Ondřej Doležal: Krizi měl zmírnit stát. Nečinnost je nejhorší, obzvlášť ta dlouhodobá.

Zprávy o dění na energetickém trhu jsou každý den horší a horší. Dodavatelé krachují a stále více lidí je vrháno do existenční nejistoty. Jasně se tak ukazuje neschopnost státu a příslušných kontrolních institucí ochránit odběratele před důsledky hazardu a podvodů, kterého se někteří podnikatelé na energetickém trhu dlouhodobě dopouštěli a dopouštějí.

Volný trh s energiemi, kdy si každý může dělat úplně, co chce, má pro někoho jistě své výhody, stojí však za důkladnou debatu, zda stojí za riziko, jehož negativní důsledky nyní dopadly s plnou vahou na statisíce lidí v této zemi. Je téměř jisté, že další dodavatelé situaci neustojí, nebo nebudou chtít ustát a také ukončí činnost. Dalším faktem je, že spousta dodavatelů nabízí produkty v rozporu s novelou energetického zákona a tito svou činnost zřejmě plánují ukončit také. Krize s dodavateli energií a DPI se tedy protáhne minimálně do konce ledna. Drastické zvýšení cen energií dopadne nejenom na další domácnosti, ale také na firmy, což v konečném důsledku zahýbe celou ekonomikou.

Energetická krize ukazuje především na nedostatky v regulaci a legislativě. Energetický regulační úřad (ERÚ) nemá příslušné kompetence a pravomoci, aby danou situaci řešil. Navíc o posílení práv zákazníků sám úřad zřejmě nestojí, protože při přípravě novely zákona, která má vstoupit v platnost počátkem příštího roku, si o ně neřekl. To musel udělat až předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil s jeho pracovní skupinou, jejímž členem jsem kromě senátorů Raduana Nwelatiho, Hany Žákové a nově zvolené poslankyně Evy Decroix měl možnost být. Aktuálně stále platná úprava energetického zákona řeší práva zákazníků ve 3 §, z toho je velmi jednoduché vyvodit, jaké mají zákazníci práva a možnost se bránit. Stávající úprava například umožňuje dodavatelům zdražit, aniž by museli zákazníka o této skutečnosti prokazatelně informovat. Stačí jim tuto informaci vyvěsit na firemním webu. Již nyní někteří zvedli cenu energií čtyřikrát, ale mnoho jejich zákazníků o tom vůbec neví. Při vyúčtování je pak čeká nepříjemné překvapení.

Co dál?

Aktuální problém tkví v tom, že řada dodavatelů nemá pro své zákazníky nakoupenou energii a prodávají tak něco, co nemají. Je zřejmé, že plánují v prosinci zdražit na tržní ceny právě před účinností novely, která zdražení bez prokazatelného uvědomění zákazníků znemožňuje. Mé doporučení odběratelům, kterých se to týká, je co nejdříve zvolit smlouvu s fixací ceny na dobu určitou, což platí, jen pokud je cena a doba trvání smlouvy uvedena přímo ve smlouvě, nikoliv v příloze smlouvy tj. ceníku.

Stát by nyní měl dodavatelům poskytnout záruky na jistiny, které musí hradit, když chtějí pro své zákazníky elektřinu nebo plyn nakoupit. Jen pro ilustraci, k nákupu plynu pro zákazníky po Bohemia Energy by k dnešnímu dni byla potřeba přibližně 1 miliarda Kč. Jen tak se totiž podaří udržet ceny na uzdě a dodavatelé budou moci garantovat přijatelné ceny odběratelům. V neposlední řadě by stát měl také iniciovat debatu s dodavateli poslední instance o jejich aktuálních maržích, které dále navyšují již tak vysokou cenou energií pro koncové odběratele. Jde jen o to chovat se na trhu alespoň trochu společensky odpovědně.

Trh bohužel regulován není a ještě nějakou dobu nebude. Nyní je to o solidnosti a samoregulaci dodavatelů, v čemž v tuto chvíli selhávají bohužel i ty společnosti, kde stát je spoluvlastníkem. Není podle mě možné, aby státní a polostátní firmy v tuto chvíli zvyšovaly predikce zisků na příští rok o jednotky miliard Kč. Zisk těchto společností bude totiž těžce vykoupen ekonomickou krizí a ztrátou pracovních míst, které toto neuvážené jednání přinese.