Jaromír Gec: Data z Německa potvrdí silné inflační tlaky v zahraničí

Jaromír Gec: Data z Německa potvrdí silné inflační tlaky v zahraničí

Kalendář makroekonomických dat dnes bude zaměřen především na Německo. Listopadový vývoj cen výrobců ukáže přetrvávající vysoké inflační tlaky v zahraničí. IFO index za prosinec by měl oproti listopadu doznat mírného zlepšení ve složce očekávání, naopak vnímání současné situace by se mělo v důsledku nepříznivého vývoje pandemie mírně zhoršit. Finanční trhy dnes budou vstřebávat i včerejší rozhodnutí ECB o ukončení pandemického programu nákupu aktiv PEPP v březnu 2022 a nově zveřejněnou prognózu pro eurozónu.

Vysoký růst výrobních cen v zahraničí pokračuje

Růst výrobních cen v Německu potvrdí přetrvávající vysoké inflační tlaky v ČR z dovozu. Dle tržních očekávání tempo zdražování cen průmyslových výrobců v Německu v listopadu zrychlilo na astronomických 20 % y/y. V říjnu přitom bylo zhruba z poloviny meziroční zvýšení těchto cen taženo energiemi. Výrazně nicméně zdražily i meziprodukty, což odráželo neutěšený stav ve světovém dodavatelském řetězci.

O stavu ekonomiky našeho klíčového obchodního partnera v závěru roku dnes leccos napoví i IFO index. Ten by měl podle nás indikovat určitý pozitivní obrat ve vývoji očekávání pro následujících 6 měsíců, naopak ve vnímání současné situace by mělo dojít vlivem zhoršené pandemické situace k určitému poklesu. Vlivem těchto dvou protichůdných vlivů celkový IFO index podle naší prognózy jen nepatrně vzrotl z 96,5 na prosincových 96,7 bodů.

Celkově však dnešní data z Německa zřejmě potvrdí výraznou perzistenci inflačních tlaků ze zahraničí. Ty se budou nadále propisovat i do tuzemských výrobních, potažmo spotřebitelských cen, což bude dále přilévat olej do ohně již tak značných domácích inflačních tlaků. Zahraniční inflaci příliš nepomáhá zmírnit ani koruna, která zůstává spolu s dalšími měnami středoevropského regionu pod tlakem v důsledku plánovaného zpřísňování měnové politiky v USA. V poslední době navíc tuzemská měna znatelně zaostává za prognózou centrální banky. Pro ČNB tak bude vývoj v zahraničí jedním z argumentů, aby v utahování měnové politiky pokračovala. Na prosincovém zasedání předpokládáme, že sáhne ke zvýšení klíčové úrokové sazby o 75 bb. Ani to ale nebude ještě poslední. Příští rok se zřejmě podíváme na 4 %.

Tuzemské ceny ve výrobním sektoru letí dále vzhůru

Globální devizové trhy včera vstřebávaly středeční zasedání Fedu a včerejší rozhodnutí ECB. Přestože zasedání Fedu mělo více jestřábí vyznění, než trhy očekávaly, dolar k euru bezprostředně po zveřejnění rozhodnutí ECB mírně ztrácel a včerejšek ukončil nad hranicí 1,13 dolaru za euro. Dolar však ve střednědobém horizontu favorizuje jasný signál Fedu, že je odhodlán proti zvýšené inflaci bojovat zvyšováním úrokových sazeb.

ECB včera dle očekávání rozhodla o ukončení programu PEPP v březnu 2022, zvýšení sazeb v příštím roce však Lagardeová označila za velmi nepravděpodobné. V rámci aktualizované prognózy ECB revidovala výrazně směrem nahoru inflaci, která by měla v příštím roce dosáhnout 3,2 % (oproti 1,7 % v minulé prognóze). ECB navíc identifikuje riziko ještě vyšší inflace. Stejně jako v případě Fedu tak byla i v prohlášení ECB v souvislosti s inflací zmírněna její očekávaná „dočasnost“. Co se týče samotného nákupu aktiv, k ukončení programu PEPP dojde v březnu příštího roku. Dopad jeho ukončení se ale bude ECB snažit vyhladit dočasným zvýšením objemu nákupů v rámci APP, a to zhruba v rozsahu očekávaném našimi kolegy z SG (40 mld. EUR měsíčně ve druhém čtvrtletí, 30 mld. EUR ve třetím a 20 mld. EUR od čtvrtého čtvrtletí 2022).

Včerejší data vyzněla spíše ve směru podpory dolaru. Předběžné kompozitní PMI z eurozóny za prosinec indikují, že ekonomická aktivita v měnové oblasti v závěru roku znatelně zpomalila svůj růst, což jde zejména na vrub vývoji ve službách. Ty významně postihuje probíhající pandemická vlna. Také průmyslový PMI se mírně snížil, což bylo výsledkem slabších nových zakázek. Na druhou stranu dílčím pozitivním signálem je dle stejného šetření nejvyšší růst průmyslové produkce od letošního září, za čímž stálo určité zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. Nadále výrazně rostou i náklady a prodejní ceny, nicméně oproti listopadovému rekordu došlo i zde k mírnému ochlazení jejich dynamiky. Solidní růstový trend v USA naopak potvrdila včera zveřejněná data z průmyslové výroby za listopad, která naplnila očekávání a navázala tak na velmi silné říjnové statistiky. Jedná se tak o další ze signálů, že se úzká hrdla ve výrobním řetězci začínají velmi pomalu uvolňovat.

Z domácích statistik byl včera zveřejněn cenový vývoj ve výrobním sektoru za listopad. Ceny průmyslových výrobců mírně překonaly očekávání trhu, když jejichž meziměsíční dynamika dosáhla výrazných 1,2 % (čekalo se 0,9 %). Jejich meziroční růst tak v listopadu zrychlil na bezprecedentních 13,5 %. Zdražování zrychlilo i v dalších primárních okruzích. Ceny zemědělských výrobců vzrostly meziročně 14,6 %, ceny stavebních prací o 7,9 % a ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví dokonce o 17,1 %. Celkově je tak ze včerejších statistik patrné, že cenové tlaky v domácí ekonomice zatím zůstávají silné.

Koruna včera k euru mírně korigovala zisky z první poloviny týdne. Po většinu dne se sice pohybovala pod hranicí 25,30, k čemuž ji pomohly předchozí jestřábí výroky představitelů ČNB ohledně plánovaného zvýšení úrokových sazeb na nadcházejícím měnověpolitickém zasedáním v příštím týdnu, po zveřejnění rozhodnutí ECB se nicméně vrátila nad tuto hodnotu. Polský zlotý včerejšek zakončil beze změny. Mírný zisk si tak z měn středoevropského regionu včera připsal jen maďarský forint.

Zdroj informací

Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka, a.s.

Datum

17. prosince 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Doporučujeme

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 1.1604 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál