Martin Gürtler: Inflace a útlum v průmyslu se podepisují na nižším ekonomickém sentimentu

Indikátory ekonomického sentimentu pravděpodobně zaznamenají pokles v důsledku utlumeného vývoje průmyslové produkce a výrazného růstu cen. Spotřebitelská důvěra v eurozóně tak podle nás v říjnu klesla z -4,0 b. na -5,1 b. Pokles důvěry v průmyslu by pak měl potvrdit ukazatel filadelfského Fedu a také údaj z francouzského výrobního sektoru.

Spotřebitelská důvěra v eurozóně zaznamenala v říjnu pokles

Dnešek přinese zejména indikátory ekonomického sentimentu, které pravděpodobně ukáží na pokles důvěry jak v případě spotřebitelů, tak i podnikatelů. Důvody jsou v podstatě dva. Ten první již dobře známe a je jím obnovený nárůst počtu nových případů nemoci COVID-19, k němuž dochází ve většině zemí. Na mysl se tak znovu dostávají obavy týkající se možných restrikcí a jejich dopady na fungování ekonomik. To navíc v situaci, kdy průmyslově orientované ekonomiky, mezi které patří i ta česká, doplácí na výrazný utlum produkce automobilů v důsledku chybějících dílů pro jejich výrobu. S tím je spojený i druhý z důvodů klesající důvěry spotřebitelů a podnikatelů, a tím jsou rychle rostoucí ceny. Ty právě souvisí s převisem poptávky nad omezenou nabídkou, což není pouze případ výroby automobilů. K tomu se ještě přidávají rychle rostoucí ceny energií a inflace tak dosahuje dlouho nevídaných výšin. Tento problém se týká celého světa.

Ukazatel spotřebitelské důvěry v eurozóně tak podle nás zaznamená v říjnu pokles z -4,0 b. na -5,1 b., i tak by však měl setrvat nad dlouhodobým průměrem. Největším rizikem je v tomto ohledu to, aby spotřebitelé z obav z rychlého růstu cen a ze slabého výkonu ekonomik neomezili výrazně své výdaje. Z indikátorů podnikatelské důvěry bude dnes zveřejněn ten od filadelfského Fedu a také důvěra francouzských průmyslníků. Jak již bylo zmíněno, tak se i v obou těchto případech čeká pokles.

V regionu budou zveřejněna pouze data polských maloobchodních tržeb za září. Jejich meziroční růst v reálném vyjádření stagnoval podle očekávání trhu poblíž 5 %, v nominálním vyjádření pak poblíž 10 %.

Růst německých výrobních cen opět překonal očekávání

Růst cen v německém výrobním sektoru v září opět překonal veškerá očekávání. V meziměsíčním vyjádření tamní ceny průmyslových výrobců vzrostly o 2,3 %, když trh očekával v průměru růst o 1,1 %. Zatímco tak analytici již počítali s mírným zpomalením meziměsíční dynamiky z předchozích 1,5 %, skutečnost byla opačná. V meziročním vyjádření byly průmyslové ceny vyšší o 14,2 %, po předchozím růstu o 12,0 %. Konečný odhad spotřebitelské inflace v eurozóně za září pouze potvrdil předchozí údaj 3,4 %. Zveřejněna včera byla také polská průmyslová produkce. Ta se v září vyvíjela o něco lépe, než se čekalo. Její meziroční růst dosáhl 8,8 %, zatímco trh očekával 8,0 %.

Koruna včera stagnovala mírně nad 25,50 CZK/EUR. Tuzemský kalendář zveřejňovaných dat byl prázdný a významnější podnět nepřišel ani ze zahraničí. Ceny průmyslových výrobců, jak již bylo zmíněno, sice v Německu překvapily výrazným nárůstem, na vývoj kurzu eura k dolaru to však významný vliv nemělo. V průběhu evropského obchodování stagnovaly také akciové trhy. Kolem hodnot ze závěru předchozího dne se ve výsledku pohyboval celý středoevropský region. Cena ropy Brent se nepatrně snížila na 84 dolarů za barel.