Letošní raketový růst ceny AdBlue byl zčásti vyvolán panikou na trhu, že tato komodita již nebude k dispozici. Oficiálně je jí přitom stále dostatek, cena je však kvůli rostoucím výrobním nákladům výrazně vyšší. V budoucnu pak pokles ceny nelze očekávat. Dlouhodobě se hodnota AdBlue bude pohybovat zhruba kolem dvojnásobku ceny z první poloviny letošního roku. Do pasti se tím dostávají nákladní dopravci i výrobci stojanů pro čerpací stanice. K situaci na trhu se ve svém komentáři vyjadřuje jednatel společnosti Adast Daniel Struž.
Hlavním problémem způsobujícím růst ceny AdBlue jsou zejména náklady spojené s výrobním procesem. Ten je velmi energeticky náročný, zejména co se týče spotřeby plynu, jehož cena v posledních týdnech násobně vzrostla. Výrobní podniky na Slovensku, v Polsku či Německu tak nemohou své aktivity dostat do černých ekonomických čísel, aniž by výrazně nezdražily. Problémem je aktuálně i nedostatek jiných komponent pro výrobu, například průmyslových hnojiv. Producenti proto výrobu uzavřeli nebo výrazně omezili.
V případě Česka vznikla kvůli rostoucí ceně AdBlue podobná panika jako na začátku pandemie. Loni v březnu zaznívaly hlasy, že mohou dojít potraviny. Lidé tak kvůli těmto obavám začali vykupovat ve velkém základní komodity a dělat si zásoby. Nyní byla situace obdobná, kvůli omezení výroby vznikla na tuzemském trhu panika, že AdBlue brzy nebude, začalo se proto hromadně skupovat a jeho cena vylétla neúměrně nahoru.
Oficiálně je přitom této komodity na trhu dostatek. Oproti minulosti je však výrazně dražší. Z našich zkušeností odhadujeme, že situace se do dřívějších kolejí vrátí jen těžko a cena AdBlue příliš neklesne. Přesněji se nejspíše bude v budoucnu pohybovat v cenové hladině zhruba dvakrát vyšší, než byla ta v první polovině letošního roku. Návrat na dřívější hodnoty se v horizontu nejbližších let nejeví jako reálný.
Rostoucí ceny energií ovlivňují kromě AdBlue také činnost spojenou s dodáváním plnících stanic s AdBlue. Skokově vzrůstající náklady na výrobu těchto zařízení je nutné promítat do kontraktů. Často to však není možné, typicky u veřejných zakázek, u kterých je ze strany státu již vysoutěžená cena a kde neexistují dodatky, že případný výrazný růst výrobních nákladů se může promítnout do finální ceny. Kvůli zdražování výroby se nám tak dodavatelům plnících stanic hroutí některé nasmlouvané kontrakty, u kterých se nelze dostat na hranu rentability a zákazník neumožňuje další navyšování rozpočtu.
Růst cen energií a AdBlue je ve finále jen dalším projevem nevyhnutelného – lidé budou muset přijmout plošné zdražování jako prostý fakt. Postupně na to přistupují také všichni výrobci AdBlue, což se brzy projeví i na cenách zejména u kamionové dopravy. Technologicky přitom není možné v tomto segmentu z tohoto nepříjemného stavu utéct, neboť kamiony se bez AdBlue už jen kvůli přísným emisním limitům nerozjedou.
Toto odvětví logistiky se tak dostává do pasti – v minulosti kvůli snížení emisí dopravní firmy výrazně investovaly do obměny vozového parku směrem k motorům s nízkými emisemi, které vyžadují příměs AdBlue, aby se nyní musely vypořádat s nevyhnutelným zdražením. Podobně je pak na tom i řada běžných uživatelů osobních vozů s dieslovými motory, kteří si tyto vozy pořídili primárně, aby ušetřili na pohonných hmotách.
Má tedy automobilový průmysl v těchto týdnech nějaké efektivní alternativy oproti klasickým palivům? Investovat namísto rodinného naftového vozu do elektromobilu je ekonomicky ještě náročnější, zároveň se často vůbec nezmiňují emise a energetická náročnost spojená s těžbou lithia či kobaltu pro výrobu takového vozu. U nákladní dopravy je pak toto řešení úplnou utopií.
Jednou z cest do budoucna může být vodík, ostatně i Tatra již vyvíjí nákladní vůz poháněný vodíkovými články. České prostředí však na vodík zatím není aktuálně připravené, když zde úplně chybí plnící stanice. Pokud se proto bavíme o situaci tady a teď, není aktuálně možné jiné řešení než akceptování plošného zdražení a přetrvání vyšších cen do budoucna. Zdražení logistiky pak nutně znamená i zdražení všech produktů v obchodech či široké palety dalších služeb.
Součástí skupiny Adast je celkem 7 firem zahrnutých pod touto značkou. Hlavní aktivitou skupiny je výroba stojanů pro čerpací stanice, kromě toho se také intenzivně věnuje vlastnímu vývoji nových produktů spojených s alternativami klasických fosilních paliv. Část aktivit směřuje také do zbrojařské výroby. Značka Adast existuje od roku 1961.
Daniel Struž, jednatel společnosti Adast Systems
18. listopadu 2021