Martin Gürtler: Evropský průmysl se i v září potýkal s chybějícími vstupy do výroby

Martin Gürtler: Evropský průmysl se i v září potýkal s chybějícími vstupy do výroby

Stejně jako včera toho ani dnes makroekonomický kalendář moc nenabídne. Průmyslová produkce v eurozóně podle našeho odhadu v září meziměsíčně klesla o 0,2 %. To by však nemělo být překvapením, když jsme už byli svědky slabých výsledků průmyslu v jednotlivých členských zemích, především v Německu a Francii. Ve středoevropském regionu bude zveřejněna slovenská inflace za říjen a polské HDP za třetí čtvrtletí. Z USA se dozvíme předběžný údaj důvěry v ekonomiku od Michiganské univerzity. Celkově však dnešní indikátory významný vliv na dění na globálním finančním trhu zřejmě mít nebudou. Na korunovém trhu by však jistý ohlas mohlo mít zveřejní zápisu z posledního jednání bankovní rady ČNB, kde překvapivě zvýšila sazby o výrazných 125 bb.

Průmysl v eurozóně klesl meziměsíčně o 0,2 %

Evropský výrobní sektor i nadále omezuje narušení globálních dodavatelských řetězců. Vlivem chybějících materiálů pro výrobu tak podle nás průmyslová produkce v eurozóně v září klesla meziměsíčně o 0,2 % po předchozím poklesu o 1,6 %. V meziročním vyjádření, avšak především vlivem nízké srovnávací základny, se produkce pravděpodobně zvýšila o 4,5 %. Meziměsíční pokles by ale neměl být překvapením, když podobně slabé statistiky jsme již viděli v jednotlivých zemích eurozóny. Zatímco v Německu se průmyslová produkce snížila meziměsíčně o 1,1 % a ve Francii o 1,3 %, ve Španělsku a Itálii mírně vzrostla (o 0,3 %, resp. 0,1 %). Za celé třetí čtvrtletí by tak měl evropský výrobní sektor stagnovat. Z různých průzkumů mezi průmyslníky navíc vyplývá, že problém s chybějícími vstupy do výroby se v průběhu závěrečného čtvrtletí letošního roku ještě dále zhoršil.

Ve středoevropském regionu bude zveřejněna slovenská inflace za říjen a polské HDP za třetí čtvrtletí. Podobně jako ostatní ekonomiky zažilo také Slovensko v předchozích měsících významný vzestup inflace. Zatímco v lednu činil meziroční růst spotřebitelských cen pouhých 0,7 %, v září již to bylo 4,6 %. V souvislosti s rychle rostoucími cenami energií lze čekat další nárůst rovněž v nejbližších měsících. Za celý letošní rok očekáváme na Slovensku průměrnou inflaci ve výši 2,9 % a příští rok její zrychlení na 4,0 %. V případě polské ekonomiky trh v průměru očekává její mezičtvrtletní růst ve třetím čtvrtletí o 1,8 %, tedy podobným tempem jako kvartál před tím. Obdobně se vyvíjely i ostatní evropské ekonomiky.

V USA dnes ekonomický kalendář nabízí pouze indikátor ekonomického sentimentu od Michiganské univerzity. Jeho předběžný údaj za listopad by podle tržního konsensu měl ukázat na nepatrné zlepšení z 71,7 b. na 72,2 b.

Korunový trh dnes bude sledovat především zápis z posledního zasedání bankovní rady ČNB. To se konalo minulý čtvrtek a centrální banka na něm překvapila výrazným zvýšením úrokových sazeb o 125 bb.

Růst českého HDP bude letos z celé Evropy druhý nejnižší

Evropská komise zveřejnila novou prognózu ekonomického vývoje. Podle té by oživení evropské ekonomiky mělo pokračovat, a to i navzdory přetrvávajícím překážkám v dodavatelských řetězcích. Zdrojem růstu by totiž v druhé polovině letošního roku měla být především domácí poptávka v čele se spotřebou domácností. Ta po rozvolnění protiepidemických opatření v průběhu jara a léta výrazně ožila a přispěla k tomu, že ekonomika EU jako celek již ve třetím čtvrtletí dosáhla své předkrizové úrovně. To potvrzuje i první odhad evropského HDP, který ukázal na mezičtvrtletní nárůst ekonomiky o 2,1 %. Rizikem pro další vývoj spotřeby a investic jsou však podle Evropské komise rychle rostoucí ceny energií.

V letošním roce odhaduje růst ekonomiky EU o 5 % a v příštím roce o 4,3 %. K udržení rychlého tempa by mělo v roce 2022 pomoci odeznění problémů s dodávkami materiálů, pokračující snižování stále vysokého stavu úspor, zlepšující se situace na trhu práce a stejně tak i čerpání prostředků z fondu obnovy. Komise však zdůrazňuje, že vývoj jednotlivých členských ekonomik se může významně lišit. Pro Česko odhaduje v letošním roce ze všech ekonomik EU druhý nejnižší růst, a to o 3 %. Pomaleji, konkrétně o 2,7 %, by mělo růst jen sousední Německo. Důvodem je právě silná průmyslová orientace těchto ekonomik. Zatímco výkon jednotlivých členských zemí bude nerovnoměrný, většina z nich zaznamená zvýšenou inflaci. V celé EU by letos růst spotřebitelských cen měl činit průměrných 2,6 % a v příštím roce jen nepatrně zvolnit na 2,5 %.

Včerejší obchodování na finančních trzích se neslo ve svátečním duchu oslav výročí konce první světové války. V některých zemích byly trhy z důvodu státního svátku zavřeny, a to včetně toho nejvýznamnějšího, tedy amerického. Dolar vůči euru jen nepatrně posílil, když pravděpodobně doznívala reakce na středeční zveřejnění americké inflace, která překonala odhady a vzrostla na 6,2 %. Včera však již jak globální, tak i regionální makroekonomický kalendář zel prázdnotou. Středoevropské měny tak pouze reflektovaly silnější dolar. Koruna vůči euru oslabila o zhruba 0,2 % přibližně na úroveň 25,30 CZK/EUR.

Zdroj informací

Martin Gürtler, Economist, Investment Banking, Komerční banka, a.s.

Datum

12. listopadu 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 2.2726 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál