Petr Král: Inflace v říjnu 2021 mírně nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle

Petr Král: Inflace v říjnu 2021 mírně nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v říjnu 2021 cenová hladina meziročně o 5,8 %. Inflace tak dále zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v říjnu meziročně vzrostly o 5,6 %. 

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu byl o tři desetiny procentního bodu vyšší, než očekávala podzimní prognóza ČNB. Za odchylkou pozorovaného cenového vývoje od prognózy stojí výraznější zvýšení jádrové inflace. V rámci cenového jádra zrychlila nečekaně silně dynamika imputovaného nájemného. To přitom podzimní prognóza ČNB již dopředu avizovala jako jedno z jejích proinflačních rizik. Vedle toho znatelně rychleji rostly regulované ceny, u kterých se projevil nucený přechod části domácností k dodavatelům poslední instance v oblasti elektřiny a plynu. Se zachycením tohoto mimořádného a přechodného vlivu v cenovém vývoji ze strany ČSÚ podzimní prognóza ČNB nepočítala. Naopak růst cen potravin v říjnu dále nezrychlil, a jejich příspěvek do inflace byl tak oproti prognóze nižší. Prognóza cen pohonných hmot se naplnila. V říjnu nedošlo k žádným změnám nepřímých daní. 

K rychlému a plošnému růstu domácích spotřebitelských cen nadále nejvíce přispívá jádrová složka, v  níž se na růstu významně podílejí náklady vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné). Ty mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen – na rozdíl např. od eurozóny – poměrně vysokou váhu a odrážejí déletrvající rychlý růst cen nemovitostí a cen ve stavebnictví. 

K prudkému zdražování dochází u  služeb i u většiny zboží. Zvyšování jádrové inflace je v tuzemských podmínkách, podobně jako v jiných zemích, odrazem vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření. To navíc probíhá v prostředí silného růstu nákladů, které – spolu s kompenzací ztráty příjmů z doby uzavírek – obchodníci a poskytovatelé služeb promítají do cen. Aktuální nárůst nákladů plyne jak z tuzemské ekonomiky, kterou charakterizuje opětovné narůstání napětí na trhu práce a silný spotřebitelský apetit, tak ze zahraničí. V druhém případě jde zejména o vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný přetrvávajícími výpadky v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování energií, surovin a materiálů.

Dynamika regulovaných cen v říjnu znatelně zrychlila, neboť v důsledku problémů některých dodavatelů elektřiny a zemního plynu došlo ke skokovému nárůstu cen těchto energií pro některé domácnosti. V tomto cenovém okruhu lze po novém roce očekávat další zesílení růstu, poté co odezní vliv dočasného odpuštění DPH na elektřinu a plyn, které vláda schválila pro listopad a prosinec. Růst cen potravin v říjnu dále neakceleroval, což odráželo zejména pokles cen ovoce a zeleniny. Pohonné hmoty zůstávají meziročně výrazně dražší v návaznosti na vývoj světové ceny ropy a nízkou srovnávací základnu.

říjen 2021 meziročně v %
ZoMP podzim 2021 skutečnost
Index spotřebitelských cen 5,5 5,8
Regulované ceny 1,9 2,9
Primární dopady změn daní 0,2 0,2
Očištěno o změny nepřímých daní    
Ceny potravin, nápoje, tabák 3,6 2,7
Jádrová inflace 6,0 6,6
Ceny pohonných hmot 28,2 28,3
Měnověpolitická inflace 5,4 5,6

Pozorovaný vývoj kvalitativně odpovídá podzimní prognóze. Ta očekává, že inflace v závěru letošního roku výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží k 7 %. Na urychlení cenového růstu se bude podílet další zvýšení jádrové inflace, která odráží významné domácí cenové tlaky i silnou dynamiku cen výrobců v tuzemsku a v zahraničí. K tomu se přidá i zdražování potravin v návaznosti na růst cen zemědělských komodit na světových trzích. Vysoká zůstane též dynamika cen pohonných hmot. Regulované ceny na začátku příštího roku výrazně vzrostou, a to vlivem zdražení elektřiny a zemního plynu pro domácnosti.

V sílících domácích inflačních tlacích se v nejbližších čtvrtletích projeví zrychlení mzdového růstu. Celkové inflační tlaky se nicméně začnou v průběhu příštího roku zmírňovat zejména vlivem odeznění růstu dovozních cen. To podpoří i posilující koruna. V průběhu příštího roku inflace s přispěním předchozího výrazného zvýšení úrokových sazeb postupně zvolní a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2022 a 2023 se sníží do blízkosti 2% cíle České národní banky.

Zveřejněná data potvrzují existenci silných a plošných inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky, které opodstatňují dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB. 

Zdroj informací

Petr Král, ředitel sekce měnové, Česká národní banka

Datum

10. listopadu 2021

Sociální sítě NejBusiness.cz

Přihlášení

Přihlášení
E-mail:
Heslo:

Reklama

Page generated in 2.1396 seconds.
Redakční systém teal.cz naprogramoval Vítězslav Dostál