Petr Král: Inflace v říjnu 2021 mírně nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v říjnu 2021 cenová hladina meziročně o 5,8 %. Inflace tak dále zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v říjnu meziročně vzrostly o 5,6 %. 

Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu byl o tři desetiny procentního bodu vyšší, než očekávala podzimní prognóza ČNB. Za odchylkou pozorovaného cenového vývoje od prognózy stojí výraznější zvýšení jádrové inflace. V rámci cenového jádra zrychlila nečekaně silně dynamika imputovaného nájemného. To přitom podzimní prognóza ČNB již dopředu avizovala jako jedno z jejích proinflačních rizik. Vedle toho znatelně rychleji rostly regulované ceny, u kterých se projevil nucený přechod části domácností k dodavatelům poslední instance v oblasti elektřiny a plynu. Se zachycením tohoto mimořádného a přechodného vlivu v cenovém vývoji ze strany ČSÚ podzimní prognóza ČNB nepočítala. Naopak růst cen potravin v říjnu dále nezrychlil, a jejich příspěvek do inflace byl tak oproti prognóze nižší. Prognóza cen pohonných hmot se naplnila. V říjnu nedošlo k žádným změnám nepřímých daní. 

K rychlému a plošnému růstu domácích spotřebitelských cen nadále nejvíce přispívá jádrová složka, v  níž se na růstu významně podílejí náklady vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné). Ty mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen – na rozdíl např. od eurozóny – poměrně vysokou váhu a odrážejí déletrvající rychlý růst cen nemovitostí a cen ve stavebnictví. 

K prudkému zdražování dochází u  služeb i u většiny zboží. Zvyšování jádrové inflace je v tuzemských podmínkách, podobně jako v jiných zemích, odrazem vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření. To navíc probíhá v prostředí silného růstu nákladů, které – spolu s kompenzací ztráty příjmů z doby uzavírek – obchodníci a poskytovatelé služeb promítají do cen. Aktuální nárůst nákladů plyne jak z tuzemské ekonomiky, kterou charakterizuje opětovné narůstání napětí na trhu práce a silný spotřebitelský apetit, tak ze zahraničí. V druhém případě jde zejména o vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný přetrvávajícími výpadky v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování energií, surovin a materiálů.

Dynamika regulovaných cen v říjnu znatelně zrychlila, neboť v důsledku problémů některých dodavatelů elektřiny a zemního plynu došlo ke skokovému nárůstu cen těchto energií pro některé domácnosti. V tomto cenovém okruhu lze po novém roce očekávat další zesílení růstu, poté co odezní vliv dočasného odpuštění DPH na elektřinu a plyn, které vláda schválila pro listopad a prosinec. Růst cen potravin v říjnu dále neakceleroval, což odráželo zejména pokles cen ovoce a zeleniny. Pohonné hmoty zůstávají meziročně výrazně dražší v návaznosti na vývoj světové ceny ropy a nízkou srovnávací základnu.

Pozorovaný vývoj kvalitativně odpovídá podzimní prognóze. Ta očekává, že inflace v závěru letošního roku výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží k 7 %. Na urychlení cenového růstu se bude podílet další zvýšení jádrové inflace, která odráží významné domácí cenové tlaky i silnou dynamiku cen výrobců v tuzemsku a v zahraničí. K tomu se přidá i zdražování potravin v návaznosti na růst cen zemědělských komodit na světových trzích. Vysoká zůstane též dynamika cen pohonných hmot. Regulované ceny na začátku příštího roku výrazně vzrostou, a to vlivem zdražení elektřiny a zemního plynu pro domácnosti.

V sílících domácích inflačních tlacích se v nejbližších čtvrtletích projeví zrychlení mzdového růstu. Celkové inflační tlaky se nicméně začnou v průběhu příštího roku zmírňovat zejména vlivem odeznění růstu dovozních cen. To podpoří i posilující koruna. V průběhu příštího roku inflace s přispěním předchozího výrazného zvýšení úrokových sazeb postupně zvolní a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2022 a 2023 se sníží do blízkosti 2% cíle České národní banky.

Zveřejněná data potvrzují existenci silných a plošných inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky, které opodstatňují dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB. 

Zdroj informací

Datum