František Táborský: ECB bude řešit způsob ukončení pandemického programu nákupu aktiv

Tento týden přinese záplavu dat a událostí v čele se zasedáním ECB. To by mělo ukázat posun v diskuzi o blížícím se konci pandemického programu nákupu aktiv. Zároveň uvidíme statistiky HDP z USA, eurozóny a České republiky za třetí čtvrtletí. Ve všech případech očekáváme zhoršení oproti předchozímu čtvrtletí. Negativní zprávou budou i předstihové ukazatele z Německa a ČR, které vykáží další pokles v souladu s dříve zveřejněnými PMI. Naopak inflace nepřestává růst, když v eurozóně opět navýší rekordní meziroční hodnoty.

Inflace v eurozóně dosáhne 3,6 %

V USA bude pro tento týden klíčové zveřejnění HDP za třetí čtvrtletí. Očekávání růstu za poslední čtvrtletí výrazně klesla s tím, jak průběžná měsíční data ukázala slabší vzestup spotřeby domácností. Prvním důvodem na ráně je covid, nicméně pravou příčinou je spíše jeho dopad na prodeje automobilů, resp. na jejich ceny. Na politické scéně budeme sledovat poslední dny jednání o Bidenově fiskálním balíčku na podporu ekonomiky.

V eurozóně ve středu proběhne zasedání centrální banky, které se podle nás ponese v holubičím tónu. Hlavním tématem bude způsob ukončení protipandemického programu nákupů aktiv. Samotné rozhodnutí však očekáváme až v závěru tohoto roku. Poslední čísla ukazují na růst ekonomiky i inflace. Očekáváme, že třetí čtvrtletí ukáže růst HDP eurozóny o 1,7 % mezikvartálně zejména díky spotřebě domácností. Na druhou stranu vyšší ceny energií podpoří další růst inflace na 3,6 % za říjen. Předstihové ukazatele z Německa potvrdí slabší růst tak, jak již naznačily PMI v minulém týdnu.

V regionu budeme sledovat zejména tuzemská data. Dnešní spotřebitelská důvěra pravděpodobně ukáže další pokles vzhledem k rostoucím obavám z inflace a zhoršení ekonomického výhledu. V pátek nás čeká první odhad HDP za třetí čtvrtletí. To podle nás spíše stagnovalo vzhledem k přetrvávajícím problémům s dodavatelskými řetězci a problémům v automobilovém sektoru. Tento vývoj očekáváme i pro čtvrté čtvrtletí, tudíž jsme snížili náš odhad pro letošní růst ekonomiky z 4,2 % na 1,9 %.

Koruna potvrdila celotýdenní ztrátu

Uplynulý týden ukázal nové rekordy na akciových trzích, vyšší výnosy státních dluhopisů a pokračující obavy z rostoucí inflace. Čínská ekonomka potvrdila zpomalující trend a negativní zprávy přinesly i předstihové ukazatele v Evropě nebo průmysl v USA. Na poli měnové politiky jsme viděli další zvýšení úrokových sazeb v Maďarsku a Rusku. Naopak turecká centrální banka překvapila razantním snížením sazeb. Britská centrální banka naznačila, že by zvyšování sazeb mohlo přijít dříve.

Závěr týdne byl ve znamení říjnových PMI z eurozóny. Průmyslová složka indexu vesměs na první pohled pozitivně překvapila. V detailním rozboru však není obrázek tak slavný. Objem objednávek i produkce klesl. Na druhou stranu narostly dodací lhůty, které v indexu působí kladným směrem. Tradičně by signalizovaly vysokou poptávku, což může být i tento případ, ale hlavní váhu na tom budou mít pravděpodobně nedostatky materiálů a problémy s dodavateli, což je negativní zprávou. Zklamáním je i sektor služeb, který klesá v indexu PMI již od poloviny tohoto roku.

Vesměs se však jednalo spíše o klidný konec týdne. Akciové trhy v Evropě skončily v mírném zisku, stejně tak Spojené státy. Na devizovém trhu se v pátek dařilo spíše euru, které tak skončilo o dvě desetiny silnější vůči americkému dolaru. Na mezitýdenní bázi je tak euro silnější o 0,35 %. Na regionálním trhu ani pátek nic nezměnil na velkých ztrátách lokálních měn. Koruna tedy končí celý týden slabší vůči euru o 1,10 %, polský zlotý o 0,70 % a maďarský forint 1,10 %.