Martin Gürtler: Tuzemská inflace se v prosinci zvýšila na 6,6 %

Tento týden bude především o prosincových mírách inflace. Ta tuzemská podle nás znovu meziročně zrychlila, a to z listopadových 6,0 % na 6,6 %. Čekáme silný příspěvek jádrové složky, zatímco potraviny a pohonné hmoty by měly meziměsíční zdražení spotřebitelských cen brzdit. V USA podle našeho odhadu inflace akcelerovala pouze o desetinu na 6,9 %. Mimo inflace bude finanční trh sledovat statistiky maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. Tuzemský maloobchod tentokrát podle nás podpořily zejména prodeje automobilů, které odrážely zmírnění problémů s dodávkami materiálů v automobilovém průmyslu. To by se mělo pozitivně projevit i v celoevropském ukazateli průmyslové produkce.

Další nárůst zaznamenala i americká inflace, a to na 6,9 %

Druhý lednový týden nabídne především prosincové míry inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v tuzemsku podle našeho odhadu dále zrychlil z listopadových 6,0 % na 6,6 %. To je zároveň i medián tržních odhadů. Meziměsíčně očekáváme zvýšení cen v průměru o 0,4 %. Přispět by k němu měla zejména jádrová složka, do které se i nadále promítají jak rychle se zvyšující náklady prodejců zboží a služeb, tak ale i přetrvávající robustní poptávka. V meziročním vyjádření by jádrová inflace měla podle nás vzrůst ze 7,8 % na 8,5 %. Meziměsíční nárůst spotřebitelských cen by měly naopak brzdit potraviny a pohonné hmoty, které podle týdenních šetření ČSÚ oproti listopadu mírně zlevnily. Otázkou také je, jak se na inflaci projevil postupný přechod klientů zkrachovalých distributorů energií od dodavatelů poslední instance na standardní tarify.

Ač prosincová míra inflace bude jistě ostře sledovaným ukazatelem, ještě důležitější bude ta lednová. Ta totiž do velké míry nastaví úroveň meziročního tempa růstu spotřebitelských cen pro celý letošní rok. Zásadní bude především to, jak silný v současném proinflačním prostředí bude efekt tradičního lednového přecenění. Letos se navíc v inflaci plně projeví vysoké ceny energií, jejichž vliv byl v posledních dvou měsících roku 2021 tlumen odpuštěním plateb DPH. V prvním letošním čtvrtletí tak očekáváme, že se tuzemská inflace přiblíží k 8 %.

Pro globální finanční trhy bude důležitější inflace v USA. Ta by podle nás měla v meziročním vyjádření vzrůst z 6,8 % na 6,9 %. Tržní medián je pak ještě o desetinu vyšší. Oproti listopadu byly americké spotřebitelské ceny podle našeho odhadu v prosinci vyšší o 0,4 %. Zde očekáváme významný vliv zdražení potravin. V tom se mimo jiné promítají už zmíněné vysoké ceny energií a v uplynulých měsících jsme již byli svědky poměrně výrazného zdražování na straně zemědělských výrobců. To, že zdražení potravin může být poměrně silné, ukázala v minulém týdnu zveřejněná data polské inflace. Potraviny zde v prosinci zaznamenaly vzestup cen o 2,1 %. Vyšší ceny potravin jsou tak i rizikem naší prognózy tuzemské inflace, a to i přesto, že týdenní šetření ČSÚ ukazují na jejich mírný pokles. Podobně jako v ČR by měl být také v USA růst cen tlumen meziměsíčním snížením cen pohonných hmot. Výraznější akceleraci by v USA měla doznat jádrová inflace, pro kterou čekáme zvýšení z 4,9 % na meziroční 5,3 %. Přispět by k tomu mělo pokračující zvyšování cen automobilů a nákladů spojených s bydlením.

Mimo inflace budou tržními aktéry tento týden sledovány také statistiky o vývoji maloobchodních tržeb a průmyslové produkce. Celkové tuzemské tržby v oblasti maloobchodu podle našeho odhadu vzrostly v listopadu meziročně o 9,3 %. V porovnání s mediánem trhu ve výši 6,4 % jde o relativně optimistický odhad. Na zvyšování tržeb by tentokrát měly působit především vyšší prodeje osobních automobilů, v případě kterých, očekáváme meziměsíční nárůst o 3 %. V tomto směru ukazuje zvýšení počtu nových registrací i v pátek zveřejněná data o vývoji tuzemského průmyslu a zahraničního obchodu. Zmírňující se obtíže s dodávkami vstupů v automobilovém průmyslu by se měly pozitivně odrazit rovněž v celoevropském ukazateli průmyslové produkce, který bude v tomto týdnu také zveřejněn. Tržby bez prodejů aut podle nás v ČR vzrostly meziročně o 13,8 %, avšak pouze díky nízké srovnávací základně loňského roku. Meziměsíčně totiž počítáme vlivem nižší spotřebitelské důvěry, ať už působením omikronu či vysoké inflace, s poklesem těchto tržeb o 0,8 %. Maloobchodní tržby budou zveřejněny také v USA. Zde to bude již údaj za prosinec, který by měl ukázat na jejich pokračující mírný meziměsíční růst.

