 8,4 na 11 bodů, tedy na nejvyšší úroveň za zhruba poslední půl rok. Ke zlepšení nálady došlo zejména v průmyslu a stavebnictví. Důvodem je pravděpodobně částečné zmírnění problémů s dodávkami výrobních vstupů. Přes mírné zlepšení na začátku letošního roku však nedostatek materiálů zůstává největší bariérou růstu průmyslové produkce. Významným omezením je i nadále nedostatek zaměstnanců. Naopak s finančními problémy se potýká jen minimum průmyslových podniků. To že by první čtvrtletí letošního roku mohlo být ve znamení oživující průmyslové produkce potvrzuje i lednový údaj využití výrobních kapacit, které se zvýšilo z 76,5 % v říjnu na 83,3 % (setření z hlediska využití výrobních kapacit probíhá jednou za čtvrtletí). V terciárním sektoru byl vývoj důvěry smíšený.

Odvětví obchodu zaznamenalo mírný pokles a odvětví služeb naopak mírný nárůst. V obou případech se však nálada drží poblíž solidních úrovní z loňského léta. Zlepšení zaznamenala v lednu také spotřebitelská důvěra, která však vlivem výrazné inflace a rizik spojených s obnoveným šířením koronavirové nákazy je stále relativně nízká. Celková důvěra v českou ekonomiku se ve výsledku zlepšila z 3,3 na 5,5 bodu, což je jen o něco méně, než jsme mohli vidět během loňského léta.

Velmi pozitivně překvapily německé PMI indexy. Ten ze zpracovatelského průmyslu zaznamenal v lednu podle předběžného odhadu výrazné zlepšení z 57,4 na 60,5 bodu, zatímco analytici v průměru očekávali jeho pokles na 57 bodů. Nad 60-ti body byl index naposledy loni v srpnu. I zde lze pravděpodobně hledat souvislost s lépe fungujícími dodavatelskými řetězci. K překvapivému nárůstu aktivity, s ohledem na rychlé šíření omikronu a silné restrikce, došlo také v oblasti německých služeb. Zde PMI vzrostl z 48,7 na 52,2 bodu, když se čekal další pokles na 48 bodů. Po měsíci se tak ukazatel opět vrátil do pásma expanze. To samé platí i o kompozitním ukazateli, který se zvýšil z 49,9 na 54,3 bodu. O něco odlišný byl vývoj na úrovni celé eurozóny. I zde sice došlo k nárůstu v oblasti průmyslu, a to i přes očekávaný pokles, služby však zaznamenaly snížení aktivity z 53,1 na 51,2 bodu, které bylo vyšší, než se čekalo. Jednoznačně negativně pak vyzněl lednový vývoj PMI indexů v USA. Zde jak v průmyslu, tak i ve službách došlo k výraznějšímu poklesu, než s jakým analytici počítali. Souhrnný ukazatel ve výsledku klesl z 57,0 na 50,8 bodu.

Přestože makroekonomická data byla včera výrazně lepší v Evropě než v USA, tak dolar během včerejška posílil. Oproti euru zpevnil o 0,4 % pod 1,13 USD/EUR. Dolarové sazby přitom klesaly a na akciových trzích i nadále převládal silný výprodej. Zdá se tak, že obchodování na finančních trzích bylo ve znamení zvýšené rizikové averze, která se promítla i ve středoevropském regionu. Ten včera oslaboval v rozsahu 0,6 – 0,9 %. Koruna se tak posunula nad 24,50 CZK/EUR.