Jan Vejmělek: Inflace kam se podíváš

Hned začátek týdne přinese důležitá data z tuzemské ekonomiky v podobě zářijové průmyslové produkce, stavební výroby a zahraničního obchodu. Po extrémním zklamání ze srpna očekáváme zlepšení. Ne ale takové, aby výsledky za třetí kvartál nějak oslnily. Říjnová nezaměstnanost potvrdí napjatý trh práce v Česku a statistiky říjnové inflace ukážou na pokračující zrychlování růstu tuzemských spotřebitelských cen na dohled šesti procent. Akceleraci inflačních tlaků přinesou i americké statistiky za říjen. Zklamání z dat za jednotlivé členské země se promítne do poklesu zářijové průmyslové produkce za celou eurozónu.

Tuzemská inflace v říjnu atakovala šest procent

J. Powell stojící v čele americké centrální banky se nadále drží mantry, že současný inflační vzestup je dočasný a dlouhodobý dvouprocentní inflační cíl není v ohrožení. Nicméně nejistota kolem toho scénáře narůstá a dále nahlodat ho mohou i středeční data americké inflace za říjen. Očekáváme další významný cenový vzestup meziměsíčně o 0,5 %, což posune meziroční dynamiku na 5,8 %. Důvodem budou zejména dražší energie, do určité míry i vyšší ceny potravin. My jsme po minulém týdnu, kdy Fed zavelel k postupnému ústupu od programu odkupu aktiv, přiblížili námi očekávané zvýšení klíčové sazby FOMC na konec roku 2022. Vyšší inflační čísla z USA by měla nahrávat dolaru, naopak evropský ekonomický kalendář společnou evropskou měnu moc nepodrží.

Zklamání, které přinesla zářijová data německé a francouzské průmyslové produkce se odrazí v nevalném výsledku za eurozónu jako celek. Pokud se naplní náš předpoklad meziměsíčního poklesu o 0,2 %, bude to z pohledu celého třetího čtvrtletí implikovat nulový mezičtvrtletní růst po minimálním vzestupu o 0,1 % q/q během Q2 21. Je tak jasné, že průmysl výrazně zaostává za celkovou ekonomickou aktivitou. Hluboko pod předpandemickou úrovní zůstává zejména produkce automobilů. Bohužel předstihové indikátory naznačují, že problémy s nedostatkem materiálů do výroby se pro nejbližší období mohou ještě zhoršit. Zlepšování předpokládáme až koncem roku, normalizaci situace v polovině toho příštího.

Sílící americký dolar bude sice brzdit tempo posilující koruny, v její prospěch by však měla hrát zveřejňovaná data. ČNB počítá v nové prognóze s rychlým zvyšováním sazeb ve zbytku letošního a na počátku příštího roku. Tato očekávání by měla dále podpořit říjnová data tuzemské inflace. Obáváme se, že spotřebitelské ceny se během desátého měsíce letošního roku zvedly o celé jedno procento, což by znamenalo zrychlení meziročního tempa růstu spotřebitelských cen na 5,8 %. ČNB v aktuální prognóze přitom předpovídá 5,5 %. Hlavním důvodem říjnového zrychlení inflace bylo podle nás zvyšování nákladů spojených s bydlením včetně počínajícího razantního zdražování energií. Jádrová inflace podle našeho odhadu dále zrychlila ze zářijových 5,8 % na 6,4 % za říjen. Data z reálné ekonomiky za září, která budou publikována dnes, nenadchnou, ale zklamáním ve srovnání s konsensem podle našich předpokladů nebudou.

Po dramatickém srpnovém meziměsíčním propadu průmyslové produkce září zřejmě přineslo nepatrný růst, který nic nezmění na tom, že celý letošní rok je v tomto segmentu de facto ve znamení stagnace. Slabý průmysl se ale zřejmě podepsal na exportní výkonnosti. Zářijové číslo tak pravděpodobně potvrdí obavy z toho, zda vůbec letos skončí bilance zahraničního obchodu v přebytku.

Razantní krok ČNB vyústil v silnější korunu

I když se první polovina uplynulého týdne nesla na globálních finančních trzích ve znamení celkem povzbudivé nálady, která byla díky silným kvartálním výsledkům nejvýznamnějších firem patrná zejména na globálních akciových trzích, a tedy silnějšího eura vůči dolaru, nakonec z celotýdenního hodnocení vyšly lépe zelené bankovky. Dolaru sice nepomohl J. Powell, podle kterého je stávající vyšší inflace tranzitorní povahy, ve druhé polovině týdne se již ale naplno projevila horší evropská data (zejména z německého a francouzského průmyslu), a povzbuzením pro dolar bylo i páteční odpolední zveřejnění říjnových statistik z amerického trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst překonal očekávání, navíc byla směrem k lepšímu revidována i data za předchozí měsíc. Míra nezaměstnanosti klesla na nejnižší hodnotu od začátku pandemie v březnu 2020.

Ani sílící dolar ale minulý týden nezabránil české koruně v úspěšném tažení, a to vůči euru i okolním středoevropským měnám. V jeho závěru se kurz dostal pod hladinu 25,20 CZK/EUR, když ještě na počátku atakoval zespodu úroveň 25,70 CZK/EUR. Koruna tak v pátek vůči euru skončila nejsilnější od února loňského roku.

Koruna profitovala zejména z výrazného rozšíření úrokového diferenciálu, a to zejména díky extrémně jestřábímu vyznění čtvrtečního jednání bankovní rady ČNB k měnové politice. Na něm centrální banka překvapila trhy a analytiky razantnějším zvyšováním úrokových sazeb s tím, že lze ještě očekávat jejich další růst. Z pohledu kurzového vývoje pak překvapily předpoklady inflační prognózy ČNB, které u vývoje koruny vůči euru počítají s poměrně razantním posílením tuzemské měny (pro Q4 21 v průměru na 25,00 CZK/EUR, pro Q1 22 pak dokonce 24,43 CZK/EUR).

Posílení koruny nezabránilo v závěru týdne ani zveřejnění ve srovnání s tržním konsensem slabších zářijových dat z tuzemského maloobchodu. Je zřejmé, že spotřebitelé jsou opatrnější ve světle zvyšující se inflace. Zklamáním byl přitom pro trh i na počátku týdne publikovaný PMI průmyslové aktivity za říjen. Relativně solidní zprávu naopak přinesl říjnový státní rozpočet. Zhoršování v hospodaření českého státu se v podstatě zastavilo. Státní finance i nadále vylepšují na příjmové straně zejména přímé daně, na výdajové straně ale vidíme nejpomalejší investiční tempo za posledních pět let.