Jana Steckerová: Regionální měny táhne dolů slábnoucí euro

Tento týden se nesl ve znamení inflačních dat. Ta překvapovala ve směru nahoru, a to jak ve Spojených státech, tak i v Česku a Maďarsku. Ve Spojených státech dosáhla v meziročním srovnání 6,2 %, což je nejvyšší hodnota od počátku devadesátých let. To následně umocnilo spekulace ohledně zvyšování úrokových sazeb Fedu, kdy finanční trhy ve svých cenách již v příštím roce počítají s více než dvojím utažením měnových podmínek. Rychlý růst inflace vedl ke změně výhledu i naše kolegy z SG. První zvýšení tak již nevidíme v březnu 2023, ale v závěru roku 2022. Rychlý růst inflace se projevil i v kurzu dolaru. Ten se ve druhé polovině týdne dostal na nejsilnější úroveň od července loňského roku. Společná měna se tak v pátek v odpoledních hodinách obchodovala za 1,145 USD/EUR. V týdenním srovnání byl dolar skoro o jedno procento silnější.

Vývoj kurzu dolaru pak neprospěl měnám středoevropského regionu. Ty by sice vzhledem k inflaci přestřelující očekávání analytiků i místních centrálních bank měly důvod posilovat, slábnoucí euro jím však v tomto ohledu podráželo nohy. Koruna se v průběhu týdne pokoušela prolomit hladinu 25,20 CZK/EUR. To se jí sice podařilo, zisky ale neudržela a obchodovala se převážně kolem hladiny 25,25 CZK/EUR. Na silnější úrovně jí nepomohla ani tuzemská inflace, která dosáhla 5,8 %. Díky výraznému rozšíření úrokového diferenciálu však koruna jako jediná z regionu v průběhu týdne výrazněji neoslabovala. Maďarský forint naopak ztratil více než 2 % (na 366 HUF/EUR), polský zlotý pak 0,6 % na 4,645 PLN/EUR.

Zdroj informací

Datum