Technologie vodíkových článků jako alternativy ke klasickým spalovacím motorům se v Česku začnou nejrychleji prosazovat v městské hromadné dopravě. V globálním měřítku pak z vodíku bude těžit i nákladní lodní doprava, se kterou se dosud pojilo vysoké znečištění ovzduší. Naopak osobní automobilová doprava dává spíše než vodíkovým technologiím stále přednost elektromobilitě. Důvodem jsou obrovské investice do tohoto řešení, popisuje ve svém komentáři jednatel společnosti Adast Daniel Struž.
Budoucí alternativou ke klasickým spalovacím motorům bývá vedle elektromobility nejčastěji zmiňován vodík. Nasvědčuje tomu i dosavadní vývoj technologií s ním spjatých. Často se přitom objevují otázky, jaký nástup vodíku jako paliva lze očekávat v Česku, případně který segment dopravy se k vodíkovým řešením přikloní nejdříve. V tuzemském prostředí lze – nejen ze současných vysokých cen vodíku a technologií s ním spjatých – usuzovat, že největší potenciál má aktuálně hromadná osobní doprava.
V současnosti je již na úrovni některých krajů vypsán projekt na vodíkovou městskou hromadnou dopravu. Zároveň už jsou odsoutěženy jednotlivé fáze těchto výběrových řízení, například na výstavbu plnících stanic či nákup autobusů. Typickým příkladem je v tomto směru Moravskoslezský kraj. Na tyto projekty jsou vypsány dotační tituly, které umí krajské organizace ve spolupráci se soukromými společnostmi dobře uchopit a realizovat projekty nejen rychle, ale také efektivně. Ač se to tedy někomu nemusí na první pohled zdát, Česko se v některých lokalitách na nástup vodíkové technologie již aktivně připravuje.
Městská hromadná doprava bude mít v tuzemském prostředí zároveň výrazný náskok před tou automobilovou. Té totiž v současné době vévodí elektromobilita, když do ní jednotlivé automobilky nainvestovaly již obrovské množství prostředků. Elektromobilita je v rámci automobilové dopravy na jedné straně vyzdvihována pro svoji stoprocentní ekologičnost, výhodnost a rychlé zavedení.
Zároveň je různými odborníky zpochybňována. Tyto argumenty jsou však zatím stále upozaďovány, zejména kvůli zmíněným vysokým investicím, které jde ruku v ruce s podporou politické reprezentace. Elektromobilita tak v rámci osobní automobilové dopravy zůstává z hlediska alternativ ke klasickým spalovacím motorům stále na prvním místě.
Na druhou stranu i tuto skutečnost bude zřejmě nutné brát pouze jako dočasnou. Firmy, které se zabývají vývojem vodíkového pohonu, ať už se jedná o Toyotu či Siemens, jsou na globálním trhu poměrně silné. Jakmile tedy dosáhnou technologické úrovně a zejména cenové konkurenceschopnosti ve srovnání s elektromobilitou, lze očekávat, že se segment elektroaut rozdělí a část z něj začne preferovat vodík.
Nástup vodíkových technologií by měl výrazně ovlivnit také nákladní dopravu. S ohledem na globální trendy lze v tomto segmentu očekávat, že lídrem v nástupu vodíku bude velmi pravděpodobně doprava lodní, se kterou se aktuálně pojí enormní znečištění ovzduší. Jeho snížení tak díky vodíku bude velmi razantní, což by mělo dobře rezonovat i v očích širší veřejnosti.
Co se týče nákladní dopravy automobilové, ta by měla jít ruku v ruce s rozvojem MHD, ať už v souvislosti s vývojem plnících stanic či zkušeností s provozem pohonných jednotek. Určitou překážkou bude pouze otázka financování – oproti ostatním segmentům nebude nákladní doprava dostávat takovou přednost. Bude tedy déle trvat, než si soukromí dopravci budou vozy s vodíkovým pohonem pořizovat, aby obměnili svůj vozový park.
Daniel Struž, jednatel společnosti Adast Systems
16. prosince 2021