Petr Král: Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí 2021 nad prognózou ČNB

Podle dnes zveřejněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 3,1 %. Mezičtvrtletně se ekonomická aktivita zvýšila o 1,5 %. Meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku přitom byl o jeden procentní bod rychlejší, než očekávala prognóza ČNB.

Zveřejněná data potvrzují, že zotavování české ekonomiky pokračovalo i během léta. Zatímco meziroční tempo hospodářského růstu ve třetím čtvrtletí přirozeně znatelně zvolnilo vlivem vyšší srovnávací základny loňského roku, mezičtvrtletní růst se udržel na vysoké úrovni. Růst HDP byl tažen výhradně domácí poptávkou, především výdaji na konečnou spotřebu domácností i vládních institucí a rovněž přírůstkem stavu zásob. Všechny uvedené složky domácí poptávky přitom v meziročním vyjádření rostly ve srovnání s prognózou rychleji. K pokračujícímu silnému růstu spotřeby domácností přispěly téměř neomezené fungování služeb a obchodu během léta, stejně jako zlepšující se situace na trhu práce a pravděpodobně i postupné rozpouštění úspor nuceně vytvořených během předchozích uzavírek ekonomiky. Svižný růst spotřeby vlády odrážel zejména pokračující mimořádné výdaje ve zdravotnictví.

Prognóza tvorby hrubého kapitálu se naplnila, v jejím dvouciferném růstu se však dominantně projevoval akcelerující příspěvek rostoucího stavu zásob. Ten byl z velké míry vyvolán nuceným naskladněním nedokončené výroby z důvodu poruch ve fungování mezinárodních výrobních řetězců a související logistice. Investice do fixního kapitálu se naopak ve třetím čtvrtletí utlumily. Vlivem eskalace zmíněných problémů v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích poklesl ve třetím čtvrtletí vývoz zboží a služeb. Růst dovozu naproti tomu zůstal v důsledku solidní dynamiky domácí poptávky v kladných hodnotách. To vedlo k silně zápornému příspěvku čistého vývozu k růstu HDP, který zhruba odpovídal prognóze.

stálé ceny, sezonně očištěno v %

Česká ekonomika se v závěru letošního roku bude i nadále potýkat s obtížemi v dodávkách komponent ze zahraničí, které vedou k omezení výroby zejména v automobilovém průmyslu. To se však – i vlivem bezprostřední fiskální podpory – obejde bez výraznějších negativních dopadů do jiných oblastí ekonomiky. Během první poloviny příštího roku navíc tyto komplikace postupně odezní, což se odrazí v oživení vývozu a následném poměrně svižném obnovení hospodářského růstu. Zpřísňování protiepidemických opatření nebude mít podle předpokladů prognózy hmatatelné ekonomické dopady. Letos se tak hrubý domácí produkt v souhrnu zvýší o necelá 2 % a v příštích dvou letech jeho růst výrazně zrychlí.

Tomu bude nadále napomáhat zvyšující se spotřeba domácností, která těží mimo jiné z utrácení části vynucených úspor i ze svižného mzdového růstu na opětovně se přehřívajícím trhu práce. Investiční aktivita firem bude podpořena solidní zahraniční poptávkou a nedostatkem pracovníků. Porostou i vládní investice. Na předpandemickou úroveň se tuzemská ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022.

Zdroj informací

Datum