Předstihové ukazatele ekonomické aktivity a důvěry za leden indikují významné zlepšení situace v podnikatelském sektoru. Indikátor tuzemské důvěry podnikatelů od ČSÚ se zvýšil z prosincových 8,4 na 11 bodů, tedy na nejvyšší úroveň za zhruba poslední půl rok. Ke zlepšení nálady došlo zejména v průmyslu a stavebnictví. Důvodem je pravděpodobně částečné zmírnění problémů s dodávkami výrobních vstupů. Přes mírné zlepšení na začátku letošního roku však nedostatek materiálů zůstává největší bariérou růstu průmyslové produkce. Významným omezením je i nadále nedostatek zaměstnanců. Naopak s finančními problémy se potýká jen minimum průmyslových podniků. To že by první čtvrtletí letošního roku mohlo být ve znamení oživující průmyslové produkce potvrzuje i lednový údaj využití výrobních kapacit, které se zvýšilo z 76,5 % v říjnu na 83,3 % (setření z hlediska využití výrobních kapacit probíhá jednou za čtvrtletí).
V terciárním sektoru byl vývoj důvěry smíšený. Odvětví obchodu zaznamenalo mírný pokles a odvětví služeb naopak mírný nárůst. V obou případech se však nálada drží poblíž solidních úrovní z loňského léta. Zlepšení zaznamenala v lednu také spotřebitelská důvěra, která však vlivem výrazné inflace a rizik spojených s obnoveným šířením koronavirové nákazy je stále relativně nízká. Celková důvěra v českou ekonomiku se ve výsledku zlepšila z 3,3 na 5,5 bodu, což je jen o něco méně, než jsme mohli vidět během loňského léta.
Velmi pozitivně překvapily německé PMI indexy. Ten ze zpracovatelského průmyslu zaznamenal v lednu podle předběžného odhadu výrazné zlepšení z 57,4 na 60,5 bodu, zatímco analytici v průměru očekávali jeho pokles na 57 bodů. Nad 60-ti body byl index naposledy loni v srpnu. I zde lze pravděpodobně hledat souvislost s lépe fungujícími dodavatelskými řetězci. K překvapivému nárůstu aktivity, s ohledem na rychlé šíření omikronu a silné restrikce, došlo také v oblasti německých služeb. Zde PMI vzrostl z 48,7 na 52,2 bodu, když se čekal další pokles na 48 bodů. Po měsíci se tak ukazatel opět vrátil do pásma expanze.
To samé platí i o kompozitním ukazateli, který se zvýšil z 49,9 na 54,3 bodu. O něco odlišný byl vývoj na úrovni celé eurozóny. I zde sice došlo k nárůstu v oblasti průmyslu, a to i přes očekávaný pokles, služby však zaznamenaly snížení aktivity z 53,1 na 51,2 bodu, které bylo vyšší, než se čekalo. Jednoznačně negativně pak vyzněl lednový vývoj PMI indexů v USA. Zde jak v průmyslu, tak i ve službách došlo k výraznějšímu poklesu, než s jakým analytici počítali. Souhrnný ukazatel ve výsledku klesl z 57,0 na 50,8 bodu.
Přestože makroekonomická data dnes byla výrazně lepší v Evropě než v USA, tak dolar během dneška posílil. Oproti euru zpevnil o 0,4 % pod 1,13 USD/EUR. Dolarové sazby přitom klesaly a na akciových trzích i nadále převládal silný výprodej. Zdá se tak, že obchodování na finančních trzích bylo ve znamení zvýšené rizikové averze, která se promítla i ve středoevropském regionu. Ten dnes oslaboval v rozsahu 0,6 – 0,9 %. Koruna se tak posunula nad 24,50 CZK/EUR.
Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.
24. ledna 2022