Týden snů pro korunu

Česká koruna zahájila nový rok výrazným posílením. V průběhu minulého týdne si vůči euru připsala přibližně 1,5 %, když zpevnila z pondělních zhruba 24,85 na 24,45 CZK/EUR v pátek. Tuzemská měna je tak nejsilnější od poloviny roku 2011, kdy se v jednu dobu obchodovala za 24,35 CZK/EUR. Silnější od doby vzniku eura už byla pouze v polovině roku 2008, když na krátkou dobu prolomila hranici 24 korun za euro.

Koruně k silnějším úrovním pomohla ČNB. Investoři na korunovém trhu nestihli plně vstřebat poslední rozhodnutí centrální banky, které se konalo těsně před vypuknutím vánočních svátků, a reagovali tak až v prvních dnech roku 2022. Reagovat přitom měli na co. ČNB totiž opět překvapila výraznějším zvýšením úrokových sazeb, než se čekalo. Základní repo sazbu zvýšila o celý jeden procentní bod na současných 3,75 %. Navíc guvernér Rusnok následně na tiskové konferenci uvedl, že se zvyšováním úrokových sazeb bude centrální banka pokračovat také letos a ty by se tak podle něj mohly dostat výrazně nad čtyři procenta.

To si podle v pátek zveřejněného rozhovoru pro zpravodajský web FocusOn myslí i člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda. Podle něj sazby vzrostou k 5 % a na následujícím zasedání začátkem února se podle něho dočkáme dalšího výraznějšího vzedmutí sazeb, a to nejméně o půl procentního bodu. Nejvíce se ČNB obává přetrvávajících silných inflačních tlaků, které ohrožují ukotvenost inflačních očekávání poblíž dvou procent, na které centrální bankéři cílí. To potvrdil i v pátek zveřejněný zápis z předvánočního jednání bankovní rady, o kterém jsme psali více zde https://bit.ly/3zz5LuO. My na následujícím únorovém zasedání očekáváme zvýšení sazeb centrální banky o dalšího tři čtvrtě procentního bodu a svého vrcholu by měly úroky dosáhnout v květnu na úrovni 5 %. Více o naší prognóze vývoje sazeb ČNB píšeme zde https://bit.ly/3H3BDKB.

Trh sází na rychlejší zvyšování sazeb amerického Fedu. Data o vývoji zaměstnanosti v soukromém sektoru USA z poloviny minulého týdne od ADP institutu výrazně překonala očekávání, páteční oficiální údaje z nezemědělského sektoru však nadšení mírně utlumily. Podle nich totiž na americkém trhu práce vzniklo v prosinci pouze 199 tisíc nových pracovních míst, tedy o 50 tisíc méně než měsíc před tím, a hlavně asi o 250 tisíc méně, než se čekalo. Míra americké nezaměstnanosti však klesla oproti očekávání rychleji. Snížila se ze 4,2 % na 3,9 %, zatímco se čekalo 4,1 %. V prosinci se tak nacházela pouze čtyři desetiny procentního bodu nad předkrizovou úrovní, což jen reflektuje napjatost amerického trhu práce. Problémy s nedostatkem vhodných pracovníků hlásí velký počet tamních zaměstnavatelů.

Ne všichni pracovníci jsou navíc ochotni se vrátit do práce, když míra participace za předkrizovou úrovní nadále významně zaostává (61,9 % v prosinci 2021 vs 63,4 % v únoru 2020). Celkově tedy americký trh práce působí stále více proinflačně a může být důvodem pro Fed, aby urychlil tempo zpřísňování své měnové politiky. Odhodlání tak učinit je zjevné ze zápisu z posledního zasedání americké centrální banky a sázky na to v minulém týdnu zvyšoval také finanční trh. Výnos na americkém desetiletém dluhopisu v jeho průběhu vzrostl ze zhruba 1,55 % na 1,75 %. My s prvním zvýšením sazeb Fedu počítáme v červnu. Další důležitou informací bude již výše zmíněná prosincová inflace. Minulý týden zveřejněné údaje o vývoji inflace v eurozóně a Německu byly zhruba v souladu s očekáváními.

Očekávané zvyšování sazeb Fedu je hlavním důvodem, proč si myslíme, že současné silné úrovně tuzemské měny jsou pouze dočasnou záležitostí. Ke konci roku tak již čekáme korunu poblíž 25 CZK/EUR. Ke snižování úrokového diferenciálu, který nyní korunu silně favorizuje, by měly působit mimo zvyšování zahraničních tržních sazeb i spekulace trhu na opětovné snižování sazeb ČNB v roce 2023. S odezněním silných inflačních tlaků by se totiž měly měnově politické sazby vracet zpět k politicky neutrálním třem procentům. V roce 2023 náš aktualizovaný výhled očekává kurz koruny vůči euru v průměrné výši 24,40, zatímco letos by to mělo být 24,80. Krátkodobě je pro silnou korunu rizikem také současná vlna šíření varianty omikron.