Jan Vejmělek: Nový šéf Fedu by měl být znám do Dne díkůvzdání

Jan Vejmělek: Nový šéf Fedu by měl být znám do Dne díkůvzdání

Vše podstatné se tento týden odehraje během jeho první poloviny, čtvrtečním Dnem díkůvzdání v USA obchodní aktivita ustane. Očekáváme, že do čtvrtka prezident USA J. Biden oznámí jméno nového šéfa Fedu. Předpokládáme, že v únoru nastoupí do svého dalšího funkčního období J. Powell, poslední dobou ale rostou i šance stávající členky nejvyššího vedení Fedu Lael Brainardové. Finanční trhy budou tento týden sledovat především zprávy o další pandemické vlně. Z ekonomických dat budou za pozornost stát předstihové sentiment indikátory za listopad, z USA se dočkáme zpřesněného čísla HDP za Q3 21 a říjnových statistik osobních příjmů a výdajů tamních domácností.

Silná data z USA versus zhoršující se nálada v Evropě

Zhoršující se pandemická situace v Evropě a solidní americká data, to je kombinace nahrávající silné americké měně. Před čtvrtečním Dnem díkůvzdání bude zřejmé, že je za co děkovat. Dočkáme se totiž vzestupné revize čísel HDP za Q3 21, silných objednávek zboží dlouhodobé spotřeby za říjen a po slabé spotřebě amerických domácností během Q3 21 budeme svědky robustního vstupu do závěrečného čtvrtletí roku. Naopak evropské předstihové indikátory v podobě PMI průmyslové aktivity a aktivity ze služeb zaznamenají pokles, i když z vysokých úrovní. Problémem je pro producenty zejména nedostatek některých vstupů pro výrobu. Na straně služeb přetrvávají problémy zejména v oblasti dopravy. Služby navíc mohou být více ohroženy nastupující zhoršenou pandemickou situací. Německý Ifo index by měl zaznamenat zlepšení, ovšem po čtyřech měsíčních poklesech v řadě.

Středoevropské měny budou tento týden ve vleku globálních událostí. Regionální ekonomický kalendář je naprosto nezajímavý; pouze ve středu se z domova dočkáme listopadového konjunkturálního průzkumu. Pozornost bude po událostech v minulém týdnu směřovat k aktuální covidové situaci v Evropě a regionu především. Zvyšující se riziko lockdownů v kombinaci se siným dolarem regionálním měnám nahrávat nebudou. Korunu sice chrání úrokový diferenciál, ale ten aktuálně spíše pouze zmírňuje tlaky na oslabování, plně eliminovat je však nedokáže.

Čtvrtá covidová vlna nabírá na síle a dopadá na trhy

V závěru týdne dolehla na finanční trhy tíha další pandemické vlny. Zejména v Evropě se situace dramaticky zhoršuje. Do radaru globálních investorů se tak dostaly zprávy z Rakouska, které jako první evropská země zavádí celkový lockdown, od února příštího roku pak povinné očkování proti covid-19 pro všechny. Pandemická situace, pokud jde o nové nakažené, je v dosavadní pandemické historii nejhorší v Německu, ale i ve střední Evropě včetně Česka. A je tedy pouze otázkou času, kdy s podobně razantními opatřeními jako Rakousko přijdou další evropské země.

Vítězem minulého týdne na globálním devizovém trhu se stal americký dolar. Během něj posílil o více než procento. Zatímco na počátku týdne se jeho kurz nacházel kolem 1,145 USD/EUR, v jeho závěru kurz atakoval hodnoty o dva centy níže. Čtvrtá vlna covidové pandemie v Evropě tak společnou měnu srazila proti dolaru na nejslabší úroveň od loňského června. Ve prospěch zelených bankovek ale hrály i zveřejněné fundamenty. Hrozba omezení evropské ekonomické aktivity kvůli covidu ekonomickým očekáváním příliš nepomáhá, naopak Spojené státy mají podzimní covidovou vlnu za sebou a statistiky maloobchodních tržeb či průmyslové výroby výrazně pozitivně překvapily

Dramaticky se zhoršující pandemická situace a padající euro se negativně podepsaly i na regionálních měnách. Nejdramatičtěji ztrácel v závěru týdne maďarský forint, i když z celotýdenní perspektivy byl na tom mnohem hůře polský zlotý. Ten totiž ztrácel v průběhu celého týdne, a nakonec odepsal více než procento. To forint podrželo další zvýšení úrokových sazeb ze strany maďarské centrální banky a poměrně jestřábí vyznění následné tiskové konference. Přes páteční výrazné oslabení nakonec forint skončil v celotýdenní hodnocení o cca 0,2 % silnější.

Česká koruna minulý týden ztratila více než půl procenta. Prakticky po celý týden se ale držela na silných hodnotách v blízkosti hladiny 25,20 CZK/EUR. K té ji držel přišpendlenou inflační diferenciál. Tuzemské ceny průmyslových výrobců za říjen i stejné statistiky z Německa potvrdily přetrvávající silné inflační tlaky na vstupních cenách. Nicméně v samotném závěru týdne koruna ve světle zhoršující se pandemické situace a padajícího eura vůči dolaru své pozice neudržela a oslabila poprvé po dvou týdnech nad hladinu 25,40 CZK/EUR. Výrazně ale pro našince zdražil americký dolar. Jeho cena v pátek přesáhla 22,55 koruny a byla nejvyšší za poslední rok a půl.

Zdroj informací

Jan Vejmělek, Hlavní ekonom, Vedoucí odboru Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Datum

22. listopadu 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Doporučujeme

Reklama

Page generated in 1.8693 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál