Jan Vejmělek: Covid a energie opět podlamují spotřebitelskou důvěru v eurozóně

Jan Vejmělek: Covid a energie opět podlamují spotřebitelskou důvěru v eurozóně

Obáváme se, že lednová důvěra spotřebitelů v eurozóně doplatí na výrazně zhoršenou pandemickou situaci a drahé účty za energie. Z regionu budou i námi pozorně sledovaná polská data o vývoji tamního průmyslu v závěru loňského roku. Mají potenciál naznačit, jak se dařilo tomu českému.

 

 

Polský průmysl lakmusovým papírkem toho tuzemského

Polský průmysl v závěru loňského roku podle očekávání trhu meziměsíčně poklesl. To vzhledem k tradiční sezónnosti spojené s Vánocemi není překvapením, když tato data jsou publikována jako sezónně neočištěná. Důležitá ale bude hloubka toho poklesu, neboť naznačí, jak vážné byly v závěru roku u našich severních sousedů potíže s dodávkami a jaký byl vliv pandemie. Výsledek bude důležitým signálem pro data o vývoji tuzemského průmyslu v závěru roku. Těžko ale očekávat, že by zveřejnění polského průmyslu zásadněji ovlivnilo obchodování na trhu s česku korunou. Tu primárně táhne úrokový diferenciál. Po prakticky celotýdenním posilování se pro závěr týdne zvyšuje pravděpodobnost korekce. Tento scénář naznačuje i pesimistická nálada na trzích po výprodejích na asijských akciových trzích.

Patrný nárůst rizikové averze by se měl dnes projevit podporou americké měně. Ekonomický kalendář nabídne pouze předběžný lednový údaj spotřebitelské důvěry v eurozóně. Obáváme se i vzhledem k tržnímu konsensu zklamání. Náladu spotřebitelů v eurozóně podle nás aktuálně sráží další pandemická vlna v podobě extrémně rychle se šířící mutace omikron. I když způsobuje znatelně menší zahlcení zdravotního systému, ekonomické dopady jsou kvůli omezení mnoha aktivit samozřejmě negativní. Vrásky na čele pak (nejen) evropským domácnostem způsobují drahé účty za energie.

Německé průmyslové ceny raketově vystřelily

Událostí dne bylo bezesporu hned ranní zveřejnění cen průmyslových výrobců v Německu za prosinec. Jejich dramatický nárůst nejenže výrazně překonal tržní očekávání, ale zdražování bylo nejvyšší v historii časové řady, která se počítá zhruba od poloviny roku 1948. Důvodem je především nevídané zdražení energií (+69 % y/y) – zejména elektrické energie a plynu (dohromady +80,3 %). Do toho příliš nenadchla francouzská podnikatelská důvěra na počátku letošního roku a mírným zklamáním byl i vyšší týdenní počet nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti v USA či meziměsíční výrazný propad v prodejích stávajících nemovitostí. Jediným povzbudivým číslem včerejška tak byl lednový Fed index průmyslové aktivity. Na globálních trzích ale panoval spíše klid. Evropské akciové indexy nepatrně rostly, dolar vůči euru pouze minimálně posiloval.

Dění na středoevropských devizových trzích bylo mnohem zajímavější. Pro českou centrální banku je dramatický růst německých produkčních cen výrazným proinflačním faktorem indikujícím nutnost utaženějších měnových podmínek. Koruna tak včera vůči euru testovala 24,20 CZK/EUR a opětovně tak posunula svou nejsilnější úroveň od roku 2011. Dařilo se ale i maďarskému forintu, který si upevňuje letošní regionální prvenství. Nejméně úspěšnou měnou byl včera polský zlotý.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

21. ledna 2022

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme



Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1049 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál